Rakousko přijalo 6500 vyčerpaných uprchlíků, mnozí už zamířili do Německa

Vídeň/Budapešť - Z obce Nickelsdorf na rakousko-maďarské hranici dnes začaly vlaky a autobusy odvážet uprchlíky, kteří tam dorazili z Maďarska. Autobusy už během noci dovezly na rakouskou hranici asi 4500 běženců a krátce po poledni rakouský ministr vnitra oznámil, že do země dorazilo 6500 uprchlíků. Zhruba 2200 jich už zamířilo do Německa.

Mezitím se podchod na budapešťském Východním nádraží (Keleti) podle televize M1 znovu zaplnil lidmi, kteří se ptají po dalších autobusech, jež by také je odvezly na hranici s Rakouskem.

Na spolupráci s maďarskou stranou si stěžoval Hans Peter Doskozil, policejní ředitel v rakouské spolkové zemi Burgenland, která s Maďarskem sousedí. "Naším největším problémem je to, že nám Maďaři nedovolí, aby na jejich území vjely naše autobusy a vyzvedly tam uprchlíky," řekl.

Migranti tak dnes ráno po stovkách v hustém lijáku utíkali z maďarské strany hranice na rakouskou a odtud k asi dva kilometry vzdálenému nádraží v Nickelsdorfu, který má okolo 1700 obyvatel. Přechodné útočiště nacházejí i v nickelsdorfské hale pro pořádání veřejných akcí. Podle rakouské policie proud cizinců mířících z Maďarska neustává, její mluvčí uvedl, že jejich současný počet se může i více než zdvojnásobit.

"Nabízeli jsme (Maďarům), že mohou převézt běžence přímo k vlakům nebo k přijímacímu středisku, ale oni jen zastaví autobusy na maďarské straně a všichni musejí do deště," uvedl Doskozil. Za hranicemi vysílené, ale šťastné uprchlíky, z nichž mnozí si kvůli dešti nad hlavou drželi deky, vítali dobrovolníci rakouského Červeného kříže a podávali jim ruce.

První mimořádný vlak z Nickelsdorfu dnes běžence odvezl směrem na Salcburk na samém západě Rakouska. Mnoho z běženců dalo najevo, že jejich cílem je Německo. Kromě vlaků, které podle agentury Reuters přijíždějí co půlhodinu, odvážejí migranty také autobusy, které jezdí kyvadlově mezi Nickelsdorfem a Vídní. Rakouská metropole je na příjezd uprchlíků "připravená na 100 procent," řekl podle agentury APA Wolfgang Müller z vídeňského magistrátu.

Maďarská vláda v pátek večer slíbila, že poskytne zhruba stovku autobusů k odvozu migrantů čekajících na Východním nádraží i běženců, kteří z nádraží vyrazili do Rakouska pěšky po dálnici. Rakouský kancléř Werner Faymann po dohodě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou oznámil, že vzhledem k nynější nouzové situaci na maďarských hranicích souhlasí s tím, aby běženci pokračovali v cestě do jejich zemí.

"Zároveň však očekáváme od Maďarska ochotu řešit vzniklou zátěž na základě spravedlivého rozdělování uprchlíků, jak o to usiluje Evropská komise," dodal Faymann. Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács dnes podle agentury APA během tiskové konference v Hegyeshalomu, který leží přes hranici od Nickelsdorfu, řekl, že Rakousko má nyní možnost dokázat svoji solidaritu.

Evropská komise se chystá zemím Evropské unie navrhnout přerozdělení dalších 120.000 uprchlíků, i když s jarním návrhem na rozmístění 40.000 běženců podle závazných kvót neuspěla. Uprchlická krize byla rovněž v pátek tématem mimořádného summitu visegrádské skupiny (V4), který kvóty na přijímání běženců v rámci EU označil za nepřijatelné.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci Maďarsko Rakousko

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

včera

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

včera

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy