Útoky v Paříži změní Evropu. Expert hovoří o noční můře

Mnoho se změnilo

Apps připomíná, že strach z podobného útoku islamistických militantů v Evropě existoval od útoků v indické Bombaji v roce 2008. Tehdy při sérii koordinovaných úderů ve městě zahynulo 175 lidí, včetně útočníků. Tato akce ukázala, že i relativně malý počet odhodlaných sebevražedných atentátníků vyzbrojených automatickými zbraněmi a dostatečným objemem munice může rozpoutat pohromu v relativně semknuté městské oblasti, poukazuje komentář. Podotýká, že v roce 2013 to islamisté demonstrovali znovu v keňském Nairobi, kde v obchodním domě Westgate zabili 67 lidí.     

"Od Bombaje, kde drama s rukojmími trvalo tři dny, většina bezpečnostních složek operuje s velmi jednoduchou doktrínou," konstatuje Apps. Vysvětluje, že její podstatou je pokus získat obsazené budovy zpět a zabít militanty, jak nejrychleji je možné - a to i při všech rizicích, které to přináší.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Podobný útok se dle Appse může teoreticky stát kdekoliv. Doplňuje, že až do pařížského masakru bylo největším útokem v Evropě řádění osamělého střelce Anderse Breivika, který zavraždil 69 lidí v táboře politickém mládeže na ostrově Utoya poté, co zabil osm lidí výbušninou v centru Osla. Přesto Francie, především pak Paříž, byla vždy považována za potenciálně přední cíl, obzvláště po útoku na kancelář satirického magazínu Charlie Hedbo, k němuž došlo necelý rok nazpět, poukazuje expert.    

Apps vysvětluje, že od velkých útoků, jako byly útoky v londýnské veřejné dopravě v roce 2005 a ty v Madridu o rok dříve, bezpečnostní agentury mnohem efektivněji blokují přístup k výbušninám a po 11. září 2001 se zase stalo mnohem obtížnější útočit na letadla.

Evropa bez hranic skončí

"Navzdory tomu, že se neúčastnila války v Iráku a hrála jen omezenou roli v Afghánistánu, přijala Francie mnohem větší úlohu v nedávných konfliktech, jako byla válka v Libyii a boj proti Islámskému státu a militantním uskupením v jejích bývalých koloniích v západní Africe," píše expert. Konstatuje, že tyto akce - podobně jako válka v Alžírsku v 60. letech - byly považovány za něco, co Francii na seznamu cílů militantů dramaticky posunulo vzhůru. Odkazuje i na dlouhodobý problém Francie s integrací muslimské populace a předpokládá, že pařížské útoky situaci jen zhorší.       

Ohledně širších geopolitických dopadů posledních útoků je Apps opatrný. Pokud se skutečně prokáže, že za masakrem stojí Islámský stát, který se k zodpovědnosti přihlásil, přinese to této skupině významné propagandistické vítězství po sérii nezdarů zahrnujících i smrt Muhammada Emwazího, popravčího Islámského státu britského původu přezdívaného Džihádista John, míní ředitel.  

"Pařížský útok přiměl francouzského prezidenta Francoise Hollanda slíbit zesílení snahy zničit tuto skupinu," uvádí Apps. Otázka podle něj zní, zda to bude znamenat i posun od apelů k odstranění syrského prezidenta Bašára Asada od moci. Předpovídá, že Rusko, které ztratilo dopravní letadlo s 224 lidmi na palubě, přičemž šlo zřejmě o bombový útok, bude téměř jistě argumentovat, že je na místě spíše solidarita v boji s militanty, než cílit na Asada.

Pařížské útoky podle experta v neposlední řadě dále zkomplikují snahu Evropy ujasnit si jak naložit se stále rostoucími počty uprchlíků z válečných zón na Blízkém východě. "I pokud by chtěl, má kontinent jen velmi málo reálných možností zastavit příliv většinou muslimských migrantů," deklaruje Apps. Svůj komentář uzavírá poznámkou, že obavy z opakování pařížských útoků však povedou k zintenzivnění kroků k uzavírání hranic a budou představovat poslední hřebíček do rakve Evropské unie jako prostoru bez vnitřních hranic.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.