Radikalizace uprchlíků není vyloučená, míní expertka

Na východě západní normy neplatí

"Rozšíření EU na východ znamenalo přijmutí zemí, jejichž hodnoty nemusí být zcela v souladu s evropskou normou. To, co nyní vidíme, je jisté vyjádření tohoto napětí - potřeby sladit bezpečnostní zájmy EU na straně jedné a zájmy rozvoje demokracie a ochrany lidských práv na straně druhé. Rostoucí počet lidí, kteří hledají azyl, vyhodil do povětří jednoduchý progresivní rozvoj Evropy. Namísto toho leckdy nepřátelský postoj k migrantům a uprchlíkům, zavírání hranic a dokonce i možnost odchodu některých zemí z Schengenského prostoru nás vracejí zpět do minulosti, a obzvláště do konkrétního období této části světa," varuje Molodiková.    

"Mějme na paměti, že uprchlíci nyní proudí skrze balkánské země, které pouhých 20 let nazpět byly dějištěm etnického krveprolití. Balkánci byli dlouho pod vládou Osmanské říše a postoj vůči muslimům je na mnoha místech přinejlepším ambivalentní. Na druhou stranu je pravdou, že většina států ve střední a jihovýchodní Evropě proto není pro žadatele o azyl atraktivní, ale jde o pouhé tranzitní země," konstatuje expertka.   

"Život na Balkáně se mohl podstatně změnit, ale strach politiků stále odráží strach obyvatel (a opačně). Náhlý příchod velkého množství muslimských uprchlíků místní obyvatelstvo nepotěšil. To platí rovněž pro Maďarsko, které bylo v minulosti zhruba 150 let pod tureckou nadvládou. Chorvatsko má podobný postoj, zřejmě si pamatuje příběh svých bývalých krajanů z Bosny a Hercegoviny a Kosova. Vzpomeňme si také, že během balkánských válek na počátku 90. let Maďarsko otevřelo své hranice pro své sousedy a přijalo velké množství azylantů a uprchlíků. Nyní je situace velmi odlišná: Maďarsko - stejně jako jeho nový soused z EU, Chorvatsko - své hranice zavírá," připomíná odbornice.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.    

"Dalším novým znepokojivým faktorem pro Maďarsko, které běžně přijímá zhruba 2000 žádostí o azyl ročně, je skutečnost, že se náhle ocitlo v pozici, kdy zaznamenává nejvíc žádostí o azyl na milion obyvatel. Ve druhém čtvrtletí roku 2015 to v Maďarsku bylo 3317 na milion lidí, ve srovnání s 2026 v Rakousku, 1476 ve Švédsku a 997 v Německu. V Chorvatsku to bylo pouze 6 na milion. Průměr v EU byl 26," odkazuje na statistiky Molodiková.

Pokud selžeme, uprchlíci budou následovat radikály

"Tato nová vlna migrantů pochází především ze Sýrie (21%), Afghánistánu (12%) a Iráku (6%), stejně jako z Albánie (8%) a Kosova (5%). Uprchlíci si většinou chtějí zachránit život a míří do sousedních zemí v naději, že se budou moci brzy vrátit domů. V těchto zemích jsou většinou již relevantní diaspory, které mohou pomoci. Nikdo nechce příliš riskovat život, pokud ví, že se mu za hranicemi nedostane pomoci," míní akademička.    

"Pamatuji si návštěvu jednoho z tureckých uprchlický táborů poblíž hranic s Řeckem v roce 2008, kde zadržovali lidi, kteří se chtěli dostat do EU. Malé buňky byly každá pro 70 lidí a třikrát denně jim nedávali nic jiného než chléb a vodu. Turecký důstojník položil otázku, proč musí zadržovat a krmit tyto lidi, pokud chtějí odejít do EU a nezůstat v Turecku. Řecké pohraniční stráže je totiž vracely zpět do Turecka. Od té doby se toho moc nezměnilo," uvádí komentář.  

"Ve všech hraničních zemích byly po dlouhou zaznamenávány problémy s dodržováním práv uprchlíků. Debatovali o tom experti EU a nevládní organizace, ale na veřejnost se toho dostalo jen velmi málo. Nyní se tajemství provalilo a balkánské země, včetně těch, které jsou členy EU, na svou roli ochránců rezignovaly. Zavedení kvót a posílení ostrahy hranic se nejeví jako řešení. Proto by bylo užitečné mít systém kolektivní odpovědnosti při řešení této krize. Je nezbytné nejen poskytnout humanitární pomoc těm, kdo žijí v uprchlických táborech, ale též vytvořit studijní a pracovní příležitosti pro mladé lidi z problematických zemí, připravit jim novou elitu," doporučuje Molodiková.

"Podle Gatesone institutu se do EU podaří dostat většinou mladým mužům ve věku 16-20 let. Tvoří až 80% všech, kdo přijedou do Německa. Uprchlíci jsou zde s námi i v okolních zemích. Pokud jim nepomůžeme, marginalizujeme je. A poté zcela přirozeně budou následovat ty, kdo jim slíbí lepší život a budou jim věřit," varuje před možnou hrozbou radikalizace běženců expertka.   

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.