EU má nový plán na rozdělení migrantů, Česko jich má přijmout 4300

Plán počítá s mimořádným přerozdělením celkem 120.000 uprchlíků z Itálie, Řecka a nově také Maďarska, které by doplnilo už na jaře navržené převzetí až 40.000 osob z Itálie a Řecka. Povinný systém kvót jednoznačně odmítají země ze středu a východu unie, včetně Česka. Tuto pozici dnes po setkání s kolegy ze Slovenska a Rakouska v Bratislavě znovu potvrdil i premiér Bohuslav Sobotka. Berlín a Paříž kvóty naopak prosazují.

Původní český podíl měl podle v květnu navrženého kvótového systému činit 1328 běženců. Z nynějších 120.000 by podle agentur na ČR podle zřejmě aktualizovaného klíče připadalo dalších 2978 osob. Květnový plán na přerozdělení 40.000 lidí země osmadvacítky odmítly, podle komise je ale stále na stole. O věci země rozhodují kvalifikovanou většinou. Snaha dosáhnout dohody na rozdělení stejného počtu osob dobrovolně ale vyšla naprázdno poté, co se diplomaté v součtu dostali jen ke 32.000 místům. Praha se tehdy uvolila v dalších dvou letech přijmout 1500 uprchlíků.

Největší množství mají podle nynějších představ EK přijmout velké země. Například pro Francii by to znamenalo 24.000 osob, pro Německo přes 31.000. Zatímco francouzský prezident François Hollande dnes navrhl uspořádat ve své zemi mezinárodní konferenci o přistěhovalecké krizi, německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala všechny země EU, aby pomohly se vypořádat s náporem běženců.

Zároveň ubezpečila, že Německo zajistí, aby ti, kteří potřebují ochranu, byli přijati, ale ti, kteří nemají šanci získat azyl, se budou muset rychle vrátit do země původu.

Na přerozdělování běženců trvá kromě Francie a Německa také Rakousko. Po schůzce s premiéry ČR a Slovenska to uvedl kancléř Werner Faymann. Česko naopak kvóty nadále odmítá. Sobotka, Faymann a předseda slovenské vlády Robert Fico se dnes ale shodli na potřebě posílit ochranu vnější schengenské hranice a nutnosti zřízení zón pro uprchlíky.

Dalšími známými částmi nového návrhu komise má být příprava trvalého mechanismu, který by podobné přerozdělení automaticky spouštěl v budoucnu vždy, když nastane krize podobného charakteru. Kromě jiného by to znamenalo, že z pravidel nebudou mít některé země výjimku, jak je tomu nyní. Třetí částí má být představení seznamu takzvaných bezpečných zemí platného pro celou EU, který bude znamenat stejná pravidla pro posuzování žádostí o azyl ve všech zemích unie. A nárok na azyl podle nich zřejmě nebudou mít třeba lidé z Turecka či balkánských zemí, které jsou kandidáty na členství v unii.