Migranti jsou v právu a jejich příliv neskončí. Evropa se musí připravit, apeluje známý deník

Čísla jsou v každém zpravodajském magazínu a momentálně jsou příliš vysoká, aby se vstřebaly - jen letos do Evropy zamíří milion běženců a příští rok možná víc, připomíná úvodník serveru The Guardian. Britský deník v něm naznačil, že masivní migrace není krátkodobou záležitostí a starý kontinent by se na silný příliš běženců měl připravit i v budoucnu.

Evropa v problémech

V této lidské vlně je mnoho zoufale hledajících fyzickou bezpečnost, jiní chtějí bezpečnost ekonomickou, případně vzdělání a šanci o toto usilovat, píše The Guardian. Připomíná, že se hovoří až o 50 milionech lidí, kteří se během nadcházející dekády dají do pohybu v důsledku klimatické změny, desertifikace a populační exploze doplňujících lokální násilí a mizivé příležitosti a budou hledat práci v okolních státech. Podle serveru debata o migraci často přehlíží, že toto je celkový rozměr dnešní Afriky.    

Klíčová otázka, kvůli níž se sešli ministři zemí EU se svými africkými protějšky na Maltě, aby řešili fenomén, který rostl mnoho let a nyní dosáhl historické velikosti, zní, jak zvládnout tak ohromný příliv uprchlíků a migrantů, konstatuje úvodník. Připomíná, že i Švédsko, nejštědřejší z evropských hostitelů, již nemá dočasné ubytovací kapacity a tvrdí, že nemá na výběr a musí zavést dočasné hraniční kontroly, přičemž v Německu zase Angela Merkelová čelí největší politické výzvě své kariéry.

Britský deník též odkazuje na čtvrteční varování Donalda Tuska, předsedy Evropské rady, že je ohrožena samotná shengenská smlouva garantující volný, neomezený pohyb mezi 26 zeměmi. Migrantům se vede ještě hůře - riskují život při překonávání moře, skličující a nebezpečný pochod možná zpečetěný pokusem naskočit na vlak Eurostar, přičemž nemají jistotu, že ve své vysněné destinaci budou vítání, dodává úvodník.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Evropsko-africký summit v neposlední řadě slouží jako připomínka, že evropský problém s migrací a uprchlíky nelze redukovat na důsledek krizí a válek na Blízkém východě: týká se výrazně Afriky," deklaruje The Guardian. Konstatuje, že doposud přijaté strategie nefungovaly. "Krizové a bezpečnostní řeči typu pevnost Evropa jen zvyšují požadavky po žiletkových drátech a námořních patrolách," kritizuje komentář. Poukazuje, že ačkoliv se ochlazuje, moře je rozbouřené a cívky drátu se rozvíjejí napříč jihovýchodní Evropou, lidi to neodrazuje - pouze hledají obtížnější cesty.         

Za dané situace rozhovory ve Vallettě přinesly nejslabší nabídku: více peněz na podporu afrického úsilí potlačit migraci a rychlejší repatriaci lidí, jejichž azylová žádost bude zamítnuta, shrnuje britský server. "Nic z toho pravděpodobně nepřinese jiný výsledek než předchozí pokusy," předjímá. Jako příklad uvádí španělské pokusy omezit rozsáhlou migraci ze západní Afriky na Kanárské ostrovy v roce 2006 za pomoci masových deportací. Lidé rychle začali cestovat přes Libyi. "Uzavřete Libyi a více lidí přijde přes Turecko do Řecka," míní The Guardian.       

Řešením je jen legální migrace  

Důležitá je dle úvodníku skutečnost, že převaděčský kriminální byznys roste, aby naplnil poptávku, což je skandál, který je nutné řešit, jelikož náprava afrických problémů s vládou a rozvojem sice probíhá, ale vyžaduje čas a úspěch není zaručen. "Není to tak jednoduché: hospodářský ve skutečnosti růst může být motorem, který umožní některým Afričanům našetřit peníze potřebné k cestě do Evropy," varuje deník.   

The Guardian uvádí, že by dávalo smysl, aby EU přehodnotila svou rozvojovou pomoc a pomohla těm, kteří budou repatriováni do Afriky nalézt důstojnou práci doma. Jinak hrozí, že budou zatlačeni do frustrace, která přiživí radikalizaci či sociální nepokoje. Za tímto účelem již byl zřízen fond EU hledající soukromé i veřejné peníze - nikdo by však neměl předstírat, že jde o něco jiného než dlouhodobý projekt, nabádá úvodník.      

"Mnoho afrických vlád zavírá oči nad odlivem svých rozčarovaných mladých. Jde o tlakem otevřený ventil a remitence přinášejí místním ekonomikám 40 miliard dolarů ročně," vysvětluje britský deník. Na evropské straně však navzdory všem zkušenostem doufají, že posílání migrantů zpět je nakonec primárně odradí od vydání se na cestu, podotýká komentář a nastiňuje nevyřčenou pravdu: "Zamezení nelegální migraci nikdy nebude možné, pokud se nevytvoří legální migrační cesty."       

O to podle Guardianu africké vlády usilují, ale evropští lídři to v obavách z politických konsekvencí nechtějí splnit. Evropa přitom imigranty potřebuje - mladé, odhodlané, ochotné se učit, tvrdí úvodník s tím, že jde o budoucí daňové poplatníky, kteří podpoří stárnoucí populaci. "Imigranti samotní jsou v právu s ohledem na spravedlnost a lidské hodnoty a naši politici by měli mít kuráž to umožnit," apeluje známý server.     

Migrace z Afriky je odlišný fenomén od syrského exodu, ženou ji jiné faktory a nepomine, soudí komentář. "Evropský politický postoj se musí změnit: Musíme připustit, že některá opatření vyžadují širokou spolupráci v EU. Existují zde lekce - například kvóty a loterie jako cesta legální migrace - z nichž se lze poučit od USA. Nebude to jednoduché, ale je to nevyhnutelné," konstatuje závěrem The Guardian.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod

Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.

včera

včera

Himaláje

Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu

Zřícení ledovce v Tibetu vyvolalo ničení v údolí v Nepálu, kde masa vody a suti připravila o život stovky lidí a další stovky se stále pohřešují. Odborník na aplikovanou geomorfologii Stuart Dunning pro The Conversation vysvětluje, že přesná posloupnost událostí je předmětem zkoumání. Mezi možné příčiny patří masivní sesuv horninového podloží, který strhl ledovec, nebo naopak prvotní selhání ledovce s následným sesuvem skály.

včera

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní

Do České republiky postupuje od západu zvlněná studená fronta, která s sebou přináší dešťové srážky, přeháňky a místy i silné až velmi silné bouřky. Nejpravděpodobnější výskyt intenzivních bouřkových jevů meteorologové očekávají v jižních a jihozápadních Čechách. Naopak nejnižší riziko bouřek i výraznějších srážek platí pro jihovýchodní polovinu Moravy a Slezska. 

včera

včera

včera

himaláje

Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii

Předběžné výsledky vyšetřování tragických záplav na hranici mezi Nepálem a Tibetem podle BBC ukazují, že katastrofu s největší pravděpodobností způsobil rozsáhlý kolaps ledovce. Prvotní zprávy přitom hovořily o zemětřesení a následném sesuvu půdy. Americká geologická služba však tyto informace upřesnila s tím, že příčinou bleskové povodně byl vlnový dopad hroutícího se ledovce, který vyvolal otřesy o sile 5,2 stupně. Tragédie si podle dosavadních bilancí vyžádala nejméně 469 lidských životů.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce

Čínské úřady pozastavily záchranné práce v epicentru katastrofálních záplav v Tibetu kvůli obavám z provalení nově vzniklého jezera. Nahromaděné obrovské množství sutin a bahna přehradilo tok a vzniklá vodní plocha se začala přelévat směrem k místům, kde zasahovaly záchranné týmy. Všechny složky dostaly rozkaz zůstat na místě a týmy zasažené v přední linii se musely stáhnout o jeden kilometr do bezpečí. V sousedním Nepálu mezitím celkový počet obětí vzrostl na 469 a více než 1 300 lidí zůstává nezvěstných.

včera

Norský král Harald V.

Norský král Harald V. zemřel

Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.

včera

Donald Trump

Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu

Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky

Páteční bouřky mohou být v Čechách i velmi intenzivní, varovali meteorologové s tím, že vydaná výstraha se bude s velkou pravděpodobností upřesňovat. Možné je i zvýšení stupně výstrahy. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

27. srpna 2026 22:03

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

27. srpna 2026 20:36

Andrej Babiš

Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.

27. srpna 2026 18:36

Ovoce, ilustrační fotografie.

U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.

27. srpna 2026 17:20

Zatmění měsíce

Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové

V pátek se nám v případě bezoblačného počasí a dobrého výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na částečné zatmění Měsíce. Počátek samotného zatmění bude ve 4 hodiny 33 minut a uvidíme jej očima i bez dalekohledu z celého území ČR. Zatmění Měsíce bude výrazné a z našeho území jej budeme moci pozorovat na ranní obloze nízko nad jihozápadním obzorem před východem Slunce.

27. srpna 2026 15:59

Írán, ilustrační foto

Írán pohrozil útokem na Bulharsko

V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.

27. srpna 2026 15:13

Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století

Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy