Takhle se z nich stali muslimští vrazi. Život bratrance a sestřenice

Paříž - Byli strůjci atentátů v Paříži skutečně muslimy? To je téma, které hýbe světem. Muslimové se totiž od atentátníků distancují. A detaily z jejich minulosti ukazují všechno jiné, jen ne zbožné věřící. Alkohol, drogy, sex, luxus...

Vyšetřovatelé ještě možná nesesbírali všechny kousky těl atentátníka Abdelhamida Abaaouda a jediné ženy mezi zabijáky, jeho sestřenice Hasny Aitboulahcenové a paralelně už běželo jiné pátrání - sbírání střípků z jejich minulosti. Šly po nich nejen tajné služby, ale i média.

Nic z toho, co se o životě zmíněných dvou útočníků objevilo, nenaznačuje, že by byli ve víře zapálenými a horlivými muslimy. Spíše naopak. Hlavní strůjce atentátů Abaaoud vyrostl v přepychu a holdoval alkoholu i drogám. Jeho sestřenice Hasna Ait Boulahcenová opilá hýřila v nočních klubech, nosila kovbojské klobouky a oddávala se sexuální promiskuitě.

Abdelhamid Abaaoud se narodil v roce 1987 v bruselské čtvrti Molenbeek a vyrostl jako Belgičan v marocké rodině. Nouzí nikdy netrpěl, jeho otec si zařídil dva prosperující obchody s oblečením, kdy pracovali i jeho synové.

Abdelhamid vyrůstal v rodině s pěti sourozenci a do života měl dobře našlápnuto. Otec mu zařídil místo na prestižní střední škole v Bruselu, ale chlapce škola brzy vyloučila kvůli jeho nekázni a přestupkům. Z téhle šikmé plochy se už nedostal. Záhy totiž skončil ve vězení kvůli ozbrojeným loupežím.

Abdelhamid si v téhle době uměl užívat života. S luxusním autem, dárkem od otce, obrážel bohaté čtvrtě v Bruselu a jejich noční kluby. Nevyhýbal se alkoholu, kouřil marihuanu a užíval si zájmu dívek.

Kdyby Abdelhamid vychodil školu, v Paříži by se patrně neumíralo. Namísto školy přišlo vězení, které mladíka změnilo. V roce 2010 se tam radikalizoval společně se svým známým Salihem Abdeslamem, pomocníkem atentátníků, který pronajal auto použité při útoku na koncertní sál Bataclan.

"Měli jsme pěkný život. Řekl bych, že fantastický. Abdelhamid byl slušný kluk a dobrý obchodník. Pak ale najednou odjel do Sýrie. Pořád se sám sebe ptám, co vedlo k jeho radikalizaci. Odpověď ale neznám," řekl o něm vlastní otec začátkem letošního roku.

To už jeho syn patřil k nejhledanějším teroristům světa. Po návratu ze Sýrie se stal jedním z hlavních náborářů IS v Evropě. Kromě toho také naplánoval několik teroristických útoků a některých se sám účastnil.

Rodina Abaaoudových přitom nikdy nebyla nijak zbožná a o islám se podle okolí moc nezajímala. O to větší šokem pro ně bylo, když se Abdelhamid objevil v řadách bojovníků tzv. Islámského státu. Patrně viděli i příšerné video, kde jejich syn táhne za autem přivázaná čtyři zohavená těla "nepřátel" do hromadného hrobu.

Ještě krutější rána přišla poté, co se ukázalo, že Abdelhamid zverboval dokonce i svého třináctiletého bratra Younese. Ten se tak stal nejmladším evropským džihádistou. Matka synovu drsnou proměnu odstonala a odjela zpět do Maroka, otec se syna vzdal. "Vděčíme této zemi za vše," řekl k tomu. Rodina už s Abdelhamidem nechtěla mít nic společného.

"Modlíme se, aby byl opravdu mrtvý," řekla jeho sestra loni na podzim, když se spekulovalo, že zahynul. Bohužel nikoli. Abdelhamid zemřel až ve středu po zásahu francouzské policie v Paříži. Identifikovali ho podle otisku prstu. Z jeho těla totiž mnoho nezbylo.

Pokud by snad šlo přiznat fanatickou a zvrácenou víru v politický islám Abdelhamidovi Abaaoudovi - tedy alespoň v posledních letech života - u další mrtvé atentátnice, Hasna Aitboulahcenové, to nelze ani se zavřenýma očima.

Muslimkou se Hasna možná tvářila, ale nikdy jí nebyla. Šestadvacetiletá Aitboulahcenová byla podle lidí, kteří ji znali, přesným opakem "ušláplé" muslimské ženy. Vlasy si po celý život nezahalovala, naopak ráda nosila kovbojské klobouky a západní módu. Byla extrovert, podle známých dokonce "zvíře, které milovalo noční kluby". "Měla špatnou pověst. Kouřila, pila, měla spoustu různých kluků, ale nic vážného," popsal novinářům teroristku její známý Amin Abou.

Nebyla vůbec nábožensky založená. Potvrdil to i její bratr Youssouf, podle kterého se o náboženství nikdy nezajímala, nikdy nenosila hidžáb, nechodila do mešity, ani se nemodlila. Nikdy nečetla korán a hidžáb začala nosit měsíc před svou smrtí.

Poté, co se začala zajímat o džihád, se pokusila dostat do Sýrie za Islámským státem, ale nepodařilo se jí to. Francouzská tajná služba i policie ji sledovaly. Podle policejních zdrojů opakovaně nabízela své služby pro teroristické atentáty ve Francii.

Zemřela rovněž ve středu při policejním zásahu. Snažila se k sobě nalákat policisty, ale to se jí nezdařilo. Ve chvíli, kdy se jako sebevražedná atentátnice vyhodila do vzduchu, byl nablízku jen policejní pes - fenka Diesel. Ta jediná zaplatila životem.

Související

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.
Pray for Paris

Deset let po útocích v Paříži: Teroristická hrozba ve Francii se mění a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší

Francouzská národní telefonní linka, určená pro hlášení osob s podezřením na radikalizaci, poskytla serveru France24 vzácný pohled na proměnu teroristické hrozby ve Francii. Policisté, kteří linku obsluhují, uvádějí, že deset let po útocích v Paříži z 13. listopadu 2015, k nimž se přihlásila skupina Islámský stát, se hrozba rozšiřuje i mimo islamistický extremismus a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší.

Více souvisejících

Teroristické útoky v Paříži (13. 11. 2015) Abdelhamid Abaaoud

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 15 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy