Diplomat otevřeně o migrační krizi. Závěry jsou znepokojivé

Turecko dlouhé roky nechávalo uprchlíkům volnou cestu do Řecka a pašeráctví je v zemi velkým byznysem, poukazuje někdejší britský diplomat dr. William Mallinson, který momentálně přednáší na řecké Ionian University. Své názory na aktuální situaci ohledně migrace do Evropy prezentoval v rozhovoru pro server rt.com.

Západ selhal

Pokud jde o současnou migrační vlnu, je podle Mallinsona důležité hledat především kořeny problému. "Celá ta věc očividně vede zpět k západnímu vývozu tzv. svobody, který vyústil v příliv chaosu a rozhořčených, zoufalých lidí," konstatuje bývalý diplomat s tím, že jde o selhání Západu.    

Druhý důvod akademik spatřuje ve skutečnosti, že Turecko dlouhá léta - nikoliv jen v poslední době - umožňovalo migrantům přechod hranice do Řecka. Pašování lidí je v Turecku velký byznys, vysvětluje Mallinson. EU pak podle něj ukázala, že je zcela bezzubá.

Řecko přitom Brusel několikrát nabádalo, aby se situací něco udělal, připomíná odborník. "Vyústilo to však v onu hrozivou dohodu, kdy Turecko doslova dokáže vydírat Evropu," kritizuje Brit. Za hlavního viníka v současnosti považuje Německo a jeho kancléřku Angelu Merkelovou, která se zároveň stala pro zoufalé běžence hrdinkou.

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

Za nejvíc znepokojivé na dohodě EU s Tureckem Mallinson označuje to, že obsahuje jen málo opatření a přišla příliš pozdě. "Je hrozivá, jelikož makedonská policie na hranicích bojuje s těmi zoufalými lidmi (migranty), kteří zaplatili hodně peněz a kteří se uchylují k zoufalým činům," pokračuje bývalý diplomat. Dle jeho názoru se současné dění dalo předvídat. Dohoda je rovněž v přístupu k Turecku velmi měkká, míní expert. Důvod spatřuje v mimořádně přátelském postoji Berlína vůči Ankaře.    

Akademik připomíná, že Německo na dlouhou dobu otevřelo své hranice a umožnilo příchod více než milionu běženců. To podle Mallinsona podtrhuje německé pokrytectví. "Nezapomínejme, že Angela Merkelová jen před pár lety prohlásila, že multikulturalismus selhal, něco zcela opačného," podotýká odborník. Za základní problém pak označuje příliš vstřícný postup Evropy směrem k Turecku.

Současná situace dle Mallinsonova názoru zdánlivě naznačuje, že ji nikdo nedokázal předvídat. Expert poukazuje, že pár "uvažujících lidí" ve skutečnosti vývoj správně odhadlo. "Ale jako obvykle, tzv. lídři EU pobíhali okolo jako bezhlavá kuřata a jednali až na poslední chvíli," nebere si servítky Brit.

Řecko na kolenou

Jako příklad malého dopadu dohody s Tureckem uvádí odborník fakt, že smlouva neřeší nejméně 50 tisíc běženců, kteří se nyní nacházejí na řeckém území. "Počítá se s tím, že zůstanou v Řecku a budou dále decimovat již tak zdecimovanou zemi, která je na kolenou, převážně kvůli Německu a vlastním nenasytným politikům," kritizuje Mallinson.   

Někdejší diplomat předvídá, že situace se bude nadále zhoršovat, pokud se běžencům neumožní průchod do Německa či dále na sever. Podotýká, že možnost poslat je zpět by byla mnohem komplikovanější, obzvláště v momentě, kdy například víme, že Turecko ve skutečnosti nuceně vrací veškeré Syřany zpět do jejich vlasti.

"Je to kompletní chaos. Jsou tam velké skupiny zoufalých lidí - vedle těch, kteří naskočili do rozjetého vlaku, vedle ekonomických migrantů a vedle velkého množství zločinců," varuje Mallinson. Podotýká, že v Řecku je v současnosti okolo šesti tisíc Afghánců na athénském letišti Ellinikon, kteří se navzájem okrádají, vyrážejí do centra Athén, kde si kupují drogy a poté se vrací zpět, což dále prohlubuje společenské problémy v Řecku.

Řešením současné krizové situace by dle akademika bylo, pokud by se podařilo přimět Makedonii a Německo, aby spolkly hořkou pilulku, pustily migranty na své území a následně vyvinuly větší tlak na Turecko. "Nadále nesmí nechávat Turecku takovou trumfovou kartu," apeluje Mallinson. Závěrem opakuje, že problém se táhne již roky a všichni v EU ve skutečnosti věděli, že lidé z Turecka proudili nelegálně na řecké ostrovy posledních 10 let.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.           

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci Angela Merkelová Německo

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 45 minutami

před 1 hodinou

Írán, ilustrační foto

Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil

Americký prezident Donald Trump nedávno označil íránský režim za vážně roztříštěný. Toto tvrzení použil jako vysvětlení pro to, proč se Írán nezúčastnil druhého kola mírových rozhovorů v Pákistánu, kam se nedostavila íránská delegace. Bílý dům argumentuje, že právě nejednotnost vedení v Teheránu znemožňuje dosažení dohody o příměří.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou

Nadcházející víkend nabídne převážně jasné až polojasné počasí, které v pátek a v sobotu přinese příjemné teploty dosahující až 21 stupňů Celsia. V severních a severovýchodních oblastech se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, přičemž v horských polohách se v závěru víkendu může objevit i sněžení. Neděle přinese citelnější ochlazení s denními maximy v rozmezí 10 až 15 stupňů a přechodnou oblačností.

včera

Energetika

Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí

Evropská unie hodlá snížit daně z elektřiny a nabídnout spotřebitelům nové pobídky k přechodu od vozidel a kotlů spalujících paliva. Tento plán je reakcí na energetickou krizi vyvolanou válkou v Íránu, která urychlila odklon ke čistému hospodářství. Brusel chce pomocí těchto opatření nejen snížit účty domácnostem, ale také podpořit konec závislosti na dovážených fosilních zdrojích.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Aktualizováno včera

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

včera

včera

včera

včera

Cenny pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.

včera

včera

Ilustrační foto

Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak

Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.

včera

včera

Agrofert

Česko obnovuje dotace pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) se rozhodl obnovit administraci a vyplácení dotací pro koncern Agrofert. K tomuto kroku přistoupil na základě vlastních právních analýz, které si nechal vypracovat u externích advokátních kanceláří. 

včera

včera

Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí

Prezident Donald Trump se v úterý odpoledne sešel se svým týmem pro národní bezpečnost v Bílém domě, aby rozhodl o dalším postupu ve vztahu k Íránu. Termín vypršení příměří se neúprosně blížil a vládní letoun Air Force Two byl připraven na základně Andrews k odletu viceprezidenta JD Vance do Pákistánu. Administrativa se však potýkala s problémem v podobě naprostého mlčení ze strany Teheránu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy