Přístup Ameriky k uprchlíkům je nechutný, udeřil historik

"Těm z nás, kdo mimo Evropu sledujeme neuvěřitelné záběry z Východního nádraží v Budapešti, mrtvoly batolete vyplavené na tureckou pláž, zoufalých syrských rodin riskujících své životy při noční cestě na řecké ostrovy, se neustále tvrdí, že jde o evropský problém. Syrská občanská válka vytvořila více než 4 miliony uprchlíků. Spojené státy přijaly zhruba 1500 z nich. Spojené státy a jejich spojenci válčí s Islámským státem (IS) v Sýrii - to je dobře, každý souhlasí s tím, že je hrozbou - ale nemáme jistou odpovědnost za uprchlíky prchající před boji?" ptá se kanadský historik Michael Ignatieff. Profesor z Harvard Kennedy School a bývalý liberální politik v komentáři pro server New York Times tvrdě zkritizoval pasivitu mimoevropských zemí v současné migrační krizi.

Nechutný alibismus

"Pokud vyzbrojujeme syrské rebely, neměli bychom také pomáhat lidem, kteří se jim snaží jít z cesty? Pokud se nám nepodařilo dojednat v Sýrii mír, neměli bychom pomoci lidem, kteří na mír nemohou déle čekat?" ptá se Ignatieff.

"Nejsou to pouze Spojené státy, kdo stále předstírá, že uprchlická katastrofa je evropský problém. Podívejme se na země, které jsou pyšné na to, že představují přístav pro lidi bez domova. Kanada, odkud pocházím? K srpnu přijala pouze 1074 Syřanů. Austrálie? Ne víc než 2200. Brazílie? Ke květnu méně než 2000. Nejhorší jsou ropné státy. Kolik syrských uprchlíků podle posledního sčítání Amnesty International přijaly státy Perského zálivu a Saudská Arábie? Nula. Mnoho z nich po léta dodává do Sýrie zbraně a co udělaly pro to, aby poskytly nový domov těm čtyřem milionům lidí, kteří se snaží utéct? Nic," zuří historik.                 

"Nápor krize dopadl na Turky, Egypťany, Jordánce, Iráčany a Libanonce. Žádosti Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky o finance zůstaly nevyslyšeny. Nával v uprchlických táborech se stal nesnesitelný. Uprchlíci se nyní masově rozhodli, že pokud jim nepomůže mezinárodní společenství, pokud ani Rusko ani Spojené státy nezatlačí na ukončení války, nebudou již déle čekat. Vydali se vlastní cestou. A my se tomu divíme? Vinit Evropu je alibismus a zbytek našich výmluv - například že uprchlíci nemají potřebné dokumenty - je nechutný," míní profesor.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Politické vedení zemí mimo Evropu by mohlo zvrátit paralýzu a vzájemné obviňování uvnitř Evropy. Systém OSN pro registraci uprchlíků je ochromen. Země jako Maďarsko tvrdí, že je samy nemohou všechny přijmout. Jednoznačné řešení pro Kanadu, Austrálii, Spojené státy, Brazílii a další země je oznámit, že jsou ochotné vystal do Budapešti, Athén a dalších velkých vstupních míst pracovní týmy k registraci uprchlíků a zahájit proces jejich přijetí," doporučuje historik.      

"Země by teprve nastavily své kvóty, ale například pro Spojené státy a Kanadu by nejméně 25 tisíc syrských běženců bylo dobrým začátkem. (Nedávný slib Spojených států přijmout 5-8 tisíc syrských uprchlíků v průběhu příštího roku je velmi malý.) Kostely, mešity, komunitní skupiny a rodiny by mohly souhlasit se sponzorováním přesídlených uprchlíků. Nejvíce postižené země - Maďarsko, Řecko, Turecko, Itálie - by přijaly pomoc s nadšením. Jakmile by uvedené státy šly příkladem, další země - včetně mizerných autokratů ve státech Zálivu - by hanba přiměla také se zapojit," myslí si Ignatieff.    

Bůh nám pomáhej před hněvem běženců

"Proč tedy naši vůdci - prezident Obama, premiér Stephen Harper, premiér Tony Abbott a prezidentka Dilma Rousseffová - dělají tak málo? Bojí se, že přesídlení uprchlíci spustí ještě větší exodus a nevědí, jak se jejich týmům podaří vypořádat se s chaosem, který to způsobí. Přesto, schopný management - jasné kvóty pro syrské uprchlíky (především ty s rodinami), zjednodušení procedur a rychlé spuštění vzdušné přepravy - by tyto problémy vyřešil. Především však vůdci nejednají, protože na ně nikdo doma nevytváří tlak. Nyní, vzhledem k srdceryvným fotografiím, doufejme, že tlak vzroste," věří profesor.       

"Jde o vskutku biblický pohyb uprchlíků a vyžaduje globální odpověď. Pokud vlády nepomohou uprchlíkům dostat se ze Sýrie, pašeráci a převaděči tak učiní a počty mrtvých budou růst. Jakmile Evropané zjistí, že jejich demokratičtí přátelé jsou připraveni přijmout svůj podíl, bude pro ně jednodušší přijmout ten svůj. Možná je na čase reformovat konvenci o uprchlících z roku 1951 způsobem, aby všichni, kdo prchají před občanskou válkou, ze zhroucených států a před vražednými milicemi, získali stejnou ochranu jako ti, kdo utíkají před odůvodněnými obavami z perzekuce," doporučuje komentář.

"Vzpomeňme si, že jsem bývali schopní chopit se příležitosti. Moje země, Kanada, v roce 1956 vyslala do Vídně vládního ministra, aby podpořil přijímací centrum, které se ujalo stovek Maďarů a letecky je převezl do Kanady poté, co Sověti rozdrtili maďarské povstání. Zdá se, že Maďaři zapomněli, že oni sami kdysi bývali uprchlíky. Koncem 70. let a počátkem 80. let Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Spojené státy přijaly stovky tisíc vietnamských běženců. V obou případech zaznívaly hlasy varující, že toto spustí příval. Stalo se tak - a jak skvělí občané tito Vietnamci a Maďaři jsou," připomíná Ignatieff.    

"Vietnamci a Maďaři prchali před komunismem. Co brání naší lítosti nad Syřany? Jsou bombardováni barelovými bombami v Aleppu svým vlastním režimem, jsou mučeni, unášeni a masakrováni nejrůznějšími džihádisty a opozičními milicemi. Po dlouhé roky žili v uprchlických táborech, čekali až jim tak krutě podvodná fikce zvaná mezinárodní společenství přijde na pomoc. Nyní, když se vydali na cesty, na lodě, na vlaky, všichni naši političtí vůdci dokážou přemýšlet tak akorát o plotech, ostnatých drátech a větších počtech policistů," kritizuje profesor.     

"Co si musí Syřané utáboření na ulici před budapešťským nádražím myslet o celé té naší vznešené rétorice o lidských právech a ochraně uprchlíků? Pokud opět selžeme a neukážeme, že to co říkáme, myslíme vážně, vytvoříme generaci s trvalou nenávistí v srdci. Pokud nás tedy nerozhýbe lítost, mohly by prozíravost a strach. Bůh nám pomáhej, pokud nám tito Syřané neodpustí naší lhostejnost," uzavírá historik.     

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.
Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

Více souvisejících

uprchlíci Sýrie

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Karel Havlíček

Nový systém podpory pro české firmy. Havlíček spustil CzechBusiness

České firmy mohou od srpna počítat s jednodušší, přehlednější a efektivnější podporou svého podnikání. Vzniká nová státní agentura CzechBusiness, která propojuje dosavadní kompetence agentur CzechTrade a CzechInvest. Firmám nabídne jednoho partnera pro rozvoj od inovací až po zahraniční expanzi, informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Suchý zip se uplatnil například u dětských bot.

Suchý zip měl svůj den. Jaká je jeho historie?

Na druhý srpnový den připadal Mezinárodní den suchého zipu. Toto spínadlo se bezpochyby řadí mezi přelomové vynálezy a dnes má všestranné využití: v odívání, průmyslu nebo třeba ve zdravotnictví. Jak suchý zip vznikl? Kdo a kdy ho vynalezl?

včera

Adam Vojtěch

České zdravotnictví má být připravené na budoucnost. I díky spolupráci s WHO

Ministerstvo zdravotnictví schválilo nový dvouletý plán spolupráce s Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu na období 2026–2027. Plán navazuje na dlouhodobou strategii spolupráce do roku 2030 a jeho cílem je podpořit budování odolného a kvalitního zdravotnictví připraveného na výzvy budoucnosti prostřednictvím reformy veřejného zdraví, posílení prevence, digitální transformace a inovací.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Česká fotbalová reprezentace má prvního zahraničního trenéra v historii. Španěla Santiho Deniu

To, o čem se v posledních dnech spekulovalo, se koncem července potvrdilo. Česká fotbalová reprezentace bude mít poprvé ve své historii zahraničního hlavního trenéra, konkrétně dvaapadesátiletého španělského stratéga Santiho Deniu. Jdeo trenéra, který byl dosud spjat se španělskými mládežnickými reprezentacemi, s nimiž měl několik úspěchů, když vyhrál evropské šampionáty hráčů do 17 let i do 19 let. Jeho jistě nejvýraznějším úspěchem je pak zlatá olympijská medaile z Paříže 2024, kterou vyhrál se Španělskem. Jeho nejbližším pobočníkem v novém realizačním týmu pak bude jeho krajan Pablo Amo.

včera

včera

včera

Pavel Blažek

Exministr Blažek poprvé reagoval na obžalobu v bitcoinové kauze

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek poprvé reagoval na obžalobu v bitcoinové kauze. Podle jeho slov stále nebylo prokázáno, že bitcoiny pocházely z trestné činnosti. Někdejší člen Fialovy vlády zároveň označil za lež tvrzení, že mezi obžalovanými existovala dohoda.

včera

včera

Exministru Blažkovi hrozí v bitcoinové kauze přes šest let

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek by mohl kvůli bitcoinové kauze skončit na déle než šest let za mřížemi. Takový trest mu navrhla olomoucká žalobkyně, která obžalovala celkem čtyři osoby. Nejvyšší trest hrozí Tomáši Jiřikovskému. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy