Česko a Slovensko odmítají uprchlíky. Skutečná čísla vás dostanou do kolen

Už několik měsíců se Česká republika stává dějištěm demonstrací proti přijímání migrantů, které zaplavují kromě Prahy i řadu menších měst. Řada lidí na nich vyčítá vládě nedostatečnou průraznost a slabý odpor proti migrantům, kteří ze zemí třetího světa míří za lepším životem do Evropy.

Podobná situace panuje i na Slovensku, kde se nejprve hovořilo po přijímání pouze křesťanských uprchlíků, následně se ale tamní vláda pod vedením premiéra Roberta Fica rozhodla u Soudního dvora EU podat žalobu proti přerozdělování uprchlíků v členských zemích Evropskí unie na základě kvót, které v září schválili ministři vnitra evropské osmadvacítky. 

Obě krajiny tak mají jedno společné. Uprchlíky na svém území nechtějí, minimálně ne povinnou formou. Stejný výsledek z opačné strany ale ukazují i čísla z Eurostatu, která potvrzují, že ani migrantům se do obou zemí příliš nechce. Za třetí čtvrtletí roku 2015 si totiž v Česku a na Slovensku podalo žádost o azyl pouhých 275 uprchlíků, z toho převážná většina připadá na Českou republiku.

V porovnání s druhým čtvrtletím letošního roku je patrné, že v řadě zemí Evropy počet podaných žádostí o azyl stoupá. V Německu vzrostly z 80 tisíc na 108 tisíc, Velká Británie jich ve stejném období evidovala 7 tisíc a během následujících tří měsíců téměř 12 tisíc, a celá evropská osmadvacítka obdržela ve druhém čtvrtletí 213 tisíc žádostí o azyl, v tom třetím už 413 tisíc.

Situace u nás a na Slovensku je ale úplně jiná. Zatímco v Čechách požádalo ve druhém kvartálu o azyl 275 uprchlíků, ve třetím čtvrtletí už jich bylo o 15 méně, tedy 260. Podstatně jiná čísla připadají na Slovensko, kde ve druhém čtvrtletí žádalo azyl 25 uprchlíků, v tom třetím pouze 15. Uprchlíci se tak do České ani Slovenské republiky příliš nehrnou.

O poznání zajímavější jsou čísla mapující demografická rozdělení žadatelů. Ve třetím čtvrtletí tvoří necelou polovinu žádostí o azyl do Česka lidé z Ukrajiny, kterých je konkrétně 120. Uprchlíků ze Sýrie, kteří žádají o azyl, je u nás 20, a 15 uprchlíků pochází z Kuby.

Na Slovensku čítají dvě třetiny žadatelů, tedy 10, uprchlíci z Afghánistánu. Zbylých pět připadá na Ukrajince. Není přitom bez zajímavosti, že Slovensko v minulých letech přijímalo i tisíce migrantů ročně, jak vyplývá z údajů slovenského migračního úřadu. Například v roce 2004, kdy se země stala členem Evropské unie, požádalo o azyl na Slovensku přes 11 tisíc lidí. Loni tamní úřady obdržely 331 žádostí.