Kontroly na hranicích uvnitř EU vadí Bruselu, letos by měly skončit

"Rád bych, aby konečný cíl dnešního plánu byl naprosto jasný: Je to posun od jednostranných rozhodnutí o obnově hraničních kontrol ke koordinovanému přístupu a ukončení všech kontrol ke konci roku," prohlásil Avramopulos. Kvůli rostoucím počtům migrantů zavedlo kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru od loňského září osm zemí; dvě z nich už toto opatření ukončily.

Krach schengenského prostoru volného pohybu by podle komise měl bezprostřední roční dopady mezi pěti a 18 miliardami eur (135 miliard až 486 miliard Kč).

Eurokomisař dnes upozornil, že schengenský systém je jen jednou částí větší "migrační skládačky", která EU přesahuje. Unie za klíčovou v této věci pokládá spolupráci s Tureckem, která bude hlavním tématem mimořádného summitu EU a Turecka v pondělí.

Cílem dohody mezi unií a Ankarou, která byla uzavřena loni v listopadu, je výrazné snížení počtů migrantů, kteří z Turecka přes moře připlouvají do Řecka. Docílit se toho má kombinací lepších podmínek a větších možností pro více než 2,5 milionu syrských uprchlíků přímo v Turecku, lepší kontrolou hranice a bojem s pašeráckými sítěmi. Turecko už začalo také přebírat od Řecka zpět ty migranty, kteří v EU nárok na azyl nemají.

EU za spolupráci Ankaře zajistila tři miliardy eur pro řešení situace syrských uprchlíků a daleko intenzivnější vzájemné vztahy.

Stále hlasitěji se v Bruselu hovoří také o plánu skupiny států unie na dobrovolné převzetí až několika stovek tisíc syrských uprchlíků těmi zeměmi EU, které o účast projeví zájem. Smyslem je dát těmto lidem legální možnost vycestovat do unie místo nebezpečného pokusu dorazit přes moře z Turecka na vlastní pěst.

Dnešní představa komise předpokládá také obnovení kontroly nad vnější hranicí schengenského prostoru. Proto by země EU a europarlament měly nejpozději v červnu schválit vznik unijní pobřežní a pohraniční stráže tak, aby toto těleso mohlo v srpnu začít skutečně pracovat. Už nyní by se podle názoru komise měly unijní členské státy začít připravovat na poskytnutí potřebných lidí a techniky.

Okamžitě je ale třeba pomoci přetíženému Řecku, aby dokázalo svou hranici účinněji hlídat, míní komise. Státy EU by tak měly Aténám pomoci s realizací doporučení, která minulý měsíc nabídla komise, když takzvané schengenské hodnocení identifikovalo výrazné nedostatky ve způsobu, jak Řekové hranici chrání.

Pokud to bude potřeba, měla by agentura Frontex nejpozději 22. března vyzvat členské země, aby Řecku pomohly. Ty by měly konkrétně reagovat nejpozději do začátku dubna.

V polovině dubna pak bude situace na řeckých hranicích opět zhodnocena a komise pak 12. května oznámí, zda Řecko svůj únorový domácí úkol splnilo. Pokud tomu tak nebude, bude moci Evropská komise zemím unie doporučit dočasné obnovení kontrol na určitých schengenských hranicích podle článku 26 schengenského kodexu.

Tento celoevropský postup, dohodnutý v Radě EU, by tak nahradil nynější navzájem v zásadě nekoordinovaná rozhodnutí jednotlivých členských zemí.

"Prosinec 2016: Pokud to celková situace dovolí, cílové datum pro konec výjimečných bezpečnostních opatření," uvádí poslední řádek soupisu kroků, kterými chce komise vrátit funkčnost schengenskému prostoru.

Už 16. března ovšem Evropská komise plánuje přijít s návrhem na reformu dublinského systému, tedy způsobu, jakým jsou nyní v unii řešeny žádosti o azyl. Základem je pravidlo, že o žádosti o azyl rozhoduje ta země, kde uprchlík vstoupil na území EU.

Systém v migrační krizi zjevně neobstál, když Řecko uprchlíky nechávalo přes své území procházet dál do Evropy.

Úprava systému bude mít za cíl "solidaritu a spravedlivé rozdělení zátěže mezi členské státy". Trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl je však něco, co část členských zemí unie, včetně České republiky, jednoznačně odmítá.