Brusel/Moskva – Zatímco se Evropská unie mobilizuje ve snaze bojovat s ruskou propagandou, jednotlivé vlády se snaží předběhnout jedna druhou a přijít s co nejlepším způsobem, jak k boji přistupovat. Pro server Politico to píše novinář James Panichi.
Brusel začal nově monitorovat a reagovat na zpozorovanou zaujatost Kremlem ovládaných médií jako Russia 24 nebo Sputnik. Výsledky odhalily, že na kontinentu se objevil povědomý rozkol, začíná Panichi.
S tím, jak se blíží spuštění nové organizace zaměřené na ruské zpravodajce a známé jako Východní Stratcom na konci září, objevil se také alternativní projekt, který získává na síle ve státech, které nejsou spokojené se současnou iniciativou Evropské unie.
Podle Panichiho rozdělení odráží hluboko zakořeněné rozdíly v zahraničních politikách 28 států. Tyto rozdíly se vynořily na povrch loni, kdy Vladimír Putin anektoval Krym a zažehl konflikt na východní Ukrajině.
S odporem se musí opatrně
Lidé z Východního Stratcomu říkají, že týmu bylo vysvětleno, aby se drželi úzkého mandátu a nenarušili tak křehkou rovnováhu v Rusku. Tato jednotka je součástí Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), unijní verze ministerstva zahraničí.
Vůdci EU požádali o vytvoření této jednotky již v březnu, pokračuje Panichi, jako část něčeho, co nazvali „prvním krokem" k vyzvání „neutuchajících dezinformačních kampaní" vysílaných do zemí na východě od EU.
Jednotka, vytvořená v dubnu, bude nejprve monitorovat a analyzovat zprávy ruských médií, hlavně těch, jež vysílají v šesti „východní partnerských" zemích EU – bývalých sovětských satelitů s velkou populací rusky mluvících lidí včetně Ukrajiny a třech států v Kavkazu. Následně pak tým vytvoří strategii pro odpověď, jež může zahrnovat i sociální média, tvrdí Panichi.
V jednotce je i Čech
Zdroje uvádí, že jednotka zahrnuje pět specialistů na ruštinu poslaných do Bruselu ze států Evropské unie: jednoho Čecha, Brita, Dána, Estonce a Lotyše. Nebudou trvalou složkou personálu, ale podepsali jednoletou smlouvu, která by se následně mohla prodloužit až na čtyři roky. Platy jsou vypláceny jednotlivými vládami. Zdroje tvrdí, že EEAS poskytla čtyři vlastní zaměstnance, aby s jednotkou spolupracovali, píše Panichi.
Polský diplomatický zdroj řekl, že jeho vláda původně plánovala vyslat svého jazykového experta, ale svou nabídku stáhla ve chvíli, kdy jim bylo oznámeno, že vedením jednotky pověří spíše Portmana, než polského kandidáta.
Podle jednoho z členů Východního Stratcomu, píše dále Panichi, je úřad „opatrný" a experti na ruský jazyk mají rozkazy „pohybovat se mimo dosah radarů", aby si neznepřátelili jednotlivé vlády členských států EU, které se snaží snížit napětí s Ruskem.
Nedostatek zdrojů již poškozuje úspěchy jednotky
Členové jednotky tvrdí, že nedostatek financí, zdrojů a vlažná podpora některých zemí hatí jejich snažení v boji s propagandistickou kampaní. „Ne všechny členské státy tento tým chtěli – nejsme si ani jistí, zda Mogherini (bývala italská ministryně zahraničí a současná nejvyšší představitelka zahraničních věcí EU) tento tým chtěla," řekl podle Panichiho jeden z členů.
Mluvčí EEAS Maja Kocijancic řekla ve středu serveru Politico, že tvrzení, že EEAS a Mogherini plně nepodporuje tento projekt, je neopodstatněné. „Vším, co [Mogherini] udělala, dokázala svoje odhodlání." řekla Kocijancic. „Tým je zakotvený v EEAS, je to trvalé uskupení. Je to znamení jasného závazku, kterého dostojíme ve všem, v čem jsme slíbili."
Kritici ale tvrdí, že nedostatek podpory již snažení ochromil. „Je třeba vybavit [jednotku] rozpočtem, aby mohla začít zkoumat různá řešení a různá média a aby také mohla investovat do výzkumu a monitoringu," řekl Jerzy Pomianowski, bývalý polský diplomat, který vede Evropskou nadaci pro demokracii (EED), think-tank založený Evropskou unií.
Nebude to stačit, je třeba alternativa
„Pokud se Evropa omezí na jednotku [Východního Stratcomu] a jen vyprodukuje zprávy o Evropě, nebude to dost," dodává Pomianowski.
EED proto navrhuje alternativu: vytvoření informačního uzlu, který by vytvářel zprávy v ruském jazyce a zaměřoval se na programy v ruštině, spolu s "továrnou na výrobu obsahu", která by poskytovala nezpravodajské programy jako talk show a drama.
Krzysztof Bobinski, prezident poského think-tanku Unia & Polska, řekl, že přestože v březnu Evropská rada odpověděla na zaujatost ruských médií, nyní se zdá, že chuť udělat něco, co by mohlo Rusy znepřátelit, pomalu klesá, píše Panichi.
Na ruská média by se měly uvalit sankce
„Nejsem si jistý, proč se nyní tváří nezainteresovaně," řekl Bobinski. „Možná je to kvůli Ukrajině nebo možná kvůli pomoci Sýrii. Ale pro nevládní organizace je prioritou Rusy moc neotravovat. Propaganda představuje nebezpečí pro světový mír a mělo by být proti ní zakročeno," tvrdí Bobinski a dodává, že by EU měla zvážit uvalení sankcí na ruské mediální firmy a novináře.
Tento boj o reakci na média, uzavírá Panichi, se odehrává na pozadí obnovené, ale zatím nedůležité debatě ohledně budoucnosti sankcí, které EU loni na Rusko uvalila. Diplomaté z Maďarska, Řecka, Itálie a Francie mezi dalšími zeměmi, chtějí, aby EU znovu zvážila sankce na příští rok.
Tímto upozorňují na nedávné příměří na východní Ukrajině, jenž by mohlo být důkazem toho, že Rusko je ochotné snížit napětí. Baltské státy, Velká Británie a státy východní Evropy se zase naopak přiklánějí k tvrdšímu přístupu k Putinově Rusku.
Související
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
Aktuálně se děje
před 33 minutami
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno před 1 hodinou
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
před 1 hodinou
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
před 2 hodinami
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
před 4 hodinami
Ruší Netflix, nekupují pivo. Kanaďané začali bojkotovat americké služby a zboží
před 5 hodinami
Katastrofální povodně v Nepálu mají už přes 600 mrtvých. Pohřešují se 3000 lidí
před 6 hodinami
Merz obviní Rusko z pokusu o dronový útok v Lipsku. Německo oznámí rozsáhlé sankce
před 9 hodinami
Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků
před 10 hodinami
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
před 11 hodinami
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
před 13 hodinami
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
Americký prezident Donald Trump podepsal výkonné nařízení, kterým nariazuje oficiálním úřadům Spojených států přejmenovat Ontarijské jezero na „Jezero Amerika“. Tento krok přichází v době vyostřené obchodní války s Kanadou, která vzplanula po zkrachovalých jednáních a zavedení padesátiprocentních cel na vybrané kanadské zboží.
Zdroj: Libor Novák