Uprchlická krize rozmetala schengenský prostor, zní z Francie

Šest dní poté, co předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker požádal 25 z 28 zemí EU, aby si přerozdělily 160.000 uprchlíků, změnili ministři vnitra členských států prioritu. Než se starat o konečnou destinaci běženců, je napřed potřeba filtrovat ty, kteří přijíždějí již dnes a vyřešit osud těch, kteří se již pohybují uvnitř schengenského prostoru. "Efektivní řízení (vnějších) hranic (EU) je nezbytné pro zvládání migrace," zdůrazňuje se v textu projednaném ministry v pondělí v Bruselu.

Německo obnovuje hraniční kontroly, zejména s Rakouskem, ale bez zablokování přílivu těch, kteří hledají azyl v této zemi. Centrální mocnost tím dává jasně najevo, že bez ní není žádný volný pohyb v Evropě možný.

Klíčovou otázkou pro Berlín a Paříž je nyní účinné zavedení povinných vstupních kontrol v Řecku, v jižní Itálii a také v Maďarsku pro ty, kteří již prošli do vnitrozemí.

Zdroj: YouTube

V Itálii byly podle neoficiálních statistik už registrovány a identifikovány se sejmutím otisků prstů dvě třetiny nově příchozích běženců. Budapešť odmítá zavedení jakéhokoli vstupního bodu na svém území, protože se bojí více než ostatní, aby na jejích bedrech nezůstaly "tábory", ve kterých by se uprchlíci hromadili na její účet.

Skutečnou černou dírou zůstává Řecko. Na jeho ostrovech v blízkosti tureckého pobřeží přistálo v letošním roce více než 200.000 lidí, což je dvakrát víc než dorazilo v poslední době do Itálie. Většina z nich jsou skutečnými žadateli o azyl, kteří přišli přímo ze Sýrie poté, co prošli přeplněnými tábory v Libanonu, Turecku a Jordánsku. Je to obrovský zející otvor. Atény, které jsou stále ve finančním rozvratu a které čekají na novou vládu, složily ruce do klína. To je výchozí bod pro "balkánskou cestu".

Nová nouzová situace osmadvacítky tak jako tak odsunula na druhou kolej otázku závazných kvót a 160.000 uprchlíků, kterou už počátkem roku nastolila Junckerova komise a Evropský parlament a kterou silně podporovala Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande. Maďarsko, Slovensko, Česká republika a Polsko stále o tom nechtějí ani slyšet. Považují to za útok na svou svrchovanost. Počet, nikoli ale povinnost, byl v pondělí zachován v textu schváleném většinou osmadvacítky. Ale jako "politický závazek".

Jinak řečeno, proces je přerušen. Jediný pevný slib zahrnuje přerozdělení 40.000 uprchlíků v příštích dvou letech, o čemž bylo již dosaženo dohody v červnu během hektického summitu EU, uzavírá Le Figaro.