Europarlament má obavy o demokracii v Polsku, Varšava se vzápětí ohradila

V dokumentu se mimo jiné uvádí, že situace s ústavním soudem "ohrožuje demokracii, lidská práva a právní stát". Rezoluce je sice nezávazná, nicméně představuje politické gesto na podporu lednového rozhodnutí Evropské komise zahájit vůči Varšavě proceduru, která by mohla skončit i ztrátou polského hlasu při rozhodování v EU.

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patří k nim novela zákona o ústavním soudu, jež podle kritiků ochromila nejvyšší justiční orgán v zemi. To vedlo Evropskou komisi k zahájení zmíněné procedury.

Mezitím polský ústavní soud dospěl k nálezu, kterým jako neústavní zavrhl nová, vládní stranou prosazená pravidla regulující jeho činnost. Předsedkyně polské vlády Beata Szydlová ale odmítla toto rozhodnutí zveřejnit v úředním věstníku.

EP dnes vybídl Varšavu ke zveřejnění nálezů ústavního soudu, jakož i ke splnění dalších doporučení Benátské komise evropských znalců ústavního práva, kterou původně k prozkoumání poměrů v zemi pozvala sama vláda.

Mluvčí polské vlády rezoluci EP označil za protipolský výsledek udavačství opozice. Spor by měl podle jeho slov vyřešit polský parlament. V něm má ovšem vládní strana pohodlnou většinu. Předseda opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna naopak označil rezoluci za podporu svobody v Polsku a za výstrahu vládní straně PiS a její vládě, že jejich počínání nezůstane v Evropě bez odpovědi.

EP v dnešním hlasování zároveň nepodpořil jmenování polského europoslance Janusze Wojciechowského (PiS) do Evropského účetního dvora kvůli pochybám o jeho politické nezávislosti. Uchazeči z Česka a Slovenska Jan Gregor a Ladislav Balko prošli bez potíží.

Český europoslanec Jan Zahradil (ODS), který je v EP ve stejném klubu jako PiS, se již po hlasování ohradil proti přijetí rezoluce jako chybě a již třetímu vměšování do poměrů členské země, jak EU již dříve učinila v případě Rakouska a Maďarska.