Belgie útok čekala, přesto mu nezabránila, varuje analýza

Bezpečnostní opatření nepomohla

Podle analýzy jsou útoky ránou pro zpravodajské služby i policii, protože proběhly navzdory jejich protiteroristickým operacím „nejen v Belgii, ale v celé Evropě."

„Desítky ozbrojených policistů měsíce prohledávaly Brusel ulici za ulicí ve snaze zničit síť džihádistů, která se v jejich hlavním městě zakořenila. Země byla ve vysoké pohotovosti od útoků v Paříži z 13. listopadu, které zahrnovaly asi 10 džihádistických ozbrojených sebevražedných atentátníků. Alespoň pět z nich pocházelo z malého bruselského sousedství Molenbeek, jen pět zastávek od místa, kde explodovaly bomby."

Načasování útoků podle analýzy nasvědčuje tomu, že by mohla existovat spojitost s pátečním zatčením Salaha Abdeslama, „jedním z lidí stojícíh za pařížskými útoky, který je zřejmě posledním z nich, který zůstal naživu."

Abdeslam byl dopaden právě v Molenbeeku, „oblasti ve velkém obydlené druhou a třetí generací severoafrických uprchlíků."

Experti útok čekali

Analýza také připomíná, že někteří zpravodajští experti předvídali, že by Evropa mohla čelit dalším útokům podobným těm v Paříži. „Čekáme útok v několika městech, na několika místech; a bude to mít hrozné následky," uvedl například ještě před útoky Claude Moniquet, bývalý agent francouzské externí zpravodajské služby (DGSE).

Ačkoliv se podle analýzy úřady snaží zaměřit na lidi, kteří byli vycvičeni v zahraniční a mohli by mít rozkazy přenést boje do Evropy, lídři EU během posledních dnů varovali, že počet lidí, kteří by potenciálně mohli útočit, je mnohem větší, než se předpokládalo.

Případ Abdeslama navíc ukázal, že je v Bruselu stále aktivní teroristická síť, jelikož byl schopný se po útocích několik měsíců skrývat.

Teroristé a organizovaný zločin

Ale ani zvýšení hrozby terorismu na maximální úroveň a s tím spojená opatření podle analýzy nezaručí, že se podaří tuto teroristickou síť odhalit a zničit.

„Už od útoků na deník Charlie Hebdo v Paříži z ledna 2015 zpravodajští experti varují, že se džihádisté napojili na mafii podobný organizovaný zločin, který zahrnuje vysoce sofistikované pašerácké operace. Učinili tak kvůli logistické podpoře, jako je přeprava lidí, padělání identifikačních dokumentů nebo prodej zbraní," vysvětluje analýza.

Právě propojení islamistického extremismu a organizovaného zločinu tak podle analýzy komplikuje hledání pachatelů teroristických útoků. S tím souhlasí i Moniquet: „To činí situaci pro zpravodajské služby extrémně obtížnou, protože jde o dvě různé sítě s rozdílnou logikou."

Boj proti terorismu by pak podle analýzy mohly zkomplikovat i škrty v rozpočtu, které musela Evropa učinit v důsledku ekonomické recese, které byla svědkem během posledního desetiletí.