Z Bruselu přichází důrazné varování. Takto se uprchlické krize nezbavíme

Brusel – Dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem o uprchlících je podle mnohých politiků spíše vydíráním, než partnerskou spoluprací. Někdejší belgický premiér a šéf frakce ALDE v Evropském parlamentu Guy Verhofstadt v komentáři pro deník The Guardian poukazuje, že takový obchod je nejen nezákonný, také prý ale zrazuje evropské hodnoty.

Hned u úvodu politik upozorňuje, že EU uprchlickou krizi rozhodně nevyřeší podpis smlouvy se stále více autoritářským režimem. „Naši stále více rozdělení a zoufalí evropští představitelé nezajišťují účinnou společnou reakci na stupňující se uprchlickou krizi. Namísto vytvoření strategie na ochranu těch, kteří prchají před barbarstvím Asada, Islámského státu a ruského letectva, jsou vedoucí představitelé EU posedlí vymýšlením systému, který by 'zastavil tok' - jinými slovy, aby dostali zoufalé uprchlíky zpět za Egejské moře," píše v komentáři Verhofstadt.

Právě na summitu mezi EU a Tureckem podle něj turecký premiér Ahmed Davutoglu nabídl evropským lídrům „iluzorní rychlou nápravu", kterou Západ hledá. Na oplátku ale požadoval řadu výhod s ústupků. Dohoda výměny jedno uprchlíka za druhého podle něj spočívá na jednoduchém principu – ekonomické migranty nebo Syřany, kteří se dostanou až do Řecka, EU vymění za jiné Syřany, kteří budou v EU distribuováni v rámci už dříve přijatých kvót. Evropští zástupci by si ale podle něj měli dávat větší pozor na to, co si vlastně přejí.

Dohoda s Tureckem odporuje mezinárodnímu právu

Existuje podle něj celá řada důvodů, proč je tento přístup nejen nemorální, ale i „zásadně chybný". Poukazuje na to, že povinné hromadné vyhošťování je zakázáno úmluvou OSN o uprchlících z roku 1951. Tuto smlouvu přitom podepsala i EU. Poukazuje také na chartu o lidských právech samotné EU, kde se v článku 19 píše. Že „hromadné vyhošťování je zakázáno". „OSN už dala jasně najevo, že masové navracení by nebylo v souladu s mezinárodním právem. Víme, že Turecko má otřesnou bilanci v oblasti lidských práv a jeho azylový systém nefunkční. Dokonce existují důkazy, že Turecko násilně vyhánělo syrské uprchlíky zpět do Sýrie. Chce být Evropa opravdu zodpovědná za takovou expanzi?" ptá se šéf ALDE.

„Vzhledem k tomu, že zároveň platíme Turecku peníze, aby se zastavil tok z Turecka do Řecka, lze jen konstatovat, že vedoucí představitelé EU se nyní záměrně se snaží vybudovat systém, který zajistí, že Evropa nepřijme jakékoli další uprchlíky nad rámec mezinárodních závazků, nehledě na ženevské konvence. To je velmi špatné," varuje Verhofstadt.

Turecko je autoritářské a porušuje lidská práva

I další části dohody podle něj nabízejí řadu ústupků – včetně peněz, zrychlených přístupových rozhovorů a bezvízový styk. „To jsou také velmi problematické body vzhledem ke zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Turecku a brutální vládní zásahy proti svobodnému tisku," píše a jedním dechem připomíná nedávný zásah proti nezávislým tureckým novinám Zaman. I proto by podle něj mělo být prioritou EU „přivést Turecko zpět z bodu, kde se z něj stává autoritářský režim a pomocí procesu přistoupení k EU stmelit tamní hodnoty v oblasti lidských práv a řádné vlády".

„Když nabídneme bezvízový styk s rozpadajícím se Schengenským prostorem Evropy, budeme spoluviníky domácího politického vítězství tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Jakákoliv dohoda musí obsahovat vymahatelné závazky zaručující svobodu sdělovacích prostředků a občanské svobody," myslí si belgický expremiér.

Velmi riskantní obchod

Namísto snahy řešit své problémy přes prostředníky tím, že se Evropa přihlásí k „riskantnímu obchodu" s Tureckem, by podle něj EU měla vzít věci do svých rukou a pracovat společně. Klíčové jsou podle něj tři body – rychle zařídit dobře financovanou a dobře zabezpečenou ostrahu hranic zahrnující i pobřežní stráž. Taková služba by měla být schopna správně hranice chránit a zpracovávat žádosti o azyl, namísto spoléhání se na Turecko.

Dalším krokem by mělo být dát miliady, která Ankara žádá, UNHCR na financování vzdělávacích zařízení a obecně zajištění humanitárních potřeb pro lidi z uprchlických táborů. A třetím krokem by pak mělo být tvrději pracovat na hledání politického řešení syrského konfliktu. Zároveň by podle něj mělo dojít k oslabení „ruské vojenské agrese" tím, že EU rozšíří sankce proti Moskvě.

Turecko uprchlickou krizi neodstraní

„Evropská unie je společenství národů, které se přesto, že byly zpustošeny dvěma světovými válkami a rozděleny studenou válkou, dokázaly shodnout a zajistit mír, bezpečnost a prosperitu pro další generaci. Navzdory svým nedostatkům EU do značné míry tyto cíle naplnila. Jedním z důvodů je to, že EU nikdy nebyla jedním obrovským vnitřním trhem, jaký by z něj chtěli mít britský premiér David Cameron a mnoho dalších. Byla, a musí být i nadále, společenství národů, kde jsou zabezpečena a prosazována základní lidská práva. Stejně tak má být zónou volného obchodu. Je to společenství hodnot," píše v komentáři pro britský list Verhofstadt.

„Mýlíme se, pokud si myslíme, že Turecko může odstranit naše problémy nebo celou uprchlickou krizi – to nemůže. To může zajistit pouze skutečně evropský přístup založený na solidaritě a humanitě. Podpis této cynické dohody s Tureckem bude znamenat roztrhání právního řádu Evropa postaveného z trosek druhé světové války. Pít z Erdoganova otráveného kalicha není řešením," dodává rázně Verhofstadt.

Související

Josep Borrell

EU vyčkává na výsledky voleb v USA, europoslanci zkritizovali Trumpa

Zdrženlivé reakce na napínavý volební vývoj ve Spojených státech znějí dnes ráno od představitelů Evropské unie a evropských politiků. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že EU chce bez ohledu na výsledek voleb pevné vazby s USA. Někteří europoslanci se kriticky vyjádřili k prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, který se přes nejasné výsledky označil za vítěze voleb.

Více souvisejících

Guy Verhofstadt EU (Evropská unie) Turecko

Aktuálně se děje

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy