Islámský stát neporazíte, pokud neuděláte jednu věc, varuje diplomatka

Česká diplomatka pracovala od roku 2011 až do letošního léta jako velvyslankyně Evropské unie v Iráku. V rozhovoru uvedla, že země se potýká zejména se strašlivou korupcí. "Současný premiér Abádí sice slibuje reformy, ale jak můžete liberalizovat ekonomiku, když vám nefunguje soudnictví. O tom přece víme své. Irák měl těžké potíže ještě před vznikem Islámského státu. Dnes k tomu připočtěte tři miliony uprchlíků, prudký pokles cen ropy, který znamená propad očekávaných rozpočtových příjmů o polovinu, a denní invaze proti Islámskému státu," uvedla.

Evropská unie podle ní musí finanční pomoc Iráku udržet. "Jinak těch 3,1 milionu uprchlíků půjde všemi směry, i do Evropy. Zkuste si to spočítat: lidí zasažených válečným konfliktem je v Iráku celkem 7 milionů. V Sýrii je to 9 milionů. Turecko už je na východě tak zaplaveno lidmi, že nemá další absorpční kapacitu. V Libanonu je uprchlík každý druhý. Jordánsko jich má 1,5 milionu..." podotkla.

"My jsme je dosud udrželi díky vodě, potravinám, dekám, lékům a těm 330 eurům na měsíc. Ale oni doufají, že se zhruba do šesti měsíců dostanou do tábora, kde bude voda, kanalizace a elektřina, aby přežili horka. Anebo že někdo začne dobývat území Islámského státu a oni se vrátí domů, jejich děti půjdou normálně do školy. Takže my i oni doufáme, že se za příštích několik měsíců něco stane," dodala v rozhovoru pro Týždeň, jehož český překlad přinesly Hospodářské noviny.

Islámský stát podle ní nelze porazit bez dobytí Mosulu. "Ale to je velké, dvoumilionové město. Ano, zavládl relativní optimismus během postupu v Tikrítu a v Bajdží. Ale pak padlo Ramádí zpět do rukou Islámského státu. A dnes se velmi pracně znovu dobývá. Protože ho buď můžete srovnat se zemí, nebo v něm kvůli návratu uprchlíků něco necháte. Ale pak bojujete opravdu ulici po ulici. Navíc do boje musely být nasazeny šíitské milice. Musím přiznat, že jsem nevěřila, že budou šíité schopni a ochotni bojovat o Ramádí. Je to hluboko na tradičním sunnitském území. Šíité vždycky říkali, že tam nechtějí, že to není jejich. Ale dnes tam bojují. Úspěšněji než regulérní irácká armáda," tvrdí.

Irácká armáda ale podle ní nechce bojovat. "Je to smutné, ale důvodů je řada: jsou natolik nemotivovaní, natolik zkorumpovaní, natolik si nevěří, že prostě nebojují. Nemluvím o kurdských milicích: tzv. pešmergové jsou úplně jiná liga. Ale irácká armáda, kterou začala po invazi v roce 2003 za velké peníze stavět Bremerova okupační správa, zatím moc velký výkon nepředvedla. Proto se teď víc prosazují šíitské milice, protože jsou cvičené a vyzbrojené Íránskými revolučními gardami. Takže proto je každý úspěch křehký: je za cenu rozšíření vlivu Íránu a jeho islámské revoluce," dodala.