Z Bruselu přichází důrazné varování. Takto se uprchlické krize nezbavíme

Brusel – Dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem o uprchlících je podle mnohých politiků spíše vydíráním, než partnerskou spoluprací. Někdejší belgický premiér a šéf frakce ALDE v Evropském parlamentu Guy Verhofstadt v komentáři pro deník The Guardian poukazuje, že takový obchod je nejen nezákonný, také prý ale zrazuje evropské hodnoty.

Hned u úvodu politik upozorňuje, že EU uprchlickou krizi rozhodně nevyřeší podpis smlouvy se stále více autoritářským režimem. „Naši stále více rozdělení a zoufalí evropští představitelé nezajišťují účinnou společnou reakci na stupňující se uprchlickou krizi. Namísto vytvoření strategie na ochranu těch, kteří prchají před barbarstvím Asada, Islámského státu a ruského letectva, jsou vedoucí představitelé EU posedlí vymýšlením systému, který by 'zastavil tok' - jinými slovy, aby dostali zoufalé uprchlíky zpět za Egejské moře," píše v komentáři Verhofstadt.

Právě na summitu mezi EU a Tureckem podle něj turecký premiér Ahmed Davutoglu nabídl evropským lídrům „iluzorní rychlou nápravu", kterou Západ hledá. Na oplátku ale požadoval řadu výhod s ústupků. Dohoda výměny jedno uprchlíka za druhého podle něj spočívá na jednoduchém principu – ekonomické migranty nebo Syřany, kteří se dostanou až do Řecka, EU vymění za jiné Syřany, kteří budou v EU distribuováni v rámci už dříve přijatých kvót. Evropští zástupci by si ale podle něj měli dávat větší pozor na to, co si vlastně přejí.

Dohoda s Tureckem odporuje mezinárodnímu právu

Existuje podle něj celá řada důvodů, proč je tento přístup nejen nemorální, ale i „zásadně chybný". Poukazuje na to, že povinné hromadné vyhošťování je zakázáno úmluvou OSN o uprchlících z roku 1951. Tuto smlouvu přitom podepsala i EU. Poukazuje také na chartu o lidských právech samotné EU, kde se v článku 19 píše. Že „hromadné vyhošťování je zakázáno". „OSN už dala jasně najevo, že masové navracení by nebylo v souladu s mezinárodním právem. Víme, že Turecko má otřesnou bilanci v oblasti lidských práv a jeho azylový systém nefunkční. Dokonce existují důkazy, že Turecko násilně vyhánělo syrské uprchlíky zpět do Sýrie. Chce být Evropa opravdu zodpovědná za takovou expanzi?" ptá se šéf ALDE.

„Vzhledem k tomu, že zároveň platíme Turecku peníze, aby se zastavil tok z Turecka do Řecka, lze jen konstatovat, že vedoucí představitelé EU se nyní záměrně se snaží vybudovat systém, který zajistí, že Evropa nepřijme jakékoli další uprchlíky nad rámec mezinárodních závazků, nehledě na ženevské konvence. To je velmi špatné," varuje Verhofstadt.

Turecko je autoritářské a porušuje lidská práva

I další části dohody podle něj nabízejí řadu ústupků – včetně peněz, zrychlených přístupových rozhovorů a bezvízový styk. „To jsou také velmi problematické body vzhledem ke zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Turecku a brutální vládní zásahy proti svobodnému tisku," píše a jedním dechem připomíná nedávný zásah proti nezávislým tureckým novinám Zaman. I proto by podle něj mělo být prioritou EU „přivést Turecko zpět z bodu, kde se z něj stává autoritářský režim a pomocí procesu přistoupení k EU stmelit tamní hodnoty v oblasti lidských práv a řádné vlády".

„Když nabídneme bezvízový styk s rozpadajícím se Schengenským prostorem Evropy, budeme spoluviníky domácího politického vítězství tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Jakákoliv dohoda musí obsahovat vymahatelné závazky zaručující svobodu sdělovacích prostředků a občanské svobody," myslí si belgický expremiér.

Velmi riskantní obchod

Namísto snahy řešit své problémy přes prostředníky tím, že se Evropa přihlásí k „riskantnímu obchodu" s Tureckem, by podle něj EU měla vzít věci do svých rukou a pracovat společně. Klíčové jsou podle něj tři body – rychle zařídit dobře financovanou a dobře zabezpečenou ostrahu hranic zahrnující i pobřežní stráž. Taková služba by měla být schopna správně hranice chránit a zpracovávat žádosti o azyl, namísto spoléhání se na Turecko.

Dalším krokem by mělo být dát miliady, která Ankara žádá, UNHCR na financování vzdělávacích zařízení a obecně zajištění humanitárních potřeb pro lidi z uprchlických táborů. A třetím krokem by pak mělo být tvrději pracovat na hledání politického řešení syrského konfliktu. Zároveň by podle něj mělo dojít k oslabení „ruské vojenské agrese" tím, že EU rozšíří sankce proti Moskvě.

Turecko uprchlickou krizi neodstraní

„Evropská unie je společenství národů, které se přesto, že byly zpustošeny dvěma světovými válkami a rozděleny studenou válkou, dokázaly shodnout a zajistit mír, bezpečnost a prosperitu pro další generaci. Navzdory svým nedostatkům EU do značné míry tyto cíle naplnila. Jedním z důvodů je to, že EU nikdy nebyla jedním obrovským vnitřním trhem, jaký by z něj chtěli mít britský premiér David Cameron a mnoho dalších. Byla, a musí být i nadále, společenství národů, kde jsou zabezpečena a prosazována základní lidská práva. Stejně tak má být zónou volného obchodu. Je to společenství hodnot," píše v komentáři pro britský list Verhofstadt.

„Mýlíme se, pokud si myslíme, že Turecko může odstranit naše problémy nebo celou uprchlickou krizi – to nemůže. To může zajistit pouze skutečně evropský přístup založený na solidaritě a humanitě. Podpis této cynické dohody s Tureckem bude znamenat roztrhání právního řádu Evropa postaveného z trosek druhé světové války. Pít z Erdoganova otráveného kalicha není řešením," dodává rázně Verhofstadt.

Související

Josep Borrell

EU vyčkává na výsledky voleb v USA, europoslanci zkritizovali Trumpa

Zdrženlivé reakce na napínavý volební vývoj ve Spojených státech znějí dnes ráno od představitelů Evropské unie a evropských politiků. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že EU chce bez ohledu na výsledek voleb pevné vazby s USA. Někteří europoslanci se kriticky vyjádřili k prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, který se přes nejasné výsledky označil za vítěze voleb.

Více souvisejících

Guy Verhofstadt EU (Evropská unie) Turecko

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

před 2 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 5 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 5 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 6 hodinami

Donald Trump

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

před 8 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se

Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

včera

včera

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

včera

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy