Historie, jak ji vykládá britský ministerský předseda David Cameron, je nesmysl. Tvrdí to alespoň známý britský novinář, komentátor a publicista Simon Jenkins. V komentáři pro server The Guardian tvrdě zkritizoval poslední premiérův projev týkající se možného odchodu Spojeného království z Evropské unie.
Šílená strategie
Cameronova pondělní slova, že kdykoliv se Británie odvrátí od Evropy, dříve či později vždy lituje, Jenkins označuje za nesmyslná. Především však zpochybňuje premiérovo tvrzení, že tzv. Brexit, neboli vystoupení země z EU, by zvýšilo riziko války v Evropě. Celkově pak komentátor projev přirovnává ke sporné varovné kampani předcházející referendu o nezávislosti Skotska v roce 2011, přičemž současnou Cameronovu strategii považuje za "šílenou".
Publicista totiž soudí, že nejlepší věcí, která potkala středověkou Anglii, byla její porážka ve stoleté válce, jelikož ukončila anglické ambice v kontinentální Evropě. Stejně tak hodnotí kladně odmítnutí nadvlády papeže nad celou Evropou v 16. století ze strany anglického krále Jindřicha VIII.
"Nejmoudřejší politikou jeho dcery Alžběty I. byl natolik rigidní izolacionismus, že odmítala jednoho kontinentálního nápadníka za druhým," pokračuje komentátor v historickém exkurzu. Doplňuje, že Anglie tak odrazila veškeré pokusy Francie a Španělska o návrat celoevropského katolicismu a raději přijala nizozemské a německé panovníky držící se striktně její parlamentní suverenity.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Jenkins připomíná, že Cameronovým předchůdcem v premiérském křesle v 18. století byl Robert Walpole, který přišel s tzv. Walpolovým mírem. "Jeho důsledná izolace od evropských konfliktů přinesla Británii zlatý věk osvícenství a průmyslové revoluce," pokračuje publicista. Doplňuje, že v roce 1734 tak Walpole mohl hrdě sdělit královně, že v daný rok bylo v Evropě zabito na 50 tisíc lidí, ale žádný z nich nebyl Angličan.
Dokonce i vytvoření Britského impéria Williamem Pittem se zakládalo na explicitním držení se stranou od sedmileté války probíhající v pevninské Evropě, vysvětluje Jenkins. Deklaruje, že zatímco pozdější vítězství admirála Horatia Nelsona byla pro britské zájmy klíčová, jen stěží se dalo zabránit tažení k Waterloo, pokud by došlo k dřívějšímu zapojení ostrovního království do napoleonských válek. "Stejně tak Napoleon Bonaparte nepředstavoval vážnou hrozbu pro Británii," polemizuje komentátor se současným předsedou vlády.
Dějiny nechť hodnotí historici
Viktoriánská Británie se také držela od Evropy a její jediná intervence v krymské válce skončila katastrofou, uvádí Jenkins. Dle jeho názoru Cameron zřejmě zapomněl na svého nejúspěšnějšího konzervativního předchůdce, Lorada Salisburyho, který o vměšování se do vnitřních záležitostí jiného státu prohlásil, že neexistuje žádná podobná praxe, kterou je na základě zkušeností nutné jednoznačně odsoudit. Svou politiku pak nazval "skvělou izolací", podotýká komentátor.
Jenkins polemizuje i s další Cameronovou tezí, že dřívější britský zásah mohl zabránit vypuknutí první světové války. Příčiny konfliktu lze totiž podle publicisty přičíst i "předchůdci Evropské unie", tzv. Trojdohodě, a jejím snahám čelit německému expansionismu.
"Druhá světová válka byla pochopitelně velkou výjimkou," připouští publicista. V zápětí však dodává, že jakákoliv myšlenka, že by Británie mohla přinést mír, pokud by vyhlásila Hitlerovi válku dříve než v roce 1939, je bláznivá. Stejně tak se podivuje Cameronovým odkazům na poslední války na Blízkém východě a ptá se, jak tyto konflikty souvisejí s členstvím Spojeného království v EU. "A jestli má být Irák vodítkem k čemukoliv, pokud bych byl Cameron, byl bych ticho," útočí Jenkins.
Komentátor tak dochází k závěru, že pokud by se v debatě o setrvání Velké Británie v EU mělo operovat s dosavadní historií, vyzněla by jako drtivý argument ve prospěch Brexitu, nikoliv proti němu, jak míní Cameron. "Historie by však pochopitelně neměla být návodem pro budoucnost," míní Jenkins. Svou stať končí tvrzením, že dějiny by měly být studovány, nikoliv opakovány, a v nejlepším případě ponechány ke zhodnocení historikům.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády
Moment úlevy pro celý svět. Starmer vyrazil do Perského zálivu projednat další kroky příměří
Velká Británie , Brexit , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
StarDance nevynechá ani tentokrát. Prágr je posledním potvrzeným účastníkem
před 1 hodinou
Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest
před 2 hodinami
Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května
před 3 hodinami
Primátorka Vaňková po volbách nebude pokračovat. Musela na několik operací
před 5 hodinami
S diskařem Bugárem se loučili Šebrle, Kratochvílová či Fibingerová
před 5 hodinami
Pátrání po exmanželce bývalého prince Andrewa je u konce. Našli ji v zahraničí
před 6 hodinami
Klempíř prozradil, co si myslí o StarDance v ČT. Argumenty ministra ale pokulhávají
před 7 hodinami
Trumpovi dochází trpělivost. Írán opět varoval před ničivými americkými útoky
před 8 hodinami
Výročí nejznámějšího pochodu. Mezi Prahou a Prčicemi se chodí již 60 let
před 9 hodinami
Nebezpečná výživa je i v Česku, přiznala firma. Hygienici varovali rodiče
před 9 hodinami
Hormuzský průliv zůstává uzavřen. Dva tankery se přes Íránce nedostaly
před 10 hodinami
Vystrčil nemůže letět armádním letounem na Tchajwan, rozhodla vláda
před 11 hodinami
V Rakousku se objevila nebezpečná dětská výživa. Případ se řeší i v Česku
před 12 hodinami
Šestá osoba je ve vazbě kvůli teroristickému útoku v Pardubicích
před 13 hodinami
Tragédie v Kyjevě. Muž zastřelil několik lidí, zlikvidovala ho policejní zásahovka
před 13 hodinami
Nedělní počasí bude deštivé i bouřlivé, upozornili meteorologové
před 14 hodinami
Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán
Aktualizováno včera
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Lodě hlásí, že se dostávají pod palbu
včera
Zbývá poslední jméno. StarDance odhalila již devět profesionálních tanečníků
včera
Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa
Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.
Zdroj: David Holub