Konec uprchlické krize? Cameron požaduje zásadní změny EU, přišla reakce

Londýn - Britský premiér David Cameron vyzval k omezení volného pohybu osob uvnitř Evropské unie a k omezení sociálních dávek pro občany EU přicházející do Británie. Chce tak zastavit stále nekončící uprchlickou krizi. V opačném případě hrozí, že Velká Británie vystoupí z Evropské unie.

Podle Camerona je zapotřebí omezit nejen příliv migrantů do Evropské unie, ale i pohyb osob uvnitř bloku, což by se týkalo i občanů ČR. Británie proto požaduje, aby se volný pohyb osob nevztahoval na nové členské země unie, dokud se jejich ekonomika výrazněji nepřiblíží úrovni britské ekonomiky. Londýn rovněž chce odstranit "nedostatky", jako je například pravidlo, jež usnadňuje občanům EU přivést si do Británie manželku či manžela, kteří nemají evropské občanství.

Britská vláda také chce omezit počet občanů EU pobírajících britské dávky. Již dříve navrhla, aby občané zemí EU, kteří nenajdou v Británii po šesti měsících zaměstnání, ztratili právo na pobyt v zemi. Nyní Cameron prosazuje, aby lidé z EU pracující v Británii mohli pobírat přídavky a mít daňové úlevy až poté, co budou v zemi pracovat čtyři roky a tedy čtyři roky budou přispívat do místního sociálního systému.

Cameron dále uvedl, že Británie musí být zproštěna závazků na vytváření "stále těsnější unie", a vyslovil se pro větší roli národních parlamentů jako orgánů, jimž se on a další premiéři zodpovídají. Podle něj by národní parlamenty neměly mít právo veta, protože to by vedlo do "slepé uličky", ale parlamenty jednotlivých států měly by mít možnost vytvářet skupiny, které by mohly blokovat zákony Evropské unie.

Cameron také připomněl, že Evropská unie nemá jen jednu měnu. Státy, které nepřijaly euro, nesmějí čelit diskriminaci, řekl. Jakékoli iniciativy eurozóny, jako například bankovní unie, musejí být pro ostatní země dobrovolné. Daňoví poplatníci v zemích mimo eurozónu by také neměli mít povinnost poskytovat finanční podporu státům eurozóny, které se ocitnou v problémech.

Cameron v projevu zopakoval, že je zastáncem setrvání Británie v Evropské unii v případě, že budou přijaty příslušné změny. Vyloučil ale současně, že by se v Británii mohlo uskutečnit nějaké druhé referendum o setrvání v EU. Kolegy z Evropské unie vyzval, aby vzali v úvahu, že mají jen jednu šanci na změny.

Potenciálně nejproblematičtějším Cameronovým požadavkem je omezování volného pohybu osob, včetně odlišného přístupu k občanům EU, pokud jde o dávky. V Británii žijí a pracují statisíce lidí ze zemí EU. Nejvíce je Poláků, ale v Británii jsou i desetitisíce Čechů. Požadavky na omezení volného pohybu osob, který je součástí unijních smluv, zatím vyvolával ostrý odpor v řadě hlavních měst EU.

Cameron dnes zdůraznil, že volný pohyb osob nechce zničit, ale převést jej na "udržitelnější základ" a omezit vysokou úroveň migrace ze zbytku EU do Británie.

Komise má některé Cameronovy požadavky za vysoce problematické

Evropská komise pokládá dnešní dopis britského premiéra Davida Camerona s požadavky na reformu vztahů Británie a EU za vstup do jednání. Část Cameronových požadavků, která se dotýká základních svobod, má ale komise předběžně za "vysoce problematické", uvedl její mluvčí Margaritis Schinas.

Kontroverzní je především představa předsedy britské vlády o omezení volného pohybu občanů EU. "Některé věci jsou vysoce problematické, protože se dotýkají základních svobod našeho vnitřního trhu. Přímé rozlišování mezi občany EU do této kategorie jasně spadá," řekl mluvčí.

Cameron dopis adresoval předsedovi unijních summitů Donaldu Tuskovi, oslovil jej "Drahý Donalde". Tusk už na Twitteru potvrdil jeho přijetí a uvedl, že v příštím týdnu ve věci zahájí dvoustranné konzultace s představiteli členských zemí osmadvacítky a europarlamentem.

Jiné části návrhů britského premiéra předběžně vypadají proveditelně, například snahy o posílení role národních parlamentů, uvedl Schinas.

O něco složitější podle něj nejspíš bude vyhovět Cameronově snaze o to, aby se na Británii nevztahovala slova o "stále těsnější unii" z evropských smluv nebo o úpravu vztahů mezi členy eurozóny a státy, které eurem neplatí.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes vyjádřila "rozumnou důvěru" v to, že se Evropská unie dohodne s Británií tak, aby se zabránilo odchodu Britů z EU. Premiérka podle agentury AFP reagovala na seznam požadavků reforem v EU ze strany britského premiéra Davida Camerona.

Čtyři velké požadavky vůči EU

Britský premiér David Cameron zaslal v dopise do Bruselu požadavky reforem Evropské unie, které budou podmínkou pro setrvání Británie v unii a které jsou zaměřeny na čtyři oblasti.

1/ Ekonomika

- Státy kvůli tomu, že nepřijaly euro, nesmějí čelit diskriminaci a nevýhodám.

- K jakékoli iniciativě eurozóny, jako je například bankovní unie, se ostatní země mohou připojit jedině dobrovolné, nikoli z donucení.

- Daňoví poplatníci v zemích mimo eurozónu by také neměli mít povinnost poskytovat finanční podporu státům eurozóny, které se ocitnou v problémech.

- Protože finanční stabilita a dohled se staly klíčovými oblastmi v kompetenci institucí eurozóny, jako je Evropská centrální banka, totéž by mělo platit pro státní instituce ostatních zemí, například Anglickou banku.

- Všechny otázky, které se mohou dotknout všech členských zemí EU, mají být projednávány všemi členskými zeměmi.

2/ Konkurenceschopnosti

- Británie podporuje rozvoj jednotného digitálního trhu, který může zvýšit hrubý domácí produkt EU o tři procenta.

- Británie podporuje rozvoj unie kapitálových trhů a přijetí obchodních dohod s USA, Čínou, Japonskem a Sdružením zemí jihovýchodní Asie (ASEAN).

- Británie usiluje o zastavení a odbourání nadměrného množství regulačních opatření a chce zajistit naprostou svobodu pohybu kapitálu, zboží a služeb.

3/ Zachování britské suverenity

- Británie si chce zachovat právo nepodílet se na ambicích EU vytvářet "stále užší svazek".

- Británie naopak usiluje o posílení role národních parlamentů, které by byly schopny jako zástupci skupiny zemí zablokovat nepřijatelné legislativní návrhy.

- Británii záleží na dodržování principu subsidiarity, tedy zachování rozhodovacích procesů na národní úrovni tam, kde je to nejvhodnější.

- Británie si chce zachovat suverenitu v otázkách soudnictví, domácího práva a národní bezpečnosti.

4/ Migrace ze zbytku EU do Británie

- Británie požaduje, aby se volný pohyb osob nevztahoval na nové členské země unie, dokud se jejich ekonomika výrazněji nepřiblíží úrovni starých členů.

- Británie chce omezit volný pohyb osob uvnitř EU, pokud je zneužíván. Zamezit přílivu migrantů chce Londýn například tím, že chce, aby lidé z EU pracující v Británii mohli pobírat přídavky a mít daňové úlevy až poté, co budou v zemi pracovat čtyři roky, po které budou přispívat do místního sociálního systému. Zrušit chce také například pravidlo, jež usnadňuje občanům EU přivést si do Británie manželku či manžela, kteří nemají evropské občanství.

- Británie chce usnadnit vyhošťování cizích pachatelů trestných činů a zabraňování jejich návratu.

Související

Více souvisejících

David Cameron EU (Evropská unie) uprchlíci

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Donald Trump

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Macinka

Macinka obvinil prezidenta z kádrování. Motoristé trvají na Turkovi

Motoristé i nadále trvají na tom, aby se Filip Turek stal ministrem životního prostředí. V Partii na stanici CNN Prima News to řekl šéf diplomacie Petr Macinka (AUTO), který je momentálně pověřen řízením resortu životního prostředí. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat, poslanec se jej chystá zažalovat. 

před 3 hodinami

Nicolas Maduro

Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání

Bleskové dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se stalo nejnovější kapitolou dlouhé historie amerických speciálních operací. Od zabití Usámy bin Ládina a Abú Bakra al-Bagdádího přes invazi do Panamy a zajetí Manuela Noriegy a katastrofu Black Hawk Down se opakuje stejný vzorec. USA dokážou udeřit kdekoli na světě, otázkou však zůstává, jakou cenu za tyto zásahy platí státy, na něž míří, i samotný Washington. Zásah Absolute Resolve, plánovaný v utajení a bez souhlasu Kongresu, otevírá debatu o hranicích americké moci, mezinárodním právu i o tom, co ještě lze vydávat za „spravedlnost“.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zima, ilustrační fotografie.

Zimní počasí bude nebezpečné. Pondělní ledovka může způsobit nejrůznější potíže

Meteorologové v neděli upozornili na další hrozby zimního počasí v Česku. Dnes představují nebezpečí především sněhové jazyky či závěje. Po nadcházející mrazivé noci hrozí v pondělí ledovka, jejíž tloušťka může dosáhnout až 5 milimetrů. Budou tak hrozit nejrůznější problémy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Robert Fico

Světový řád se rozpadl, tvrdí slovenský premiér Fico

Světový řád se rozpadl a mechanismus mezinárodního práva již nefunguje, prohlásil slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) s ohledem na události posledních měsíců a let. Slovensko proto podle jeho slov potřebuje silnou politickou reprezentaci. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Tenis, ilustrační fotografie

Venus Williamsová se v 45 letech vrací na kurty. Chce hrát Australian Open

Na blížícím se letošním ročníku tenisového grandslamu Australian Open se představí i sedminásobná držitelka grandslamových titulů Američanka Venus Williamsová. Ta se tak může ve svých 45 letech stát nejstarší účastnicí tohoto turnaje v jeho historii. K tomu, aby se tohoto turnaje mohla Williamsová zúčastnit, dostala od pořadatelů divokou kartu.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump odpovídal na dotaz, zda Američané náhodou neunesou i Putina

Americký prezident Donald Trump odpovídal na novinářský dotaz, zda Američané nezopakují svůj majstrštyk s únosem prezidenta jiného státu v případě ruského vůdce Vladimira Putina. Podle Trumpa to nebude nutné. Šéf Bílého domu stále věří v diplomatické řešení války na Ukrajině, která trvá už téměř čtyři roky. 

včera

Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu

Spojené státy zahájily ozbrojenou operaci proti Venezuele a krok obhajují bojem proti narkoterorismu. Washington přitom obviňuje prezidenta Nicoláse Madura z vedení drogového kartelu, což je de facto účelová záminka. O to problematičtější je tento zásah ve světle toho, jak tvrdě USA odsuzují ruskou agresi proti Ukrajině a samy současně zasahují do suverenity jiného státu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy