Německu došla trpělivost. Rázně zatočí s neposlušnými uprchlíky

Německo podle Altmaiera počítá s možností vyhostit uprchlíky do tzv. třetích zemí, přičemž by mělo jít o země, přes které se tyto osoby dostaly do EU. "Vyjednáváme s Tureckem a dalšími zeměmi o zpětném přebírání i těch uprchlíků, kteří pocházejí ze třetích zemí," uvedl.

Odsun do některé ze zemí, přes kterou uprchlíci přecházeli na cestě do Německa, má být řešením v situacích, kdy není možné migranty poslat zpět do vlasti vzhledem k pokračující válce nebo akutní hrozbě mučení, popravy či pronásledování. 

Altmaier také podotkl, že od začátku roku 2015 Německo opustilo zhruba 50 tisíc uprchlíků, jak dobrovolně, tak na základě rozhodnutí o vyhoštění. "Mnozí odejdou ještě před tím, než podají žádost o azyl, když se jim vysvětlí, že nemají žádné vyhlídky na úspěch," uvedl.

"Podobně jako v případě balkánských států budeme vysílat jasné signály, že se nevyplatí přijít do Německa, pokud jste Alžířan, Tunisan nebo Maročan," dodal.

Koordinátor také upozornil, že počty uprchlíků přicházejících do Evropy přes Turecko poklesly od října o více než 60 procent, zatímco v případě uprchlíků z balkánských států zaznamenali od loňského léta přes 90procentní pokles. Německá vláda navíc přijala návrh opatření zpřísňující azylovou politiku a zjednodušující deportaci migrantů, kteří se dopustí trestné činnosti.

Změny vznikly jako reakce na sexuální obtěžování a krádeže, ke kterým došlo během oslav příchodu nového roku v Kolíně nad Rýnem. Německá kancléřka Angela Merkelová navíc sama v sobotu zdůraznila, že žadatele o azyl ze Sýrie a Iráku by se měli vrátit domů poté, co tamní konflikty skončí.

"Očekáváme, že se - až nastane v Sýrii mír, až porazíme v Iráku Islámský stát - se znalostmi, které jste u nás získali, vrátíte zpět do své vlasti," řekla Merkelová s tím, že že by se měla opakovat situace z 90. let, kdy po konci válek v Jugoslávii z Německa odešlo zpět na Balkán 70 procent válečných uprchlíků.

Německo v loňském roce přijalo na svém území více než milion migrantů. Většina z nich jsou uprchlíci ze Sýrie. Do střední Evropy se většinou dostali po takzvané balkánské stezce vedoucí z Turecka přes Egejské moře do Řecka a přes balkánské země dál do Rakouska a Německa.

Ve snaze omezit počet migrantů sází kancléřka především na boj s příčinami uprchlictví, užší spolupráci s Tureckem a důslednou ochranu vnějších hranic schengenského prostoru. Ve čtvrtek se navíc špičky koaliční vlády dohodly na dalším zpřísnění azylového zákonodárství. Na seznam bezpečných zemí například nově přibudou Alžírsko, Tunisko a Maroko.