Maďarsko čelí obvinění z potlačování svobody projevu

Zpráva uvádí, že EU udržuje vnější zdání svobody tisku, ale dodržování je často jen kosmetické a ti, kteří se proviní, jsou velice často nepotrestáni. Výbor na ochranu novinářů jako názorný příklad volí Maďarsko a Viktora Orbána. 

Od roku 2010, kdy Orbánova strana Fidesz vyhrála volby, došlo podle aktivistů a novinářů ke vměšování do práce v redakcích, sdělovacím prostředkům, které se k vládě vyjadřovaly kriticky, byly ze strany údajně nezávislé Mediální rady ukládány pokuty a omezení. Členka maďarsko-americké rady CPJ Kati Marton uvedla, že Orbánovo Maďarsko je "... nejotřesnějším příkladem kontrolovaného tisku. Virtuálně prakticky novinářům znemožňují vykonávat jejich práci," dodává Kati.

Evropská komise už dvakrát Budapešť varovala před potrestáním podle článku 7, což by mohlo vést k pozastavení hlasovacího práva členského státu, pokud by komise zjistila "vážné a přetrvávající porušení zásad", které vyplývají ze smluvních závazků EU. Podnět k přehodnocení uvedeného článku 7 podala právě CPJ. "Jde tu o něco víc než jen o tisk. Když země začíná potlačovat svobodu projevu, už se to nezastaví," dodává Kati Morton, vdova po bývalém americkém diplomatovi Richardu Holbrookovi.

Maďarský stálý zástupce při EU se ovšem nedomnívá, že by situace byla natolik dramatická, jak uvádí CPJ. S odvoláním na červnové stanovisko učiněné při zasedání Komise pro mediální legislativu v Benátkách uvedl, že jeho země v posledních letech učinila zřejmě zlepšení úrovně sdělovacích prostředků. 

Další evropští novináři jsou však jiného názoru. Belgický novinář a aktivista Jean-Paul Marthoz ve zprávě CPJ varuje, že omezování svobody projevu v maďarském tisku je ohrožení demokratických hodnot v celé Evropě. "Může to být první ideologický pokus vrátit se k liberální struktuře. Orbán se svým přístupem odvrací od liberální demokracie a kloní se k modelům, které nabízejí Erdoğan nebo Putin."

CPJ přednesla řadu doporučení čelním představitelům EU, které by měly zvýšit odpovědnost jednotlivých členských států. Patří sem i větší míra otevřenosti při jednání Komise na ochranu novinářů, která by měla monitorovat dodržování standardů lidských práv v členských zemích EU. Marthoz odhaduje, že tohoto cíle by mohlo být dosaženo v rámci šesti měsíců, ovšem pouze za předpokladu, že klíčové osobnosti budou ochotny spolupracovat.