Slovinsko chce použít k ostraze hranic armádu

Slovinsko hodlá požádat Evropskou unii o poskytnutí policejní pomoci na hranicích s Chorvatskem, jež by přispěla ke zvládnutí rostoucího počtu migrantů mířících do západní Evropy. V Bruselu to dnes večer řekl slovinský prezident Borut Pahor. Ještě předtím začal parlament této malé balkánské země, čelící přívalu migrantů, jednat o návrhu vlády podpořit policii na hranicích armádou.

Kabinet premiér Mira Cerara nasazení vojska k ostraze hranic kvůli přívalu běženců navrhl v noci na dnešek. Zároveň obvinil sousední Chorvatsko, že posílá k hranicím se Slovinskem tisíce migrantů a ignoruje žádosti, aby příliv běženců kontrolovalo. Lublaň nevyloučila, že bude-li počet migrantů dál růst, mohou být na hranicích s Chorvatskem vybudovány bariéry. V posledních dvou dnech tam policii už pomáhá 140 vojáků.

"Z pohledu Slovinska je v sázce evropská solidarita. Od země se dvěma miliony obyvatel nelze očekávat, že zastaví, bude regulovat a vyřeší něco, co se mnohem větším členským státům (EU) vyřešit nepodařilo," upozornila vláda v prohlášení. Podle ministerstva vnitra od pátku do země přišlo 19.500 lidí.

VIDEO: Uprchlíci na chorvatsko-slovinské hranici

Zdroj: YouTube

Po uzavření jižní maďarské hranice se Srbskem a následně i s Chorvatskem se Slovinsko stalo další hlavní tranzitní zemí, přes kterou uprchlíci procházejí dál do Evropy. Lublaň se nejdříve snažila nekontrolované překračování svých hranic regulovat a uprchlíky podle unijních azylových pravidel registrovat, v pondělí odpoledne se ale rozhodla všechny migranty do země vpustit. Ke stejnému kroku se odhodlalo i Chorvatsko, které je sice členem Evropské unie, není ale součástí schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol.

Napjatá situace panuje i na srbsko-chorvatské hranici, kde v noci na dnešek asi 1000 migrantů čekalo ve větru a v zimě dlouhé hodiny, než jim bylo povoleno vstoupit do země. Chorvatská policie běžence pouští jen po menších skupinkách, nicméně odpoledne stovky běženců prorazily kordony i zátarasy a najednou pronikly na chorvatské území.

Uprchlíci pocházející většinou ze Sýrie, Iráku či Afghánistánu cestují z Turecka na člunech na řecké ostrovy, odkud se dostávají do pevninského Řecka a následně přes Makedonii do Srbska, Chorvatska, Slovinska či Maďarska. Většinou chtějí pokračovat do Rakouska a do Německa.