Z Bruselu přichází důrazné varování. Takto se uprchlické krize nezbavíme

Brusel – Dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem o uprchlících je podle mnohých politiků spíše vydíráním, než partnerskou spoluprací. Někdejší belgický premiér a šéf frakce ALDE v Evropském parlamentu Guy Verhofstadt v komentáři pro deník The Guardian poukazuje, že takový obchod je nejen nezákonný, také prý ale zrazuje evropské hodnoty.

Hned u úvodu politik upozorňuje, že EU uprchlickou krizi rozhodně nevyřeší podpis smlouvy se stále více autoritářským režimem. „Naši stále více rozdělení a zoufalí evropští představitelé nezajišťují účinnou společnou reakci na stupňující se uprchlickou krizi. Namísto vytvoření strategie na ochranu těch, kteří prchají před barbarstvím Asada, Islámského státu a ruského letectva, jsou vedoucí představitelé EU posedlí vymýšlením systému, který by 'zastavil tok' - jinými slovy, aby dostali zoufalé uprchlíky zpět za Egejské moře," píše v komentáři Verhofstadt.

Právě na summitu mezi EU a Tureckem podle něj turecký premiér Ahmed Davutoglu nabídl evropským lídrům „iluzorní rychlou nápravu", kterou Západ hledá. Na oplátku ale požadoval řadu výhod s ústupků. Dohoda výměny jedno uprchlíka za druhého podle něj spočívá na jednoduchém principu – ekonomické migranty nebo Syřany, kteří se dostanou až do Řecka, EU vymění za jiné Syřany, kteří budou v EU distribuováni v rámci už dříve přijatých kvót. Evropští zástupci by si ale podle něj měli dávat větší pozor na to, co si vlastně přejí.

Dohoda s Tureckem odporuje mezinárodnímu právu

Existuje podle něj celá řada důvodů, proč je tento přístup nejen nemorální, ale i „zásadně chybný". Poukazuje na to, že povinné hromadné vyhošťování je zakázáno úmluvou OSN o uprchlících z roku 1951. Tuto smlouvu přitom podepsala i EU. Poukazuje také na chartu o lidských právech samotné EU, kde se v článku 19 píše. Že „hromadné vyhošťování je zakázáno". „OSN už dala jasně najevo, že masové navracení by nebylo v souladu s mezinárodním právem. Víme, že Turecko má otřesnou bilanci v oblasti lidských práv a jeho azylový systém nefunkční. Dokonce existují důkazy, že Turecko násilně vyhánělo syrské uprchlíky zpět do Sýrie. Chce být Evropa opravdu zodpovědná za takovou expanzi?" ptá se šéf ALDE.

„Vzhledem k tomu, že zároveň platíme Turecku peníze, aby se zastavil tok z Turecka do Řecka, lze jen konstatovat, že vedoucí představitelé EU se nyní záměrně se snaží vybudovat systém, který zajistí, že Evropa nepřijme jakékoli další uprchlíky nad rámec mezinárodních závazků, nehledě na ženevské konvence. To je velmi špatné," varuje Verhofstadt.

Turecko je autoritářské a porušuje lidská práva

I další části dohody podle něj nabízejí řadu ústupků – včetně peněz, zrychlených přístupových rozhovorů a bezvízový styk. „To jsou také velmi problematické body vzhledem ke zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Turecku a brutální vládní zásahy proti svobodnému tisku," píše a jedním dechem připomíná nedávný zásah proti nezávislým tureckým novinám Zaman. I proto by podle něj mělo být prioritou EU „přivést Turecko zpět z bodu, kde se z něj stává autoritářský režim a pomocí procesu přistoupení k EU stmelit tamní hodnoty v oblasti lidských práv a řádné vlády".

„Když nabídneme bezvízový styk s rozpadajícím se Schengenským prostorem Evropy, budeme spoluviníky domácího politického vítězství tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Jakákoliv dohoda musí obsahovat vymahatelné závazky zaručující svobodu sdělovacích prostředků a občanské svobody," myslí si belgický expremiér.

Velmi riskantní obchod

Namísto snahy řešit své problémy přes prostředníky tím, že se Evropa přihlásí k „riskantnímu obchodu" s Tureckem, by podle něj EU měla vzít věci do svých rukou a pracovat společně. Klíčové jsou podle něj tři body – rychle zařídit dobře financovanou a dobře zabezpečenou ostrahu hranic zahrnující i pobřežní stráž. Taková služba by měla být schopna správně hranice chránit a zpracovávat žádosti o azyl, namísto spoléhání se na Turecko.

Dalším krokem by mělo být dát miliady, která Ankara žádá, UNHCR na financování vzdělávacích zařízení a obecně zajištění humanitárních potřeb pro lidi z uprchlických táborů. A třetím krokem by pak mělo být tvrději pracovat na hledání politického řešení syrského konfliktu. Zároveň by podle něj mělo dojít k oslabení „ruské vojenské agrese" tím, že EU rozšíří sankce proti Moskvě.

Turecko uprchlickou krizi neodstraní

„Evropská unie je společenství národů, které se přesto, že byly zpustošeny dvěma světovými válkami a rozděleny studenou válkou, dokázaly shodnout a zajistit mír, bezpečnost a prosperitu pro další generaci. Navzdory svým nedostatkům EU do značné míry tyto cíle naplnila. Jedním z důvodů je to, že EU nikdy nebyla jedním obrovským vnitřním trhem, jaký by z něj chtěli mít britský premiér David Cameron a mnoho dalších. Byla, a musí být i nadále, společenství národů, kde jsou zabezpečena a prosazována základní lidská práva. Stejně tak má být zónou volného obchodu. Je to společenství hodnot," píše v komentáři pro britský list Verhofstadt.

„Mýlíme se, pokud si myslíme, že Turecko může odstranit naše problémy nebo celou uprchlickou krizi – to nemůže. To může zajistit pouze skutečně evropský přístup založený na solidaritě a humanitě. Podpis této cynické dohody s Tureckem bude znamenat roztrhání právního řádu Evropa postaveného z trosek druhé světové války. Pít z Erdoganova otráveného kalicha není řešením," dodává rázně Verhofstadt.

Související

Josep Borrell

EU vyčkává na výsledky voleb v USA, europoslanci zkritizovali Trumpa

Zdrženlivé reakce na napínavý volební vývoj ve Spojených státech znějí dnes ráno od představitelů Evropské unie a evropských politiků. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že EU chce bez ohledu na výsledek voleb pevné vazby s USA. Někteří europoslanci se kriticky vyjádřili k prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, který se přes nejasné výsledky označil za vítěze voleb.

Více souvisejících

Guy Verhofstadt EU (Evropská unie) Turecko

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury. Le Penová si u soudu vyslechla trest

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.

před 12 minutami

Írán, ilustrační foto

USA a Írán si vzájemně vyhrožují. Hrozba střetu není bezprostřední, uklidňuje expert

Slovní přestřelky mezi Teheránem a Washingtonem nabírají na ostrosti a svět s obavami sleduje, zda se nenaplňuje scénář ozbrojeného střetu. Zatímco americký prezident Donald Trump varoval Írán před možným bombardováním, pokud nepřistoupí na přímá jednání o jaderné dohodě, íránské vedení reagovalo po svém – uvedlo své raketové jednotky do stavu bojové pohotovosti.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Den osvobození se blíží a světu dochází trpělivost. Středa může vše změnit, Trumpovi to je ale jedno

Americký prezident Donald Trump se chystá vsadit úspěch svého druhého funkčního období, ekonomiku a osobní finance milionů Američanů na svou dlouhodobou víru, že cla mohou Spojeným státům vrátit zlatou éru bohatství a nezávislosti. Ve středu 2. dubna má vstoupit v platnost tzv. „Den osvobození“ – Trumpův plán na zavedení recipročních cel proti státům, které uvalují cla na americké zboží. Tento zásah do globálního obchodního systému by mohl ovlivnit každého Američana a zvýšit ceny v době, kdy jsou rodinné rozpočty již tak napjaté.

před 4 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Soud uznal Le Penovou vinnou ze zneužití evropských fondů

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová byla shledána vinnou ze zneužití evropských fondů k financování své strany Národní sdružení (RN). Tento verdikt by ji mohl diskvalifikovat z účasti v prezidentských volbách v roce 2027. Soudce podle BBC zatím neoznámil, jaký trest Le Penová dostane.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Trenérské změny v extralize. Po konci sezóny se loučí s trenéry v Liberci a Litvínově

Zatímco pro Spartu, Brno, Pardubice a Hradec Králové extraligová sezóna nadále pokračuje, dalším deseti klubům už skončila. Mezi nimi nalezneme i Liberec s Litvínovem, kdy v obou těchto klubech dochází ke změnám na lavičce. Znamená to tedy, že pod Ještědem se rozloučili s trenérem Filipem Pešánem, v Litvínově pak s Karlem Mlejnkem. A zatímco v libereckém případě se novým trenérem stal dosavadní asistent Jiří Kudrna, v případě Litvínova se mluví o bývalých sparťanských legendách Michalu Brošovi a Jaroslavu Nedvědovi jako o možných nových trenérech.

včera

Jiří Havel v seriálu Život a doba soudce A. K.

Zemřel všestranný herec Jiří Havel

Českou hereckou obec zasáhla smutná zpráva. Ve věku 83 let zemřel Jiří Havel, který se v poslední době potýkal s nemocí. Havel byl publiku známý z divadla, televize i dabingu. 

včera

Donald Trump

Trump přiznal: Jsem naštvaný na Putina. Musí udělat dobrou věc

Americký prezident Donald Trump vyčinil ruskému protějšku Vladimiru Putinovi za kritiku důvěryhodnosti ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského. Trump řekl, že byl "velmi rozzlobený" a "naštvaný", když slyšel Putinovy výroky. Upozornila na to stanice NBC News. 

včera

včera

Sociální sítě, ilustrační fotografie.

Opusťme americké korporátní sociální sítě. Variant je dost v Evropě i USA

Běžní lidé po celém světě se vydali do obchodního boje s administrativou Donalda Trumpa v USA. Zatímco Kanaďané masově blokují americké produkty v obchodech, Evropané k tomu mohou přistoupit jinak – opustit americké korporátní sociální sítě a podpořit buď ty evropské, nebo nekontrolované mediálními magnáty.

včera

včera

včera

Evropa by zvládla čelit Rusku i bez Američanů, naznačuje analýza

Evropa nemůže ruskou hrozbu podceňovat, ale měla by si uvědomit svou reálnou sílu. Podle analýzy německého magazínu Der Spiegel disponují evropské členské státy NATO dostatkem zbraní i vojáků, aby mohly čelit Rusko. Největší neznámou je bojová připravenost. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy