Hrozí nová válka v Evropě? Známý publicista má jasno

Historie, jak ji vykládá britský ministerský předseda David Cameron, je nesmysl. Tvrdí to alespoň známý britský novinář, komentátor a publicista Simon Jenkins. V komentáři pro server The Guardian tvrdě zkritizoval poslední premiérův projev týkající se možného odchodu Spojeného království z Evropské unie.

Šílená strategie

Cameronova pondělní slova, že kdykoliv se Británie odvrátí od Evropy, dříve či později vždy lituje, Jenkins označuje za nesmyslná. Především však zpochybňuje premiérovo tvrzení, že tzv. Brexit, neboli vystoupení země z EU, by zvýšilo riziko války v Evropě. Celkově pak komentátor projev přirovnává ke sporné varovné kampani předcházející referendu o nezávislosti Skotska v roce 2011, přičemž současnou Cameronovu strategii považuje za "šílenou".    

Publicista totiž soudí, že nejlepší věcí, která potkala středověkou Anglii, byla její porážka ve stoleté válce, jelikož ukončila anglické ambice v kontinentální Evropě. Stejně tak hodnotí kladně odmítnutí nadvlády papeže nad celou Evropou v 16. století ze strany anglického krále Jindřicha VIII.

"Nejmoudřejší politikou jeho dcery Alžběty I. byl natolik rigidní izolacionismus, že odmítala jednoho kontinentálního nápadníka za druhým," pokračuje komentátor v historickém exkurzu. Doplňuje, že Anglie tak odrazila veškeré pokusy Francie a Španělska o návrat celoevropského katolicismu a raději přijala nizozemské a německé panovníky držící se striktně její parlamentní suverenity.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Jenkins připomíná, že Cameronovým předchůdcem v premiérském křesle v 18. století byl Robert Walpole, který přišel s tzv. Walpolovým mírem. "Jeho důsledná izolace od evropských konfliktů přinesla Británii zlatý věk osvícenství a průmyslové revoluce," pokračuje publicista. Doplňuje, že v roce 1734 tak Walpole mohl hrdě sdělit královně, že v daný rok bylo v Evropě zabito na 50 tisíc lidí, ale žádný z nich nebyl Angličan.   

Dokonce i vytvoření Britského impéria Williamem Pittem se zakládalo na explicitním držení se stranou od sedmileté války probíhající v pevninské Evropě, vysvětluje Jenkins. Deklaruje, že zatímco pozdější vítězství admirála Horatia Nelsona byla pro britské zájmy klíčová, jen stěží se dalo zabránit tažení k Waterloo, pokud by došlo k dřívějšímu zapojení ostrovního království do napoleonských válek. "Stejně tak Napoleon Bonaparte nepředstavoval vážnou hrozbu pro Británii," polemizuje komentátor se současným předsedou vlády.     

Dějiny nechť hodnotí historici

Viktoriánská Británie se také držela od Evropy a její jediná intervence v krymské válce skončila katastrofou, uvádí Jenkins. Dle jeho názoru Cameron zřejmě zapomněl na svého nejúspěšnějšího konzervativního předchůdce, Lorada Salisburyho, který o vměšování se do vnitřních záležitostí jiného státu prohlásil, že neexistuje žádná podobná praxe, kterou je na základě zkušeností nutné jednoznačně odsoudit. Svou politiku pak nazval "skvělou izolací", podotýká komentátor.      

Jenkins polemizuje i s další Cameronovou tezí, že dřívější britský zásah mohl zabránit vypuknutí první světové války. Příčiny konfliktu lze totiž podle publicisty přičíst i "předchůdci Evropské unie", tzv. Trojdohodě, a jejím snahám čelit německému expansionismu.  

"Druhá světová válka byla pochopitelně velkou výjimkou," připouští publicista. V zápětí však dodává, že  jakákoliv myšlenka, že by Británie mohla přinést mír, pokud by vyhlásila Hitlerovi válku dříve než v roce 1939, je bláznivá. Stejně tak se podivuje Cameronovým odkazům na poslední války na Blízkém východě a ptá se, jak tyto konflikty souvisejí s členstvím Spojeného království v EU. "A jestli má být Irák vodítkem k čemukoliv, pokud bych byl Cameron, byl bych ticho," útočí Jenkins.     

Komentátor tak dochází k závěru, že pokud by se v debatě o setrvání Velké Británie v EU mělo operovat s dosavadní historií, vyzněla by jako drtivý argument ve prospěch Brexitu, nikoliv proti němu, jak míní Cameron. "Historie by však pochopitelně neměla být návodem pro budoucnost," míní Jenkins. Svou stať končí tvrzením, že dějiny by měly být studovány, nikoliv opakovány, a v nejlepším případě ponechány ke zhodnocení historikům.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.    

Související

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.
Keir Starmer (labouristi)

Moment úlevy pro celý svět. Starmer vyrazil do Perského zálivu projednat další kroky příměří

Britský premiér Keir Starmer se dnes vydal na diplomatickou cestu do Perského zálivu, aby s tamními lídry projednal další kroky po uzavření čtrnáctidenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem. K dohodě o klidu zbraní došlo v úterý večer, čímž bylo těsně před vypršením zrušeno ultimátum amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten Íránu hrozil rozsáhlou destrukcí, pokud nepřistoupí na jeho podmínky.

Více souvisejících

Velká Británie Brexit EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

před 2 hodinami

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

Zdroj: David Holub

Další zprávy