Evropská unie se rozdělila, kvůli ruským médiím. Měly by se na ně uvalit sankce

Brusel/Moskva – Zatímco se Evropská unie mobilizuje ve snaze bojovat s ruskou propagandou, jednotlivé vlády se snaží předběhnout jedna druhou a přijít s co nejlepším způsobem, jak k boji přistupovat. Pro server Politico to píše novinář James Panichi.

Brusel začal nově monitorovat a reagovat na zpozorovanou zaujatost Kremlem ovládaných médií jako Russia 24 nebo Sputnik. Výsledky odhalily, že na kontinentu se objevil povědomý rozkol, začíná Panichi.

S tím, jak se blíží spuštění nové organizace zaměřené na ruské zpravodajce a známé jako Východní Stratcom na konci září, objevil se také alternativní projekt, který získává na síle ve státech, které nejsou spokojené se současnou iniciativou Evropské unie.

Podle Panichiho rozdělení odráží hluboko zakořeněné rozdíly v zahraničních politikách 28 států. Tyto rozdíly se vynořily na povrch loni, kdy Vladimír Putin anektoval Krym a zažehl konflikt na východní Ukrajině.

S odporem se musí opatrně

Lidé z Východního Stratcomu říkají, že týmu bylo vysvětleno, aby se drželi úzkého mandátu a nenarušili tak křehkou rovnováhu v Rusku. Tato jednotka je součástí Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), unijní verze ministerstva zahraničí.

Vůdci EU požádali o vytvoření této jednotky již v březnu, pokračuje Panichi, jako část něčeho, co nazvali „prvním krokem" k vyzvání „neutuchajících dezinformačních kampaní" vysílaných do zemí na východě od EU.

Jednotka, vytvořená v dubnu, bude nejprve monitorovat a analyzovat zprávy ruských médií, hlavně těch, jež vysílají v šesti „východní partnerských" zemích EU – bývalých sovětských satelitů s velkou populací rusky mluvících lidí včetně Ukrajiny a třech států v Kavkazu. Následně pak tým vytvoří strategii pro odpověď, jež může zahrnovat i sociální média, tvrdí Panichi.

V jednotce je i Čech

Zdroje uvádí, že jednotka zahrnuje pět specialistů na ruštinu poslaných do Bruselu ze států Evropské unie: jednoho Čecha, Brita, Dána, Estonce a Lotyše. Nebudou trvalou složkou personálu, ale podepsali jednoletou smlouvu, která by se následně mohla prodloužit až na čtyři roky. Platy jsou vypláceny jednotlivými vládami. Zdroje tvrdí, že EEAS poskytla čtyři vlastní zaměstnance, aby s jednotkou spolupracovali, píše Panichi.

Polský diplomatický zdroj řekl, že jeho vláda původně plánovala vyslat svého jazykového experta, ale svou nabídku stáhla ve chvíli, kdy jim bylo oznámeno, že vedením jednotky pověří spíše Portmana, než polského kandidáta.

Podle jednoho z členů Východního Stratcomu, píše dále Panichi, je úřad „opatrný" a experti na ruský jazyk mají rozkazy „pohybovat se mimo dosah radarů", aby si neznepřátelili jednotlivé vlády členských států EU, které se snaží snížit napětí s Ruskem.

Nedostatek zdrojů již poškozuje úspěchy jednotky

Členové jednotky tvrdí, že nedostatek financí, zdrojů a vlažná podpora některých zemí hatí jejich snažení v boji s propagandistickou kampaní. „Ne všechny členské státy tento tým chtěli – nejsme si ani jistí, zda Mogherini (bývala italská ministryně zahraničí a současná nejvyšší představitelka zahraničních věcí EU) tento tým chtěla," řekl podle Panichiho jeden z členů.

Mluvčí EEAS Maja Kocijancic řekla ve středu serveru Politico, že tvrzení, že EEAS a Mogherini plně nepodporuje tento projekt, je neopodstatněné. „Vším, co [Mogherini] udělala, dokázala svoje odhodlání." řekla Kocijancic. „Tým je zakotvený v EEAS, je to trvalé uskupení. Je to znamení jasného závazku, kterého dostojíme ve všem, v čem jsme slíbili."

Kritici ale tvrdí, že nedostatek podpory již snažení ochromil. „Je třeba vybavit [jednotku] rozpočtem, aby mohla začít zkoumat různá řešení a různá média a aby také mohla investovat do výzkumu a monitoringu," řekl Jerzy Pomianowski, bývalý polský diplomat, který vede Evropskou nadaci pro demokracii (EED), think-tank založený Evropskou unií.

Nebude to stačit, je třeba alternativa

„Pokud se Evropa omezí na jednotku [Východního Stratcomu] a jen vyprodukuje zprávy o Evropě, nebude to dost," dodává Pomianowski.

EED proto navrhuje alternativu: vytvoření informačního uzlu, který by vytvářel zprávy v ruském jazyce a zaměřoval se na programy v ruštině, spolu s "továrnou na výrobu obsahu", která by poskytovala nezpravodajské programy jako talk show a drama.

Krzysztof Bobinski, prezident poského think-tanku Unia & Polska, řekl, že přestože v březnu Evropská rada odpověděla na zaujatost ruských médií, nyní se zdá, že chuť udělat něco, co by mohlo Rusy znepřátelit, pomalu klesá, píše Panichi.

Na ruská média by se měly uvalit sankce

„Nejsem si jistý, proč se nyní tváří nezainteresovaně," řekl Bobinski. „Možná je to kvůli Ukrajině nebo možná kvůli pomoci Sýrii. Ale pro nevládní organizace je prioritou Rusy moc neotravovat. Propaganda představuje nebezpečí pro světový mír a mělo by být proti ní zakročeno," tvrdí Bobinski a dodává, že by EU měla zvážit uvalení sankcí na ruské mediální firmy a novináře.

Tento boj o reakci na média, uzavírá Panichi, se odehrává na pozadí obnovené, ale zatím nedůležité debatě ohledně budoucnosti sankcí, které EU loni na Rusko uvalila. Diplomaté z Maďarska, Řecka, Itálie a Francie mezi dalšími zeměmi, chtějí, aby EU znovu zvážila sankce na příští rok.

Tímto upozorňují na nedávné příměří na východní Ukrajině, jenž by mohlo být důkazem toho, že Rusko je ochotné snížit napětí. Baltské státy, Velká Británie a státy východní Evropy se zase naopak přiklánějí k tvrdšímu přístupu k Putinově Rusku.

Související

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Rusko Media

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

před 1 hodinou

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

před 1 hodinou

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 3 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 4 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy