Proč Česko nechce uprchlíky, ptá se Německo. A co Zeman? Odejdete z EU? Dostalo ráznou odpověď

Praha/Berlín - Lidovecký předseda Pavel Bělobrádek poskytl rozhovor německému deníku Die Welt. Otázky se týkaly především postoje Česka k problematice přijímání migrantů, na ty však Bělobrádek odpovídal rázně.

Podle Bělobrádka je nespravedlivé a nefér říkat, že Česko není solidární. "Odmítli jsme povinné kvóty, ale dobrovolně jsme nabídli, že přijmeme uprchlíky. Hledáme společné evropské řešení, které bude fungovat. Musíme řešit příčiny. Proto jsme poslali značné finanční prostředky do Sýrie a Jordánska, byli jsme také mezi prvními zeměmi, které daly peníze Turecku. Musíme dát lidem perspektivu, že mají ve své zemi budoucnost, nikoli ale tím, že všechny přivítáme u nás," řekl deníku. 

Na dotaz "Proč Vaše země tak vehementně odmítá přerozdělovací kvóty?" Bělobrádek odvětil: "Kvóty nefungují. V Česku jsme v minulých měsících přijali uprchlíky z Iráku a Sýrie. A jakmile se k nám dostali, tak část odešla dál do Německa. Problém je, že uprchlíci nechtějí do Česka. To přeci není výraz našeho nedostatku solidarity. Mimo to má každá země právo si rozhodnout, koho a v jakém množství přijme. Spory o povinné kvóty nám připomínají dobu, kdy se rozhodovalo o nás bez nás. Je to pro nás citlivé."

Redaktoři deníku ale konstatovali, že to zní jako výlmuva. "Nemůžeme uprchlíkům zabránit, aby Česko opustili. Nemůžeme je přeci násilím zavřít – a proto budou i nadále pokračovat do Německa, Švédska nebo Rakouska. Přerozdělování není řešení, ale jen odklad řešení. Klíč leží mimo Evropu. Pomoc uprchlíkům tam je osmkrát levnější než v Evropě. To znamená, že tam můžeme pomoci osm krát více lidem. Pokud budeme trvat na tom, že jediná možnost je přerozdělování, tak budou nadále proudit uprchlíci nekontrolovaně do Evropy. To není řešení. Máme povinnost pomoci druhým, ale nemáme právo spáchat sebevraždu, nebo obětovat ty, za které máme zodpovědnost," odvětil šéf lidovců.

Novináři se také ptali na jeho názor na německou kancléřku Angelu Merkelovou. "Mluvme otevřeně: Německo a kancléřka zachránily Balkán. Pokud by se dříve uzavřela maďarsko-srbská hranice, zůstali by tisíce uprchlíků na Balkáně. Takto se dostali do Německa. Ale ani hospodářsky silné Německo nepojme tak masivní přistěhovalectví donekonečna. A ještě jednu věc bychom si měli uvědomit. Pokud odejdou všichni Syřané do Evropy, kdo po válce obnoví Sýrii? Od EU neslyšíme odpovědi na tyto otázky, stále se mluví jen o kvótách. Vzpomeňme na milosrdného samaritána, potřebného nevzal k sobě domů, ale zaplatili hostinskému, aby se o ně postaral. Solidarita a soucit nesmí vést k sebezničení. Nemůžeme přestěhovat celý svět do Evropy. Kdo si to myslí, jedná nezodpovědně," reagoval Bělobrádek.

Další otázka byla směřována na výroky prezidenta Miloše Zemana, který tvrdí, že Muslimy nelze integrovat. "Obecné paušalizování je nebezpečné. Ale nesmíme zavírat oči před problémy s radikalizací a fanatismem. Česko se musí vyvarovat chyb, které udělaly některé západoevropské země. Tyto země se dnes diví, že mají na svém území teroristy," odpověděl Bělobrádek.

V Německu se také hovoří o tom, že by Česko mohlo vystoupit z EU. "Nemyslím si, že k tomu dojde. Protože EU je náš největší obchodní partner. EU musí ale ukázat schopnost řešit problémy a dát občanům pocit bezpečí," domnívá se Bělobrádek.

Související

Martin Exner Původní zpráva

Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ

EuroZprávy.cz zjišťovaly, jak se čeští politici staví k závazkům v rámci NATO a k otázce možné obrany proti Rusku. Kandidáti do Sněmovny se shodují, že Česko nemá alternativu k členství v Alianci a musí pomáhat spojencům, liší se ale v pohledu na konkrétní kroky, například při sestřelování ruských dronů či posilování protivzdušné obrany. Do debaty se zapojil i vojenský analytik Tomáš Řepa, podle něhož je klíčové, aby Rusko čelilo jasné a silné reakci, protože právě síle historicky nejlépe rozumí.

Více souvisejících

Pavel Bělobrádek ,  Německo

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 2 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 3 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 5 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 6 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 7 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?

Představitelé volebních úřadů napříč Spojenými státy čím dál intenzivněji vyzývají voliče, aby při odevzdávání hlasovacích lístků před nadcházejícími volbami upřednostnili zabezpečené volební schránky před klasickou poštou. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy