Historie, jak ji vykládá britský ministerský předseda David Cameron, je nesmysl. Tvrdí to alespoň známý britský novinář, komentátor a publicista Simon Jenkins. V komentáři pro server The Guardian tvrdě zkritizoval poslední premiérův projev týkající se možného odchodu Spojeného království z Evropské unie.
Šílená strategie
Cameronova pondělní slova, že kdykoliv se Británie odvrátí od Evropy, dříve či později vždy lituje, Jenkins označuje za nesmyslná. Především však zpochybňuje premiérovo tvrzení, že tzv. Brexit, neboli vystoupení země z EU, by zvýšilo riziko války v Evropě. Celkově pak komentátor projev přirovnává ke sporné varovné kampani předcházející referendu o nezávislosti Skotska v roce 2011, přičemž současnou Cameronovu strategii považuje za "šílenou".
Publicista totiž soudí, že nejlepší věcí, která potkala středověkou Anglii, byla její porážka ve stoleté válce, jelikož ukončila anglické ambice v kontinentální Evropě. Stejně tak hodnotí kladně odmítnutí nadvlády papeže nad celou Evropou v 16. století ze strany anglického krále Jindřicha VIII.
"Nejmoudřejší politikou jeho dcery Alžběty I. byl natolik rigidní izolacionismus, že odmítala jednoho kontinentálního nápadníka za druhým," pokračuje komentátor v historickém exkurzu. Doplňuje, že Anglie tak odrazila veškeré pokusy Francie a Španělska o návrat celoevropského katolicismu a raději přijala nizozemské a německé panovníky držící se striktně její parlamentní suverenity.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Jenkins připomíná, že Cameronovým předchůdcem v premiérském křesle v 18. století byl Robert Walpole, který přišel s tzv. Walpolovým mírem. "Jeho důsledná izolace od evropských konfliktů přinesla Británii zlatý věk osvícenství a průmyslové revoluce," pokračuje publicista. Doplňuje, že v roce 1734 tak Walpole mohl hrdě sdělit královně, že v daný rok bylo v Evropě zabito na 50 tisíc lidí, ale žádný z nich nebyl Angličan.
Dokonce i vytvoření Britského impéria Williamem Pittem se zakládalo na explicitním držení se stranou od sedmileté války probíhající v pevninské Evropě, vysvětluje Jenkins. Deklaruje, že zatímco pozdější vítězství admirála Horatia Nelsona byla pro britské zájmy klíčová, jen stěží se dalo zabránit tažení k Waterloo, pokud by došlo k dřívějšímu zapojení ostrovního království do napoleonských válek. "Stejně tak Napoleon Bonaparte nepředstavoval vážnou hrozbu pro Británii," polemizuje komentátor se současným předsedou vlády.
Dějiny nechť hodnotí historici
Viktoriánská Británie se také držela od Evropy a její jediná intervence v krymské válce skončila katastrofou, uvádí Jenkins. Dle jeho názoru Cameron zřejmě zapomněl na svého nejúspěšnějšího konzervativního předchůdce, Lorada Salisburyho, který o vměšování se do vnitřních záležitostí jiného státu prohlásil, že neexistuje žádná podobná praxe, kterou je na základě zkušeností nutné jednoznačně odsoudit. Svou politiku pak nazval "skvělou izolací", podotýká komentátor.
Jenkins polemizuje i s další Cameronovou tezí, že dřívější britský zásah mohl zabránit vypuknutí první světové války. Příčiny konfliktu lze totiž podle publicisty přičíst i "předchůdci Evropské unie", tzv. Trojdohodě, a jejím snahám čelit německému expansionismu.
"Druhá světová válka byla pochopitelně velkou výjimkou," připouští publicista. V zápětí však dodává, že jakákoliv myšlenka, že by Británie mohla přinést mír, pokud by vyhlásila Hitlerovi válku dříve než v roce 1939, je bláznivá. Stejně tak se podivuje Cameronovým odkazům na poslední války na Blízkém východě a ptá se, jak tyto konflikty souvisejí s členstvím Spojeného království v EU. "A jestli má být Irák vodítkem k čemukoliv, pokud bych byl Cameron, byl bych ticho," útočí Jenkins.
Komentátor tak dochází k závěru, že pokud by se v debatě o setrvání Velké Británie v EU mělo operovat s dosavadní historií, vyzněla by jako drtivý argument ve prospěch Brexitu, nikoliv proti němu, jak míní Cameron. "Historie by však pochopitelně neměla být návodem pro budoucnost," míní Jenkins. Svou stať končí tvrzením, že dějiny by měly být studovány, nikoliv opakovány, a v nejlepším případě ponechány ke zhodnocení historikům.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Karel III. promluvil ke Commonwealthu. Republikáni protestovali kvůli Andrewovi
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
Velká Británie , Brexit , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
před 1 hodinou
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
před 3 hodinami
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
před 4 hodinami
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
před 5 hodinami
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
před 6 hodinami
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
před 8 hodinami
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
před 9 hodinami
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
před 10 hodinami
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
včera
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
včera
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
včera
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
včera
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.
Zdroj: Libor Novák