Konec uprchlické krize? Cameron požaduje zásadní změny EU, přišla reakce

Londýn - Britský premiér David Cameron vyzval k omezení volného pohybu osob uvnitř Evropské unie a k omezení sociálních dávek pro občany EU přicházející do Británie. Chce tak zastavit stále nekončící uprchlickou krizi. V opačném případě hrozí, že Velká Británie vystoupí z Evropské unie.

Podle Camerona je zapotřebí omezit nejen příliv migrantů do Evropské unie, ale i pohyb osob uvnitř bloku, což by se týkalo i občanů ČR. Británie proto požaduje, aby se volný pohyb osob nevztahoval na nové členské země unie, dokud se jejich ekonomika výrazněji nepřiblíží úrovni britské ekonomiky. Londýn rovněž chce odstranit "nedostatky", jako je například pravidlo, jež usnadňuje občanům EU přivést si do Británie manželku či manžela, kteří nemají evropské občanství.

Britská vláda také chce omezit počet občanů EU pobírajících britské dávky. Již dříve navrhla, aby občané zemí EU, kteří nenajdou v Británii po šesti měsících zaměstnání, ztratili právo na pobyt v zemi. Nyní Cameron prosazuje, aby lidé z EU pracující v Británii mohli pobírat přídavky a mít daňové úlevy až poté, co budou v zemi pracovat čtyři roky a tedy čtyři roky budou přispívat do místního sociálního systému.

Cameron dále uvedl, že Británie musí být zproštěna závazků na vytváření "stále těsnější unie", a vyslovil se pro větší roli národních parlamentů jako orgánů, jimž se on a další premiéři zodpovídají. Podle něj by národní parlamenty neměly mít právo veta, protože to by vedlo do "slepé uličky", ale parlamenty jednotlivých států měly by mít možnost vytvářet skupiny, které by mohly blokovat zákony Evropské unie.

Cameron také připomněl, že Evropská unie nemá jen jednu měnu. Státy, které nepřijaly euro, nesmějí čelit diskriminaci, řekl. Jakékoli iniciativy eurozóny, jako například bankovní unie, musejí být pro ostatní země dobrovolné. Daňoví poplatníci v zemích mimo eurozónu by také neměli mít povinnost poskytovat finanční podporu státům eurozóny, které se ocitnou v problémech.

Cameron v projevu zopakoval, že je zastáncem setrvání Británie v Evropské unii v případě, že budou přijaty příslušné změny. Vyloučil ale současně, že by se v Británii mohlo uskutečnit nějaké druhé referendum o setrvání v EU. Kolegy z Evropské unie vyzval, aby vzali v úvahu, že mají jen jednu šanci na změny.

Potenciálně nejproblematičtějším Cameronovým požadavkem je omezování volného pohybu osob, včetně odlišného přístupu k občanům EU, pokud jde o dávky. V Británii žijí a pracují statisíce lidí ze zemí EU. Nejvíce je Poláků, ale v Británii jsou i desetitisíce Čechů. Požadavky na omezení volného pohybu osob, který je součástí unijních smluv, zatím vyvolával ostrý odpor v řadě hlavních měst EU.

Cameron dnes zdůraznil, že volný pohyb osob nechce zničit, ale převést jej na "udržitelnější základ" a omezit vysokou úroveň migrace ze zbytku EU do Británie.

Komise má některé Cameronovy požadavky za vysoce problematické

Evropská komise pokládá dnešní dopis britského premiéra Davida Camerona s požadavky na reformu vztahů Británie a EU za vstup do jednání. Část Cameronových požadavků, která se dotýká základních svobod, má ale komise předběžně za "vysoce problematické", uvedl její mluvčí Margaritis Schinas.

Kontroverzní je především představa předsedy britské vlády o omezení volného pohybu občanů EU. "Některé věci jsou vysoce problematické, protože se dotýkají základních svobod našeho vnitřního trhu. Přímé rozlišování mezi občany EU do této kategorie jasně spadá," řekl mluvčí.

Cameron dopis adresoval předsedovi unijních summitů Donaldu Tuskovi, oslovil jej "Drahý Donalde". Tusk už na Twitteru potvrdil jeho přijetí a uvedl, že v příštím týdnu ve věci zahájí dvoustranné konzultace s představiteli členských zemí osmadvacítky a europarlamentem.

Jiné části návrhů britského premiéra předběžně vypadají proveditelně, například snahy o posílení role národních parlamentů, uvedl Schinas.

O něco složitější podle něj nejspíš bude vyhovět Cameronově snaze o to, aby se na Británii nevztahovala slova o "stále těsnější unii" z evropských smluv nebo o úpravu vztahů mezi členy eurozóny a státy, které eurem neplatí.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes vyjádřila "rozumnou důvěru" v to, že se Evropská unie dohodne s Británií tak, aby se zabránilo odchodu Britů z EU. Premiérka podle agentury AFP reagovala na seznam požadavků reforem v EU ze strany britského premiéra Davida Camerona.

Čtyři velké požadavky vůči EU

Britský premiér David Cameron zaslal v dopise do Bruselu požadavky reforem Evropské unie, které budou podmínkou pro setrvání Británie v unii a které jsou zaměřeny na čtyři oblasti.

1/ Ekonomika

- Státy kvůli tomu, že nepřijaly euro, nesmějí čelit diskriminaci a nevýhodám.

- K jakékoli iniciativě eurozóny, jako je například bankovní unie, se ostatní země mohou připojit jedině dobrovolné, nikoli z donucení.

- Daňoví poplatníci v zemích mimo eurozónu by také neměli mít povinnost poskytovat finanční podporu státům eurozóny, které se ocitnou v problémech.

- Protože finanční stabilita a dohled se staly klíčovými oblastmi v kompetenci institucí eurozóny, jako je Evropská centrální banka, totéž by mělo platit pro státní instituce ostatních zemí, například Anglickou banku.

- Všechny otázky, které se mohou dotknout všech členských zemí EU, mají být projednávány všemi členskými zeměmi.

2/ Konkurenceschopnosti

- Británie podporuje rozvoj jednotného digitálního trhu, který může zvýšit hrubý domácí produkt EU o tři procenta.

- Británie podporuje rozvoj unie kapitálových trhů a přijetí obchodních dohod s USA, Čínou, Japonskem a Sdružením zemí jihovýchodní Asie (ASEAN).

- Británie usiluje o zastavení a odbourání nadměrného množství regulačních opatření a chce zajistit naprostou svobodu pohybu kapitálu, zboží a služeb.

3/ Zachování britské suverenity

- Británie si chce zachovat právo nepodílet se na ambicích EU vytvářet "stále užší svazek".

- Británie naopak usiluje o posílení role národních parlamentů, které by byly schopny jako zástupci skupiny zemí zablokovat nepřijatelné legislativní návrhy.

- Británii záleží na dodržování principu subsidiarity, tedy zachování rozhodovacích procesů na národní úrovni tam, kde je to nejvhodnější.

- Británie si chce zachovat suverenitu v otázkách soudnictví, domácího práva a národní bezpečnosti.

4/ Migrace ze zbytku EU do Británie

- Británie požaduje, aby se volný pohyb osob nevztahoval na nové členské země unie, dokud se jejich ekonomika výrazněji nepřiblíží úrovni starých členů.

- Británie chce omezit volný pohyb osob uvnitř EU, pokud je zneužíván. Zamezit přílivu migrantů chce Londýn například tím, že chce, aby lidé z EU pracující v Británii mohli pobírat přídavky a mít daňové úlevy až poté, co budou v zemi pracovat čtyři roky, po které budou přispívat do místního sociálního systému. Zrušit chce také například pravidlo, jež usnadňuje občanům EU přivést si do Británie manželku či manžela, kteří nemají evropské občanství.

- Británie chce usnadnit vyhošťování cizích pachatelů trestných činů a zabraňování jejich návratu.

Související

Více souvisejících

David Cameron EU (Evropská unie) uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod

Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.

včera

včera

Himaláje

Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu

Zřícení ledovce v Tibetu vyvolalo ničení v údolí v Nepálu, kde masa vody a suti připravila o život stovky lidí a další stovky se stále pohřešují. Odborník na aplikovanou geomorfologii Stuart Dunning pro The Conversation vysvětluje, že přesná posloupnost událostí je předmětem zkoumání. Mezi možné příčiny patří masivní sesuv horninového podloží, který strhl ledovec, nebo naopak prvotní selhání ledovce s následným sesuvem skály.

včera

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní

Do České republiky postupuje od západu zvlněná studená fronta, která s sebou přináší dešťové srážky, přeháňky a místy i silné až velmi silné bouřky. Nejpravděpodobnější výskyt intenzivních bouřkových jevů meteorologové očekávají v jižních a jihozápadních Čechách. Naopak nejnižší riziko bouřek i výraznějších srážek platí pro jihovýchodní polovinu Moravy a Slezska. 

včera

včera

včera

himaláje

Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii

Předběžné výsledky vyšetřování tragických záplav na hranici mezi Nepálem a Tibetem podle BBC ukazují, že katastrofu s největší pravděpodobností způsobil rozsáhlý kolaps ledovce. Prvotní zprávy přitom hovořily o zemětřesení a následném sesuvu půdy. Americká geologická služba však tyto informace upřesnila s tím, že příčinou bleskové povodně byl vlnový dopad hroutícího se ledovce, který vyvolal otřesy o sile 5,2 stupně. Tragédie si podle dosavadních bilancí vyžádala nejméně 469 lidských životů.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce

Čínské úřady pozastavily záchranné práce v epicentru katastrofálních záplav v Tibetu kvůli obavám z provalení nově vzniklého jezera. Nahromaděné obrovské množství sutin a bahna přehradilo tok a vzniklá vodní plocha se začala přelévat směrem k místům, kde zasahovaly záchranné týmy. Všechny složky dostaly rozkaz zůstat na místě a týmy zasažené v přední linii se musely stáhnout o jeden kilometr do bezpečí. V sousedním Nepálu mezitím celkový počet obětí vzrostl na 469 a více než 1 300 lidí zůstává nezvěstných.

včera

Norský král Harald V.

Norský král Harald V. zemřel

Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.

včera

Donald Trump

Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu

Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky

Páteční bouřky mohou být v Čechách i velmi intenzivní, varovali meteorologové s tím, že vydaná výstraha se bude s velkou pravděpodobností upřesňovat. Možné je i zvýšení stupně výstrahy. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

27. srpna 2026 22:03

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

27. srpna 2026 20:36

Andrej Babiš

Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.

27. srpna 2026 18:36

Ovoce, ilustrační fotografie.

U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.

27. srpna 2026 17:20

Zatmění měsíce

Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové

V pátek se nám v případě bezoblačného počasí a dobrého výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na částečné zatmění Měsíce. Počátek samotného zatmění bude ve 4 hodiny 33 minut a uvidíme jej očima i bez dalekohledu z celého území ČR. Zatmění Měsíce bude výrazné a z našeho území jej budeme moci pozorovat na ranní obloze nízko nad jihozápadním obzorem před východem Slunce.

27. srpna 2026 15:59

Írán, ilustrační foto

Írán pohrozil útokem na Bulharsko

V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.

27. srpna 2026 15:13

Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století

Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy