Migranti jsou v právu a jejich příliv neskončí. Evropa se musí připravit, apeluje známý deník

Čísla jsou v každém zpravodajském magazínu a momentálně jsou příliš vysoká, aby se vstřebaly - jen letos do Evropy zamíří milion běženců a příští rok možná víc, připomíná úvodník serveru The Guardian. Britský deník v něm naznačil, že masivní migrace není krátkodobou záležitostí a starý kontinent by se na silný příliš běženců měl připravit i v budoucnu.

Evropa v problémech

V této lidské vlně je mnoho zoufale hledajících fyzickou bezpečnost, jiní chtějí bezpečnost ekonomickou, případně vzdělání a šanci o toto usilovat, píše The Guardian. Připomíná, že se hovoří až o 50 milionech lidí, kteří se během nadcházející dekády dají do pohybu v důsledku klimatické změny, desertifikace a populační exploze doplňujících lokální násilí a mizivé příležitosti a budou hledat práci v okolních státech. Podle serveru debata o migraci často přehlíží, že toto je celkový rozměr dnešní Afriky.    

Klíčová otázka, kvůli níž se sešli ministři zemí EU se svými africkými protějšky na Maltě, aby řešili fenomén, který rostl mnoho let a nyní dosáhl historické velikosti, zní, jak zvládnout tak ohromný příliv uprchlíků a migrantů, konstatuje úvodník. Připomíná, že i Švédsko, nejštědřejší z evropských hostitelů, již nemá dočasné ubytovací kapacity a tvrdí, že nemá na výběr a musí zavést dočasné hraniční kontroly, přičemž v Německu zase Angela Merkelová čelí největší politické výzvě své kariéry.

Britský deník též odkazuje na čtvrteční varování Donalda Tuska, předsedy Evropské rady, že je ohrožena samotná shengenská smlouva garantující volný, neomezený pohyb mezi 26 zeměmi. Migrantům se vede ještě hůře - riskují život při překonávání moře, skličující a nebezpečný pochod možná zpečetěný pokusem naskočit na vlak Eurostar, přičemž nemají jistotu, že ve své vysněné destinaci budou vítání, dodává úvodník.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Evropsko-africký summit v neposlední řadě slouží jako připomínka, že evropský problém s migrací a uprchlíky nelze redukovat na důsledek krizí a válek na Blízkém východě: týká se výrazně Afriky," deklaruje The Guardian. Konstatuje, že doposud přijaté strategie nefungovaly. "Krizové a bezpečnostní řeči typu pevnost Evropa jen zvyšují požadavky po žiletkových drátech a námořních patrolách," kritizuje komentář. Poukazuje, že ačkoliv se ochlazuje, moře je rozbouřené a cívky drátu se rozvíjejí napříč jihovýchodní Evropou, lidi to neodrazuje - pouze hledají obtížnější cesty.         

Za dané situace rozhovory ve Vallettě přinesly nejslabší nabídku: více peněz na podporu afrického úsilí potlačit migraci a rychlejší repatriaci lidí, jejichž azylová žádost bude zamítnuta, shrnuje britský server. "Nic z toho pravděpodobně nepřinese jiný výsledek než předchozí pokusy," předjímá. Jako příklad uvádí španělské pokusy omezit rozsáhlou migraci ze západní Afriky na Kanárské ostrovy v roce 2006 za pomoci masových deportací. Lidé rychle začali cestovat přes Libyi. "Uzavřete Libyi a více lidí přijde přes Turecko do Řecka," míní The Guardian.       

Řešením je jen legální migrace  

Důležitá je dle úvodníku skutečnost, že převaděčský kriminální byznys roste, aby naplnil poptávku, což je skandál, který je nutné řešit, jelikož náprava afrických problémů s vládou a rozvojem sice probíhá, ale vyžaduje čas a úspěch není zaručen. "Není to tak jednoduché: hospodářský ve skutečnosti růst může být motorem, který umožní některým Afričanům našetřit peníze potřebné k cestě do Evropy," varuje deník.   

The Guardian uvádí, že by dávalo smysl, aby EU přehodnotila svou rozvojovou pomoc a pomohla těm, kteří budou repatriováni do Afriky nalézt důstojnou práci doma. Jinak hrozí, že budou zatlačeni do frustrace, která přiživí radikalizaci či sociální nepokoje. Za tímto účelem již byl zřízen fond EU hledající soukromé i veřejné peníze - nikdo by však neměl předstírat, že jde o něco jiného než dlouhodobý projekt, nabádá úvodník.      

"Mnoho afrických vlád zavírá oči nad odlivem svých rozčarovaných mladých. Jde o tlakem otevřený ventil a remitence přinášejí místním ekonomikám 40 miliard dolarů ročně," vysvětluje britský deník. Na evropské straně však navzdory všem zkušenostem doufají, že posílání migrantů zpět je nakonec primárně odradí od vydání se na cestu, podotýká komentář a nastiňuje nevyřčenou pravdu: "Zamezení nelegální migraci nikdy nebude možné, pokud se nevytvoří legální migrační cesty."       

O to podle Guardianu africké vlády usilují, ale evropští lídři to v obavách z politických konsekvencí nechtějí splnit. Evropa přitom imigranty potřebuje - mladé, odhodlané, ochotné se učit, tvrdí úvodník s tím, že jde o budoucí daňové poplatníky, kteří podpoří stárnoucí populaci. "Imigranti samotní jsou v právu s ohledem na spravedlnost a lidské hodnoty a naši politici by měli mít kuráž to umožnit," apeluje známý server.     

Migrace z Afriky je odlišný fenomén od syrského exodu, ženou ji jiné faktory a nepomine, soudí komentář. "Evropský politický postoj se musí změnit: Musíme připustit, že některá opatření vyžadují širokou spolupráci v EU. Existují zde lekce - například kvóty a loterie jako cesta legální migrace - z nichž se lze poučit od USA. Nebude to jednoduché, ale je to nevyhnutelné," konstatuje závěrem The Guardian.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

Více souvisejících

uprchlíci ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

Eurofighter Royal Saudi Air Force

Vstupujeme do rozhodující fáze dějin, oznámila saúdská koalice a zahájila masivní bombardování Húthíů

Koalice vedená Saúdskou Arábií zahájila rozsáhlou leteckou kampaň proti Íránem podporovaným povstalcům z řad Húthíů v Jemenu. Do vojenské akce s názvem Úsvit Jemenu se zapojilo na sto stíhacích letounů, které poskytují leteckou podporu jednotkám mezinárodně uznávané jemenské vlády. Letecké údery směřovaly na pozice povstalců podél pobřeží Rudého moře i na severní oblasti včetně hlavního města Saná. Vládním silám se podle prohlášení koalice podařilo zajistit leteckou ochranu strategického průlivu Báb al-Mandab.

včera

Alexus Grynkewich

Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko

Severoatlantická aliance připravuje nový komplexní plán strategické obrany zaměřený na odražení případné ruské agrese proti svému východnímu křídlu. Strategický koncept nazvaný „Teorie vítězství“ (Theory of Victory) počítá s masivním zapojením bezpilotních prostředků a systémů využívajících umělou inteligenci přímo do obranných struktur aliance. 

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu

Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice vědců za průlomový výzkum fungování lidského mozku. Ocenění udělované Karolinska Institutem ve Stockholmu obdrží Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel za své objevy v oblasti světlem ovládaných iontových kanálů a optogenetiky. Finanční odměnu ve výši dvanácti milionů švédských korun si všichni tři laureáti rozdělí rovným dílem. Výzkumníci svými pracemi položili základy metody, která umožňuje přesně řídit činnost nervových buněk v živém mozku pomocí světelných paprsků.

včera

Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou

Ve Valdštejnské zahradě v Praze se dnes sešlo téměř tisíc návštěvníků z řad studentů, diplomatů i široké veřejnosti, aby společně uctili Havlův trvalý odkaz pro českou demokracii. Předseda Senátu Miloš Vystrčil spolu s manželkou zesnulého prezidenta Dagmar Havlovou odhalili novou pamětní desku. Celý slavnostní akt proběhl v symbolické atmosféře třicátého výročí ustavující schůze Senátu České republiky, k němuž se váže i letošní motto Věrný svobodě.

včera

včera

Pedro Sánchez

Sněmovna zamítla jeho návrh k řešení bytové krize. Sánchez rozpustila parlament a vyhlásil volby

Španělský ministerský předseda Pedro Sánchez v pondělí v televizním projevu oznámil vyhlášení předčasných parlamentních voleb, které se uskuteční 29. listopadu. Reagoval tak na páteční rozhodnutí parlamentu, který zamítl nouzová opatření jeho menšinové vlády určená k řešení akutní bytové krize. Sánchez, který vládne od roku 2018, využil tento krok k výzvě vůči voličům v době rozsáhlých společenských protestů a rostoucího politického napětí v zemi.

včera

António Guterres

Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy

António Guterres se blíží ke konci svého desetiletého působení v čele Organizace spojených národů v době, kdy čelí hluboké skepsi ze strany Ukrajiny, napjatým vztahům s Izraelem a strukturální paralýze Rady bezpečnosti. Volba jeho nástupce probíhá v atmosféře silného tlaku veřejnosti na razantnější mezinárodní vedení, budoucí generální tajemník však dokáže uplatnit pouze takový vliv, jaký mu umožní stálí členové Rady bezpečnosti. 

včera

Oto Klempíř

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky pro nadcházející období. Po jednání kabinetu o tom informoval ministr kultury Oto Klempíř. Schválený dokument prošel vládou i přes značnou nespokojenost, kterou vůči němu vyjadřovaly kulturní organizace.

včera

Vědci, ilustrační foto

Přenáší se mezi lidmi, úmrtnost je téměř stoprocentní. Co je plicní mor, který se zřejmě objevil v Rusku?

Plicní mor představuje jednu z nejnebezpečnějších infekčních hrozeb na světě, jejíž extrémní úmrtnost a schopnost šířit se vzduchem z něj činí nejen přírodní rizikový faktor, ale i vážné biobezpečnostní riziko. Tragické úmrtí vědkyně, která se pravděpodobně nakazila přímo při výzkumu tohoto smrtonosného patogenu v laboratoři, znovu přitáhlo pozornost veřejnosti i odborníků k nebezpečí, jež práce s bakterií Yersinia pestis přináší.

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Na slovenské škole došlo k dalšímu incidentu. Žák chtěl bodnout spolužáka do krku, zasahovala policie

Na škole na Lomonosovově ulici v Trnavě došlo během ranních hodin k dramatickému incidentu, který si vyžádal okamžitý zásah bezpečnostních složek. Mezi několika žáky se přímo ve školních prostorách rozpoutal konflikt, který se z původní potyčky či hry během chvíle vyostřil v nebezpečnou situaci. Událost vyvolala značné znepokojení mezi pedagogy i žáky, neboť chování jednoho z účastníků potyčky bezprostředně ohrozilo zdraví jeho spolužáka i přítomné učitelky.

včera

Flavio Bolsonaro

První kolo prezidentských voleb v Brazílii vyhrál Bolsonaro, porazil da Silvu

První kolo prezidentských voleb v Brazílii skončilo vítězstvím pravicového senátora Flávia Bolsonara, který porazil dosavadního levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu. Ani jeden z kandidátů však nezískal nadpoloviční většinu potřebnou k přímému zvolení, a volby tak míří do druhého kola naplánovaného na 25. října.

včera

Vědci, ilustrační foto

Vědkyně na Sibiři zemřela na zápal plic neznámého původu. Lékaři monitorují stovky lidí

Téměř dvě stě lidí se v ruském sibiřském regionu ocitlo pod lékařským dohledem po úmrtí osmadvacetileté vědecké pracovnice. Žena pracovala v protimorovém ústavu v Irkutsku a mohla přijít do kontaktu s plicním morem. Ruské úřady přesnou příčinu její smrti oficiálně nepotvrdily a podle NBC News pouze uvedly, že zemřela na zápal plic neznámého původu. Místní orgány zaměřené na ochranu spotřebitelského blahobytu zároveň označily hygienicko-epidemiologickou situaci v oblasti za stabilní.

včera

Francouzská policie

Studentské nepokoje napříč Francií pokračují, vláda uzavřela stovky škol

Až pět set středních škol napříč Francií zůstane v pondělí zcela nebo částečně uzavřeno v důsledku násilných studentských protestů a střetů s policií. Francouzský ministr školství Édouard Geffray podle France24 uvedl, že vyučování bude přerušeno na stovkách škol, protože na nich nelze zajistit dostatečné bezpečnostní podmínky. Opatření přichází po několika dnech eskalujících nepokojů, které zasáhly vzdělávací instituce po celé zemi. Podle ministra bylo od začátku protestních akcí již čtyřiadvacet škol vypáleno nebo vyplundrováno.

včera

 FlyDubai

Jak mohlo dojít k incidentu letu Flydubai? S útokem uvnitř letadla po 11. září nikdo nepočítal

Nedávný pokus o únos a útok v kokpitu na palubě letu společnosti Flydubai směřujícího z Dubaje do Tel Avivu vyvolal mezi odborníky na leteckou bezpečnost vážné obavy ze systémových selhání při prověřování posádek. Dramatické události, k níž došlo na konci září, zabránila pouze pohotová reakce kapitána a pomoc cestujících, díky nimž letadlo nakonec bezpečně přistálo v Saúdské Arábii. Incident však v plné nahotě odhalil zásadní mezeru v dosavadním pojetí ochrany civilního letectví.

včera

Bombardér B-1B Lancer

USA po pokusu o útok stáhly z Británie všechny své bombardéry

Spojené státy americké stáhly všechny své dálkové bombardéry z britské letecké základny RAF Fairford a přesunuly je zpět na domovské základny v USA. Rozhodnutí podle amerických představitelů následovalo po vznikající hrozbě, kterou zdroje z prostředí bezpečnosti označily za reálný incident. Vojenské letectvo obvykle v podobných situacích strojům mění pouze lokaci v daném regionu, jejich návrat do vlasti je proto výjimečný. Americké oficiální zdroje nicméně konkrétní podrobnosti o povaze nového bezpečnostního rizika neposkytly.

včera

Ilustrační foto

CNN: Po úniku neznámé infekce zemřela na Sibiři vědkyně. V Rusku zasedá protiepidemická komise

V sibiřském vědeckém ústavu došlo k tragické události, při níž po úniku nebezpečné infekce zemřela osmadvacetiletá pracovnice laboratoře. K incidentu došlo ve výzkumném protimorovém ústavu ve městě Šelechov nedaleko Irkutska. Ruský úřad pro dohled nad ochranou práv spotřebitelů a životních podmínek Rospotrebnadzor potvrdil, že u zesnulé ženy byla diagnostikována plicní infekce neznámého původu. Přesná povaha látky nebo patogenu, který ze zařízení unikl, zůstává podle oficiálních míst zatím nejasná.

včera

4. října 2026 21:54

4. října 2026 20:27

4. října 2026 19:12

Česko připravilo plán obnovy přírody. Návrh posoudí v EU

Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy