Migranti jsou v právu a jejich příliv neskončí. Evropa se musí připravit, apeluje známý deník

Čísla jsou v každém zpravodajském magazínu a momentálně jsou příliš vysoká, aby se vstřebaly - jen letos do Evropy zamíří milion běženců a příští rok možná víc, připomíná úvodník serveru The Guardian. Britský deník v něm naznačil, že masivní migrace není krátkodobou záležitostí a starý kontinent by se na silný příliš běženců měl připravit i v budoucnu.

Evropa v problémech

V této lidské vlně je mnoho zoufale hledajících fyzickou bezpečnost, jiní chtějí bezpečnost ekonomickou, případně vzdělání a šanci o toto usilovat, píše The Guardian. Připomíná, že se hovoří až o 50 milionech lidí, kteří se během nadcházející dekády dají do pohybu v důsledku klimatické změny, desertifikace a populační exploze doplňujících lokální násilí a mizivé příležitosti a budou hledat práci v okolních státech. Podle serveru debata o migraci často přehlíží, že toto je celkový rozměr dnešní Afriky.    

Klíčová otázka, kvůli níž se sešli ministři zemí EU se svými africkými protějšky na Maltě, aby řešili fenomén, který rostl mnoho let a nyní dosáhl historické velikosti, zní, jak zvládnout tak ohromný příliv uprchlíků a migrantů, konstatuje úvodník. Připomíná, že i Švédsko, nejštědřejší z evropských hostitelů, již nemá dočasné ubytovací kapacity a tvrdí, že nemá na výběr a musí zavést dočasné hraniční kontroly, přičemž v Německu zase Angela Merkelová čelí největší politické výzvě své kariéry.

Britský deník též odkazuje na čtvrteční varování Donalda Tuska, předsedy Evropské rady, že je ohrožena samotná shengenská smlouva garantující volný, neomezený pohyb mezi 26 zeměmi. Migrantům se vede ještě hůře - riskují život při překonávání moře, skličující a nebezpečný pochod možná zpečetěný pokusem naskočit na vlak Eurostar, přičemž nemají jistotu, že ve své vysněné destinaci budou vítání, dodává úvodník.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Evropsko-africký summit v neposlední řadě slouží jako připomínka, že evropský problém s migrací a uprchlíky nelze redukovat na důsledek krizí a válek na Blízkém východě: týká se výrazně Afriky," deklaruje The Guardian. Konstatuje, že doposud přijaté strategie nefungovaly. "Krizové a bezpečnostní řeči typu pevnost Evropa jen zvyšují požadavky po žiletkových drátech a námořních patrolách," kritizuje komentář. Poukazuje, že ačkoliv se ochlazuje, moře je rozbouřené a cívky drátu se rozvíjejí napříč jihovýchodní Evropou, lidi to neodrazuje - pouze hledají obtížnější cesty.         

Za dané situace rozhovory ve Vallettě přinesly nejslabší nabídku: více peněz na podporu afrického úsilí potlačit migraci a rychlejší repatriaci lidí, jejichž azylová žádost bude zamítnuta, shrnuje britský server. "Nic z toho pravděpodobně nepřinese jiný výsledek než předchozí pokusy," předjímá. Jako příklad uvádí španělské pokusy omezit rozsáhlou migraci ze západní Afriky na Kanárské ostrovy v roce 2006 za pomoci masových deportací. Lidé rychle začali cestovat přes Libyi. "Uzavřete Libyi a více lidí přijde přes Turecko do Řecka," míní The Guardian.       

Řešením je jen legální migrace  

Důležitá je dle úvodníku skutečnost, že převaděčský kriminální byznys roste, aby naplnil poptávku, což je skandál, který je nutné řešit, jelikož náprava afrických problémů s vládou a rozvojem sice probíhá, ale vyžaduje čas a úspěch není zaručen. "Není to tak jednoduché: hospodářský ve skutečnosti růst může být motorem, který umožní některým Afričanům našetřit peníze potřebné k cestě do Evropy," varuje deník.   

The Guardian uvádí, že by dávalo smysl, aby EU přehodnotila svou rozvojovou pomoc a pomohla těm, kteří budou repatriováni do Afriky nalézt důstojnou práci doma. Jinak hrozí, že budou zatlačeni do frustrace, která přiživí radikalizaci či sociální nepokoje. Za tímto účelem již byl zřízen fond EU hledající soukromé i veřejné peníze - nikdo by však neměl předstírat, že jde o něco jiného než dlouhodobý projekt, nabádá úvodník.      

"Mnoho afrických vlád zavírá oči nad odlivem svých rozčarovaných mladých. Jde o tlakem otevřený ventil a remitence přinášejí místním ekonomikám 40 miliard dolarů ročně," vysvětluje britský deník. Na evropské straně však navzdory všem zkušenostem doufají, že posílání migrantů zpět je nakonec primárně odradí od vydání se na cestu, podotýká komentář a nastiňuje nevyřčenou pravdu: "Zamezení nelegální migraci nikdy nebude možné, pokud se nevytvoří legální migrační cesty."       

O to podle Guardianu africké vlády usilují, ale evropští lídři to v obavách z politických konsekvencí nechtějí splnit. Evropa přitom imigranty potřebuje - mladé, odhodlané, ochotné se učit, tvrdí úvodník s tím, že jde o budoucí daňové poplatníky, kteří podpoří stárnoucí populaci. "Imigranti samotní jsou v právu s ohledem na spravedlnost a lidské hodnoty a naši politici by měli mít kuráž to umožnit," apeluje známý server.     

Migrace z Afriky je odlišný fenomén od syrského exodu, ženou ji jiné faktory a nepomine, soudí komentář. "Evropský politický postoj se musí změnit: Musíme připustit, že některá opatření vyžadují širokou spolupráci v EU. Existují zde lekce - například kvóty a loterie jako cesta legální migrace - z nichž se lze poučit od USA. Nebude to jednoduché, ale je to nevyhnutelné," konstatuje závěrem The Guardian.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 1 hodinou

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

včera

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy