Vídeň – Rakousko oznámilo, že omezí počet přijímaných žádostí o azyl i počet uprchlíků, které nechá přes své území projít dál. Podle rakouského kancléře Wernera Faymanna jedná Vídeň příkladně. Kritizuje naopak Řecko, které se prý chová jako „cestovní kancelář“.
Vídeň podle něj trvá na svém způsobu řešení migrační krize a z pozice nehodlá ustupovat. Rakousko podle kancléře usiluje především o evropské řešení migrační krize. V Bruselu se prý ale přijalo tolik usnesení, která se stejně nenaplnila, „že jsme museli jednat sami".
Rakousko se podle Faymanna v migrační krizi chová „příkladně". Že se za to zemi nedostalo uznání je pro něj prý zklamáním. Loni přijalo 90 tisíc žadatelů o azyl, což odpovídá zhruba procentu místní populace. Pro rok 2016 se ale rozhodlo přijmout jen 37.500 nových žádostí. Minulý týden proto změnilo režim na hranicích a ve zvláštním středisku ve Spielfeldu přijímá jen 80 žádostí o azyl denně.
Přes své území do západní Evropy chtělo původně pouštět nanejvýš 3200 migrantů denně, tento týden ale společně se Slovinskem, Chorvatskem, Srbskem a Makedonií oznámilo, že jich hodlá přes hranice pouštět denně jen 580.
Za svým rozhodnutím omezit počet přijímaných žádostí o azyl si Faymann stojí a rakouské úřady ho podle něj budou „důsledně" dodržovat. Politiku své země označil v rozhovoru za „nutnou obranu", ale i za „volání o pomoc". „Nemůžeme u nás přijmout všechny uprchlíky," uvedl.
Naopak jednání Atén prý nechápe. „To nejde, aby Řecko jednalo jako cestovní kancelář a všechny uprchlíky posílalo dál," uvedl s tím, že Atény loni přijaly 11 tisíc žadatelů o azyl a Vídeň téměř devětkrát tolik.
Řecko ve čtvrtek odvolalo kvůli sporu o nový režim na rakouských hranicích z Vídně svou velvyslankyni a v pátek odmítlo návštěvu rakouské ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové.
Vinu na neutěšenou situace kolem migrační krize nese podle Faymanna i Evropská komise, která si zvykla „smutně přihlížet" tomu, jak Atény posílají migranty beze všeho dál na sever po takzvané balkánské stezce.
Německo znovu kritizoval za to, že Vídeň nepodpořilo ve snaze o zkrácení dotací zemím, které odmítají přijímat běžence, jako jsou státy visegrádské čtyřky, tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.
Související
Čech ve Vídni kradl čokolády v supermarketu. Skončil v rukou policie
Babiš v Rakousku a na Slovensku. S Ficem a Stockerem řešil evropské priority
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5
před 1 hodinou
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
před 2 hodinami
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
před 4 hodinami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 5 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 5 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 7 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 8 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 9 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.
Zdroj: Libor Novák