NATO pozvalo Černou Horu k jednání o vstupu do aliance, Kreml hrozí odvetou

Brusel - NATO dnes vyzvalo Černou horu k jednání o vstupu do aliance, pro byli všichni ministři zahraničí členských zemí. Balkánská země bude muset ale ještě provést řadu reforem, což nějaký čas potrvá. Jak se očekávalo, Rusko je ostře proti vstupu Černé Hory do NATO.

"Členství v NATO integruje Černou Horu do euroatlantického společenství a posiluje bezpečnost na západním Balkánu," řekl novinářům šéf aliance Jens Stoltenberg na tiskové konferenci po ministerském rozhodnutí. Pozvánka do NATO je podle něj důkazem, že alianční politika "otevřených dveří" je úspěšná a pokračuje.

Vůči vstupu Černé Hory do aliance měla výhrady Ruská federace. Zástupci NATO však opakovaně zdůrazňují, že rozhodnutí o vstupu je výlučnou věcí dotyčné země a spojenců v NATO a nikdo třetí nemá právo veta. Ani v Černé Hoře samotné však nemá vstup jednoznačnou podporu.

Zdroj: YouTube

Ministr zahraničí pozvané země Igor Lukšić označil dnešek za "historický milník" pro svou zemi, která je nezávislým státem od roku 2006. "Je to uznání tvrdé práce posledních devíti let," prohlásil. Upozornil ale také, že dnešní pozvánka není koncem, ale jen začátkem nové fáze procesu. "Jsme si vědomi svých závazků," řekl s tím, že v jeho zemi budou pokračovat změny směrem k větší vládě práva, lepšímu boji s korupcí a organizovaným zločinem.

Podobně se vyjádřil i premiér Milo Djukanović, který hovořil o největším historickém okamžiku země od vyhlášení nezávislosti v roce 2006, kdy Černá Hora opustila unii se Srbskem. "Černá Hora vstupuje do výjimečného kruhu států, které jsou synonymem pro nejvyšší hodnoty moderní civilizace," řekl podle AP černohorský ministerský předseda.

Stoltenberg dnes před novináři připomněl, že nyní budou dohodnuty praktické detaily přístupových rozhovorů. Ty podle něj začnou velmi rychle a skončí někdy počátkem příštího roku.

Další důležitou fází je poté parlamentní ratifikační proces ve všech stávajících členských zemích Severoatlantické aliance. "To bude nějakou dobu trvat a nemohu nyní říci, jak dlouho," poznamenal generální tajemník NATO. Připomněl, že v roce 2009 tento proces zabral přibližně rok.

Příští rok v červenci by Černá Hora mohla být na summit NATO ve Varšavě přizvána jako pozorovatelská země, míní český velvyslanec u aliance Jiří Šedivý. "Plného členství by mohla dosáhnout v horizontu jednoho nebo dvou let," řekl novinářům. Český premiér Bohuslav Sobotka na Twitteru rozhodnutí označil za správný krok s tím, že členství této země v NATO má dlouhodobou českou podporu.

Moskva hrozí odvetou

Stoltenberg dnes také poznamenal, že také Bosna a Hercegovina, Gruzie a Makedonie pokračují směrem k členství a měly by dál postupovat v reformách. "Dnešní rozhodnutí ukazuje, že tvrdá reformní práce se vyplácí," vzkázal trojici zemí generální tajemník aliance.

Kreml pohrozil odvetnými opatřeními. "Moskva vždy a na nejrůznějších úrovních upozorňovala, že pokračující rozšiřování NATO a přibližování infrastruktury NATO na východ přirozeně nemůže nevést k odvetným opatřením z východu, tedy od Ruska, se záměrem zajistit bezpečnost a rovnost zájmů," řekl mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. O konkrétních odvetných opatřeních je ale ještě brzy hovořit, dodal.

"Černá Hora si musí uvědomit, že kvůli vstupu do NATO už nebudou možné mnohé programy s Ruskem, včetně vojenské spolupráce," varoval předseda branného výboru horní komory ruského parlamentu Viktor Ozerov.

Jeho zástupce ve výboru upozornil, že konkrétní opatření již chystá generální štáb. Opatření mají sloužit k "zadržování aliance", jejíž rozšiřování Rusko vnímá jako "nepřirozený, nezákonný krok proti mírové spolupráci", zdůraznil senátor Jevgenij Serebrennikov.

Související

Více souvisejících

Černá Hora NATO Rusko

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Platy v IT v roce 2025: Jak si stojí programátoři, datoví analytici a specialisté na AI

IT sektor i v roce 2025 potvrzuje, že patří k nejdynamičtějším odvětvím ekonomiky. Firmy napříč obory bojují o zkušené vývojáře, datové analytiky i specialisty na umělou inteligenci – a to se odráží na jejich odměňování. Přinášíme vám aktuální přehled platů v IT a vysvětlíme, proč je technické vzdělání stále jednou z nejlepších investic do budoucnosti.

před 4 hodinami

Adam Vojtěch

Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček

Krátce po svém jmenování přistupuje nová vláda Andreje Babiše k prvnímu zásadnímu personálnímu řezu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl radikální obměnu vládní části správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Z deseti členů, které do tohoto třicetičlenného orgánu deleguje kabinet, jich má sedm skončit úplně. Nejsledovanějším jménem mezi odvolanými je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

před 5 hodinami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda začala úřadovat. Odmítla emisní povolenky ETS 2 i migrační pakt

Nově zformovaná vládní koalice pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém úterním zasedání jasně deklarovala změnu kurzu v evropské i domácí politice. Kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Přísahy a Motoristů oficiálně odmítl zavedení nového systému emisních povolenek ETS 2 a vyslovil se proti migračnímu paktu EU. Zároveň se potvrdilo, že země vstoupí do roku 2026 v rozpočtovém provizoriu.

před 6 hodinami

BBC

BBC jde do boje. Trumpovu žalobu o čtvrt bilionu za sestřih projevu rázně odmítá

Britská veřejnoprávní stanice BBC oficiálně potvrdila, že se bude u soudu bránit žalobě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v pondělí na Floridě podal žalobu o astronomických 10 miliard dolarů (přibližně 230 miliard korun). Jádrem sporu je kontroverzní sestřih Trumpova projevu ze 6. ledna 2021 v dokumentárním pořadu Panorama, který byl ve Velké Británii odvysílán před americkými volbami v roce 2024.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Politico: Unijní summit v ohrožení. Belgie odmítá půjčku Ukrajině z ruských peněz, Česko ji podpořilo

Evropská unie se ocitla v patové situaci jen dva dny před klíčovým summitem lídrů v Bruselu. Belgická vláda v pondělí večer odmítla poslední balík ústupků ze strany Evropské komise, který měl odblokovat obří půjčku pro Ukrajinu ve výši 210 miliard eur (přes 5 bilionů korun). Půjčka má být kryta zmrazenými aktivy ruské centrální banky, z nichž drtivá většina leží v bruselském depozitáři Euroclear.

před 8 hodinami

Dmitrij Peskov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko odmítá vánoční příměří na Ukrajině

Ruské vedení se v úterý chladně vyjádřilo k návrhu na vánoční klid zbraní, který podpořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova závisí jakékoli dočasné zastavení bojů na tom, zda se podaří dosáhnout širší a trvalé mírové dohody, o kterou usiluje administrativa budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám

Česká republika má novou vládu. Prezident Petr Pavel v pondělí jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO), který se opírá o koaliční spolupráci hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nový premiér i jeho ministři ihned po jmenování avizovali smršť opatření, která mají domácnostem i firmám ulevit od vysokých nákladů a zvrátit některé kroky předchozího kabinetu. A jednat se o nich začne už dnes.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Mírová jednání v Berlíně: Co přinesla a co bude nyní následovat?

Jednání o míru na Ukrajině, která proběhla tento týden v Berlíně za účasti amerických vyjednavačů, ukrajinského prezidenta a evropských lídrů, skončila se smíšenými výsledky. Přestože v otázce bezpečnostních záruk došlo k výraznému posunu, nejcitlivější body zůstávají i nadále nevyřešeny.

před 12 hodinami

Policie Austrálie

Útočníky z pláže Bondi poháněla ideologie Islámského státu, absolvovali výcvik na Filipínách

Dvojice útočníků, otec a syn, kteří v neděli během židovského svátku Chanuka rozpoutali masakr na slavné australské pláži Bondi Beach, byla vedena ideologií Islámského státu (ISIS). Podle nejnovějších zjištění vyšetřovatelů oba muži nedávno navštívili jih Filipín, oblast dlouhodobě sužovanou islámským extremismem, kde zřejmě absolvovali vojenský výcvik.

před 13 hodinami

včera

Steve Witkoff a Donald Trump

USA: Ukrajina dostane záruky podobné členství v NATO. Rusko s jejím vstupem do EU souhlasí

Američtí představitelé, kteří se účastnili víkendových jednání s evropskými a ukrajinskými lídry v Berlíně, tvrdí, že mírové rozhovory s Ruskem jsou „velmi pozitivní“. Podle nich je vyřešeno již 90 % sporných bodů a Rusko by dokonce bylo ochotno akceptovat vstup Ukrajiny do Evropské unie. Navzdory tomuto optimismu však stále přetrvává zásadní neshoda ohledně budoucího uspořádání ukrajinského území.

včera

Už to není jen Ukrajina. Frontová linie je všude a hrozba z Ruska stále sílí, varovala nová šéfka MI6

Nová ředitelka britské tajné služby MI6, Blaise Metreweli, ve svém prvním veřejném projevu varovala před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a zdůraznila, že Spojené království čelí nové „éře nejistoty“, kde se přepisují pravidla konfliktu. Metreweli, která je první ženou v čele britské tajné služby, označila ruský přístup k mezinárodním vztahům za hluboce znepokojivý.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy