Belgie má obrovský problém: Úřady netuší, kdo v zemi žije. Fanklub islamistů roste

"Byly to největší teroristické útoky v belgické historii. Proč by v budoucnu nepřišel druhý nebo třetí takový? Stalo se to. A to znamená, že se to může stát znovu," míní Herman Matthijs, odborník na bezpečnostní problematiku z bruselské univerzity.

"Proč se to stalo? Bylo to napsané ve hvězdách, každý tušil, že to v určité chvíli v Bruselu nejspíš přijde. Otázka ovšem byla kdy," řekl Matthijs ČTK. Po bruselském zatčení spolupachatele loňských útoků v Paříži Salaha Abdeslama minulý pátek bylo nejspíš na místě okamžitě zvýšit stupeň teroristického ohrožení přinejmenším v hlavním městě. "Bylo zjevné, že zatčení vyvolá v těch skupinách napětí," podotkl.

Matthijs připomněl, že v úterý mezi prvním útokem na letišti a výbuchem v metru uplynula přibližně hodina, po kterou bruselské odpovědné úřady nijak výrazně na ohrožení nereagovaly. "Proč třeba hned nezavřeli systém metra a nádraží? To bude potřeba zjistit, čas na to měli," míní odborník.

Už jen fakt, že Abdeslam se mohl v Bruselu několik měsíců úspěšně skrývat, podle Matthijse o něčem vypovídá. "Podle všeho tu měl celkem velký fanklub," poznamenal. Vyšetřování nyní ukazuje, že Abdeslam se skutečně znal s dvojicí sebevražedných atentátníků z letiště Zaventem.

Zdroj: YouTube

"Vypadá to, že se policisté dosud soustředili jen na Abdeslama a neuvědomili si nebo nevěděli o existenci s ním spojené sítě," míní odborník. Zdá se tak podle něj, že belgické zpravodajské služby nemají dostatečný obraz o tom, kdo v zemi žije a čím se přesně zabývá.

Už dlouho je přitom známé, že relativně malá Belgie má v přepočtu na obyvatele ze zemí EU největší podíl na takzvaných zahraničních bojovnících v řadách islamistických sil.

Některé údaje hovoří o více než 440 těchto belgických radikálů, přes stovku se jich podle médií dosud vrátilo zpět. Přesto zřejmě o mnohých z nich belgičtí zpravodajci moc netuší. "Rozhodně měli vědět, co jsou ti chlapi zač. Kdyby (útočníci) dorazili například s uprchlíky, bylo by možné se vymlouvat, že je neznají. Ale oni se tu narodili. Ukazuje to na obrovský zpravodajský problém přinejmenším v Bruselu," míní Matthijs.

Matthijs navíc upozornil, že i přes rozpočtové škrty posledních let mají belgické bezpečnostní síly trvale na starosti také ochranu takových institucí jako je NATO či budovy Evropské unie. "Brusel není jen belgické hlavní město. Nemají dost kapacit," míní.