Migranti jsou v právu a jejich příliv neskončí. Evropa se musí připravit, apeluje známý deník

Čísla jsou v každém zpravodajském magazínu a momentálně jsou příliš vysoká, aby se vstřebaly - jen letos do Evropy zamíří milion běženců a příští rok možná víc, připomíná úvodník serveru The Guardian. Britský deník v něm naznačil, že masivní migrace není krátkodobou záležitostí a starý kontinent by se na silný příliš běženců měl připravit i v budoucnu.

Evropa v problémech

V této lidské vlně je mnoho zoufale hledajících fyzickou bezpečnost, jiní chtějí bezpečnost ekonomickou, případně vzdělání a šanci o toto usilovat, píše The Guardian. Připomíná, že se hovoří až o 50 milionech lidí, kteří se během nadcházející dekády dají do pohybu v důsledku klimatické změny, desertifikace a populační exploze doplňujících lokální násilí a mizivé příležitosti a budou hledat práci v okolních státech. Podle serveru debata o migraci často přehlíží, že toto je celkový rozměr dnešní Afriky.    

Klíčová otázka, kvůli níž se sešli ministři zemí EU se svými africkými protějšky na Maltě, aby řešili fenomén, který rostl mnoho let a nyní dosáhl historické velikosti, zní, jak zvládnout tak ohromný příliv uprchlíků a migrantů, konstatuje úvodník. Připomíná, že i Švédsko, nejštědřejší z evropských hostitelů, již nemá dočasné ubytovací kapacity a tvrdí, že nemá na výběr a musí zavést dočasné hraniční kontroly, přičemž v Německu zase Angela Merkelová čelí největší politické výzvě své kariéry.

Britský deník též odkazuje na čtvrteční varování Donalda Tuska, předsedy Evropské rady, že je ohrožena samotná shengenská smlouva garantující volný, neomezený pohyb mezi 26 zeměmi. Migrantům se vede ještě hůře - riskují život při překonávání moře, skličující a nebezpečný pochod možná zpečetěný pokusem naskočit na vlak Eurostar, přičemž nemají jistotu, že ve své vysněné destinaci budou vítání, dodává úvodník.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Evropsko-africký summit v neposlední řadě slouží jako připomínka, že evropský problém s migrací a uprchlíky nelze redukovat na důsledek krizí a válek na Blízkém východě: týká se výrazně Afriky," deklaruje The Guardian. Konstatuje, že doposud přijaté strategie nefungovaly. "Krizové a bezpečnostní řeči typu pevnost Evropa jen zvyšují požadavky po žiletkových drátech a námořních patrolách," kritizuje komentář. Poukazuje, že ačkoliv se ochlazuje, moře je rozbouřené a cívky drátu se rozvíjejí napříč jihovýchodní Evropou, lidi to neodrazuje - pouze hledají obtížnější cesty.         

Za dané situace rozhovory ve Vallettě přinesly nejslabší nabídku: více peněz na podporu afrického úsilí potlačit migraci a rychlejší repatriaci lidí, jejichž azylová žádost bude zamítnuta, shrnuje britský server. "Nic z toho pravděpodobně nepřinese jiný výsledek než předchozí pokusy," předjímá. Jako příklad uvádí španělské pokusy omezit rozsáhlou migraci ze západní Afriky na Kanárské ostrovy v roce 2006 za pomoci masových deportací. Lidé rychle začali cestovat přes Libyi. "Uzavřete Libyi a více lidí přijde přes Turecko do Řecka," míní The Guardian.       

Řešením je jen legální migrace  

Důležitá je dle úvodníku skutečnost, že převaděčský kriminální byznys roste, aby naplnil poptávku, což je skandál, který je nutné řešit, jelikož náprava afrických problémů s vládou a rozvojem sice probíhá, ale vyžaduje čas a úspěch není zaručen. "Není to tak jednoduché: hospodářský ve skutečnosti růst může být motorem, který umožní některým Afričanům našetřit peníze potřebné k cestě do Evropy," varuje deník.   

The Guardian uvádí, že by dávalo smysl, aby EU přehodnotila svou rozvojovou pomoc a pomohla těm, kteří budou repatriováni do Afriky nalézt důstojnou práci doma. Jinak hrozí, že budou zatlačeni do frustrace, která přiživí radikalizaci či sociální nepokoje. Za tímto účelem již byl zřízen fond EU hledající soukromé i veřejné peníze - nikdo by však neměl předstírat, že jde o něco jiného než dlouhodobý projekt, nabádá úvodník.      

"Mnoho afrických vlád zavírá oči nad odlivem svých rozčarovaných mladých. Jde o tlakem otevřený ventil a remitence přinášejí místním ekonomikám 40 miliard dolarů ročně," vysvětluje britský deník. Na evropské straně však navzdory všem zkušenostem doufají, že posílání migrantů zpět je nakonec primárně odradí od vydání se na cestu, podotýká komentář a nastiňuje nevyřčenou pravdu: "Zamezení nelegální migraci nikdy nebude možné, pokud se nevytvoří legální migrační cesty."       

O to podle Guardianu africké vlády usilují, ale evropští lídři to v obavách z politických konsekvencí nechtějí splnit. Evropa přitom imigranty potřebuje - mladé, odhodlané, ochotné se učit, tvrdí úvodník s tím, že jde o budoucí daňové poplatníky, kteří podpoří stárnoucí populaci. "Imigranti samotní jsou v právu s ohledem na spravedlnost a lidské hodnoty a naši politici by měli mít kuráž to umožnit," apeluje známý server.     

Migrace z Afriky je odlišný fenomén od syrského exodu, ženou ji jiné faktory a nepomine, soudí komentář. "Evropský politický postoj se musí změnit: Musíme připustit, že některá opatření vyžadují širokou spolupráci v EU. Existují zde lekce - například kvóty a loterie jako cesta legální migrace - z nichž se lze poučit od USA. Nebude to jednoduché, ale je to nevyhnutelné," konstatuje závěrem The Guardian.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

Znak jednoho z největších anglických týmů - Manchesteru United.

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

včera

Tomio Okamura s Radimem Fialou

Fiala z SPD znovu zpochybnil ruskou odpovědnost za Vrbětice

Místopředseda vládního hnutí SPD Radim Fiala zopakoval své pochybnosti ohledně ruské odpovědnosti za tragické výbuchy ve Vrběticích. Fiala poznamenal, že nedošlo k soudnímu projednání případu. Policie nicméně konstatovala, že se podařilo prokázat podíl ruské vojenské rozvědky GRU.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

včera

včera

Petr Macinka

Macinka obvinil prezidenta z kádrování. Motoristé trvají na Turkovi

Motoristé i nadále trvají na tom, aby se Filip Turek stal ministrem životního prostředí. V Partii na stanici CNN Prima News to řekl šéf diplomacie Petr Macinka (AUTO), který je momentálně pověřen řízením resortu životního prostředí. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat, poslanec se jej chystá zažalovat. 

včera

Nicolas Maduro

Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání

Bleskové dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se stalo nejnovější kapitolou dlouhé historie amerických speciálních operací. Od zabití Usámy bin Ládina a Abú Bakra al-Bagdádího přes invazi do Panamy a zajetí Manuela Noriegy a katastrofu Black Hawk Down se opakuje stejný vzorec. USA dokážou udeřit kdekoli na světě, otázkou však zůstává, jakou cenu za tyto zásahy platí státy, na něž míří, i samotný Washington. Zásah Absolute Resolve, plánovaný v utajení a bez souhlasu Kongresu, otevírá debatu o hranicích americké moci, mezinárodním právu i o tom, co ještě lze vydávat za „spravedlnost“.

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Zimní počasí bude nebezpečné. Pondělní ledovka může způsobit nejrůznější potíže

Meteorologové v neděli upozornili na další hrozby zimního počasí v Česku. Dnes představují nebezpečí především sněhové jazyky či závěje. Po nadcházející mrazivé noci hrozí v pondělí ledovka, jejíž tloušťka může dosáhnout až 5 milimetrů. Budou tak hrozit nejrůznější problémy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Robert Fico

Světový řád se rozpadl, tvrdí slovenský premiér Fico

Světový řád se rozpadl a mechanismus mezinárodního práva již nefunguje, prohlásil slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) s ohledem na události posledních měsíců a let. Slovensko proto podle jeho slov potřebuje silnou politickou reprezentaci. 

včera

včera

včera

10. ledna 2026 21:54

10. ledna 2026 20:57

10. ledna 2026 19:46

Velká záchranná akce v Moravském krasu. V jeskyni se zranil muž

Záchranáři v sobotu spustili náročnou akci v Moravském krasu, kde se zranil muž v jeskyni. Měl by se nacházet desítky metrů pod povrchem a stovky metrů od vstupu do jeskyně. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy