Budoucnost EU v troskách? Analýza si po belgických útocích nebere servítky

EU pod útokem

Podle analýzy útoky přišly ve chvíli, kdy se EU stále vzpamatovává z listopadových útoků v Paříži a zároveň se zoufale snaží řešit migrační krizi. „Co je ale důležitější, přišly v momentě, kdy nacionalistické síly ohrožují klíčové principy evropského bloku – včetně volného pohybu osob a Schengenské smlouvy," uvádí.

Útoky bude následovat „atmosféra strachu a podezřívání, která tyto sociální, politické a ekonomické krize jen zhorší."

„Prvním důsledkem útoků v Bruselu bude obnovení debaty ohledně hraničních kontrol v EU, obzvláště těch v schengenské zóně. Schengenská smouva se stala terčem kritiky na začátku migrační krize z kraje roku 2015 a útoky v Paříži tento problém ještě zhoršily, jelikož se pachatelé pohybovali mezi Francií a Belgií bez povšimnutí."

Větší kontroly na hranicích

Analýza vysvětluje, že ačkoliv Evropská komise chtěla zrušit všechny kontroly na hranicích do konce roku 2016, to je po útocích v Bruselu nepravděpodobné. Útoky bude podle analýzy naopak následovat zpřísnění bezpečnostních opatření, které se budou snažit zachytit bojovníky vracející se ze Středního východu a Severní Afriky.

„Členské země EU také obnoví diskuzi ohledně nejlepšího způsobu boje proti terorismu v zahraničí - v problematických zemích, jako je Libye a Sýrie. Evropané teď budou ochotnější pomoci koalici proti Islámskému státu, možná i poskytnutím více zbraní, trénováním irácké armády a kurdských bojovníků, větším nasazením bojových letounů a účastí na průzkumných misí NATO v Turecku."

Další obětí teroristických útoků se podle analýzy stane nedávná dohoda EU s Tureckem, která vznikla s cílem omezit počet lidí přicházejících do Evropy. „Útoky by mohly znovuoživit protiislámská hnutí v Evropě a zvýšit odpor lidí k umožnění bezvízového pohybu po EU Turkům, což je klíčový požadavek Ankary pro spolupráci na migračních záležitostech," vysvětluje analýza.

Posílení nacionalismu

Protiislámské nálady navíc podle analýzy zřejmě povedou k dalšímu růstu popularity nacionalistických hnutí, které je již viditelné v Německu i Francii. Tento růst se přitom jistě promítne do voleb, které v obou zemích proběhnou v roce 2017.

„Mainstreamové strany budou pod tlakem svých nacionalistických rivalů. Důsledkem toho pravděpodobně přijmou některé prvky nacionalistických stran," dodává analýza a přidává, že útoků by také mohly využít politické strany ve Velké Británii, které prosazují odchod země z EU.

Na závěr analýza dodává, že útoky zřejmě krátkodobě ovlivní i evropskou ekonomiku. „V nadcházejících dnech se někteří lidé v Belgii a dalších západoevropských zemích mohou kvůli strachu z dalších útoků rozhodnout vyhýbat se hustě zalidněným oblastem, jako jsou kavárny a obchodní doby."

„Útoky tak dočasně ochromí domácí spotřebu a turistiku. Pro většinu Evropanů je hrozba terorismu již součástí jejich každodenního života. Krom národních politik a ekonomik dlouhodobé dopady útoků ovlivní samotnou podstatu Evropské unie," uzavírá analýza.