Rok 2016 na Blízkém východě? Toto prozradila šéfka evropské diplomacie

Svět podle ní může být v roce 2016 díky červencové dohodě s Teheránem bezpečnější. „Tato dohoda zaručuje, že Írán nebude stavět atomovou bombu. Za žádných okolností. Poskytuje světu účinný nástroj pro ověřování toho, zda ji Teherán dodržuje. A tak to bude nejméně po deset let, možná i déle. Musíme se ujistit, že jsme tento čas využili co nejlepším možným způsobem. Nemůžeme si dovolit se za deset let probudit a uvědomit si, že jsme ztratili tu nejlepší šanci naší generace zřídit více kooperativní regionální a světový řád. Hodně bude záležet na tom, jak všichni zúčastnění aktéři využití této příležitosti," píše Mogheriniová.

Nové íránské vedení podle ní ukázalo, že je ochotno se svým způsobem zapojit do mezinároního společenství. Připomíná, jak mladí Íránci dohodu v ulicích oslavovali a podotýká, že je to šance, jak se země může více otevřít. A takovu šanci si podle ní svět nemůže nechat ujít.

I přesto připouští, že na Blízkém východě existují další výzvy. „Některé tam byly po celá desetiletí, některé jsou nové. Dalším budeme čelit pravděpodobně po dlouhou dobu. Spojují se zde otázky víry a etnicity, které se mísí s bojem o regionální hegemonii. Regionální aktéři sledují různé agendy z historických důvodů i vzhledem k jejich aktuálním zájmům. Uprostřed takové výbušné směsi bojovali mladí lidé v celém regionu o lepší příležitost, která se před pár lety se zdála být navždy ztracena," uvádí šéfka diplomacie EU.

Mnozí z těchto mladých lidí podle ní bojují za lidská práva, za svobodu a často také za nejzákladnější potřeby. Jiní jsou spojení s teroristickými skupinami. Státy, které čelí společným hrozbám, musí překonat staré spory a spojit své síly," burcuje Mogheriniová. Z politického hlediska podle ní dohoda s Teheránem vytváří v tomto směru příležitost. Pokud totiž bude správně provedena, na Blízkém východě nebude existovat jaderná hrozba, a všechny země v regionu tak budou ve větším bezpečí. A to včetně zemí Perského zálivu a Izraele.

„Ale to není všechno. Dohoda přináší nové vztahy založené na důvěře, nebo alespoň na sdíleném uznání společných zájmů. Připravuje cestu pro novou regionální dynamiku. Takzvaný islámský stát (IS) a další teroristické skupiny si vybudovaly svou sílu v částech Iráku, Sýrie a celém regionu. Spolupráce mezi sunnitskými a šíitskými silami, nebo mezi muslimskými národy a jejich mezinárodními partnery, je to, co je nejvíce děsí," vysvětluje diplomatka.

„Dokonce i v Sýrii – nejkrutějším střetu naší doby – by mohla existovat cesta ven z krize. Rada bezpečnosti OSN jasně řekla, že neexistuje vojenské řešení občanské války a že pro porážku IS a fronty an-Nusra je klíčová politická změna. Regionální a mezinárodní aktéři mají velký vliv na syrské strany. Je na čase, aby všichni usedli ke stolu kvůli serióznímu jednání pod vedením OSN. Nebude to jednoduché. Bude nějakou dobu trvat, než se domluvíme na kolektivní vedení a přijmeme některá obtížná rozhodnutí. Ale v kooperativním regionálním a mezinárodním prostředí je mír v Sýrii skutečně možný," myslí si Mogheriniová.

I přes předčasné nekrology podle ní ale multilateralismus není mrtvý. Právě dohoda s Íránem podle ní přesvědčí ty, kteří stále ještě tomuto systému chtějí dát důvěru. „To dokazuje, že nic není tak efektivní, jak spolupráce při hledání trvalých řešení. Toto je evropská cesta: dialog, diplomacie, partnerství, vytrvalost. Dohoda s Íránem může vést k velkým výsledkům," píše politička s tím, že nové poznatky a zkušenosti je požné aplikovat i při jiných krizích, a tím nastolit mírové procesy na Blízkém východě.

„Někteří věří, že tento přístup nás nikam nevede. Někteří říkají, že je naivní. Měli by mít na paměti, kolik krizí tento „méně naivní" přístup nastartoval. Ale musíme být jednotní a konzistentní. Trvalo nám 12 let jednání - a téměř 40 let nedůvěry - než jsme našli dohodu s Íránem. Čtyřicet let je dlouhá doba; to je celý můj život. Stále musíme mít na paměti, že v politice nic není věčné. Naše tvrdá práce může změnit běh dějin. Potřebujeme trpělivost a vizi: co se nestane v roce 2016, toho bychom mohli dosáhnout v roce 2017. Ale miliony vysídlených lidí a stovky tisíc obětí nám vštěpují pocit naléhavosti. Příští rok musí být rokem akce," dodává Mogheriniová.