Slovensko neumožní dvojí občanství, změna sporného zákona neprošla

Bratislava před šesti lety prakticky vyloučila možnost dvojího občanství v obavě, aby příslušníci početné maďarské menšiny hromadně neusilovali o získání občanství v sousedním Maďarsku.

Po změně zákona v roce 2010 přišlo o slovenské občanství více než 1300 lidí. Nejčastěji, ve zhruba třetině případů, se tak stalo z důvodu, že se stali občany České republiky. Výjimka ze zákazu dvojího občanství platí pouze pro případ, že Slováci získají občanství jiné země narozením nebo uzavřením sňatku s cizincem.

Skutečný počet Slováků, kteří nabyli občanství cizího státu, může být vyšší. Slováci by tuto skutečnost pod hrozbou pokuty sice měli hlásit slovenským úřadům, podle odborníků ale má stát pouze omezené možnosti, jak případy dvojího občanství odhalit.

Obnovení možnosti dvojího občanství při hlasování dnes nepodpořili ani poslanci vládní strany Most-Híd, která zastupuje i příslušníky maďarské menšiny žijící na Slovensku a která o změnu zákona o státním občanství usilovala za předchozí Ficovy jednobarevné vlády sociálních demokratů. "Stále považujeme platný stav za špatný. Ubližuje našim občanům, kteří se rozhodli přijmout cizí občanství. Platí (v koalici) zásada, že na čem není shoda, tak ten problém nelze řešit za zády koaličních stran," zdůvodnil v rozpravě změnu postoje strany Most-Híd ke zmiňovanému návrhu předseda jejího poslaneckého klubu Gábor Gál.

Umožnění dvojího občanství ale nepodpořila ani celá opozice, proti byli například poslanci krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko.