Špatně integrovaní migranti tvoří třetinu obyvatel města. Jak se v takových podmínkách žije?

Ramunas Savickas investoval spoustu času a peněz do budování nového života mimo jeho rodnou Litvu. Do Británie se přestěhoval v roce 2005, pracoval jako řidič, umývač na nádobí, tovární dělník a sběrač zeleniny. Podařilo se mu však našetřit dostatek finančních prostředků, aby mohl rozjet vlastní podnikání ve Wisbechi, venkovském městu ležícímu severně od Londýna. „Teď však sedí ve své restauraci Smakas, která byla otevřena v roce 2014, a vyjadřuje zděšení nad samotnou myšlenku, že Velká Británie opustí EU. Nechce na to prý ani myslet, je to až příliš depresivní," píše magazín Time.

Podobný strach má podle magazínu dalších asi 10 tisíc východoevropanů, především Poláků, Lotyšů a Litevců, kteří přijali venkovské město v oblasti Cambridgeshire a svůj domov. Dostali se tam díky tomu, že EU rozšířila v roce 2014 své hranice dále na východ a oni tak získali možnost jet za prací do Velké Británie. Oni a další 2,1 milionu Evropanů pracujících ve Británii však prožívají psychicky velmi těžké dny. „Čekají na referendum 23. června. Pokud země opustí blok, mohl by to ohrozit jejich další život v Británii," píše Time.

MIgranti přijíždí do kraje za prací

Kraj Fenlands, kde se město Wisbech nachází, je plochý region ve východní Anglii známý pro svou nejúrodnější zemědělskou půdu v Británii. Historicky tento kraj spoléhal na sezónní zahraniční pracovní síly, a tak přitahoval migranty z celého světa, kteří tu trávili několik letních a podzimních měsíců při práci na některé z 4000 farem a potravinářských továren. „Ve výsledku se Wisbech stal východoevropskou enklávou v srdci britského venkova, vyrostl tam katolický kostel nabízející polské mše, v blízkosti funguje asi tucet východoevropských obchodů s potravinami a uzenářství prodávají pochoutky, jako je slaneček a mražené knedlíky," popisuje britské město časopis.

Je proto nemožné předpovědět, co se stane s touto populací imigrantů, pokud Británie odhlasuje odchod z EU. Výsledky průzkumů zatím naznačují, že téměř 50% respondentů by volilo brexit, který by podle nich vrátil Británii schopnost kontrolovat své hranice. Navíc jsou pro zavedení imigračního systému podobného tomu australskému, který by se vztahoval jak Evropany tak i na lidi z celého světa, kteří by se chtěli přestěhovat do Británie.

Většina migrantů by nová víza nezískala

Catherine Barnardová, profesorka evropského práva na University of Cambridge upozorňuje, že podle nejpravděpodobnějšího scénáře by po brexitu byly na migranty uvalena ta nejpřísnější možná kritéria, a to i v případě, že by žádali o ta nejběžnější víza. Museli by třeba mít kvalifikaci, potvrzení od zaměstnavatele i deklarovanou určitou výši příjmu. To by však byl pro nové přistěhovalce, kteří se chtějí připojit k rodinám a přátelům ve Wisbech, kde většina pracujících migrantů vydělává minimální hodinovou mzdu, problém.

Podle zprávy z University of Oxfordu pro sledování migrace by většina přistěhovalců z EU v současné době podmínky pro víza nesplnila. Přísným požadavkům by vyhovělo pouze 7% všech migrantů pracujících v zemědělství, lesnictví a odvětví rybolovu, a méně než 30% pracujících ve zpracovatelském sektoru. Co se s nimi stane, se dá podle Time jen hádat. V rámci kampaně kolem referenda sice zaznělo, že tito lidé nebudou deportováni, některé z nich to však ani trochu neuklidnilo. Otázkou totiž je, jestli třeba budou mít v případě brexitu všechna práva, která mají teď.

Ale my už tu žijeme tak dlouho...

Darja Davidova je překvapena, že může existovat riziko, že by musela povinně požádat o nové vízum. „Ale my jsme tu tak dlouho," říká žena (29). Do Wisbech přicestovala Davidova před šesti lety z Lotyšska kvůli krátkodobé práci v Greencore, potravinářské společnosti, která balí jídla pro supermarkety. V současné době studuje angličtinu na University of East Anglia a zároveň pracuje na částečný úvazek v Rosmini Centre, místní charitě, která nabízí poradenství a podporu migrantům. Považuje Wisbech svůj domov a je naštvaná, že ona, stejně jako většina Evropanů, kteří žijí v Británii, nemůže 23. června hlasovat.

Wisbech prosperuje díky zemědělské a potravinářské výrobě, která je závislá na zahraniční pracovní síle a zaměstnavatelé by mohli na nedostatek evropských pracovníků doplatit, případně by byli nuceni obrátit se na černý trh a zaměstnat ty migranty, kteří jsou v zemi nelegálně, varuje zástupce Rosmini Centre.

Migranty snižují mzdy a tvoří třetinu obyvatel města

To ale na druhou stranu podle magazínu nemusí zajímat místní obyvatele Wisbechu, kteří sledovali jejich komunita prošla za posledních deset let masovou změnou. Cizinci přicházeli v takovém počtu, že teď tvoří třetinu tamního obyvatelstva. Transformace nastala tak rychle, že bylo jen málo času na změny. V lednu think tank Policy Exchange označil město za druhé „nejhůře integrované" místo ve Velké Británii. Místní také poukazují na to, že kvůli přívalu levné pracovní síly v oblasti výrazně klesly platy.

Migranti v Wisbechi jsou si vědomi těchto nálad. Polský řezník na hlavním náměstí města, který si nepřál být jmenován, si stěžuje na to, co vnímá jako rasismus vůči migrantům. „Tito lidé, to je jediný problém," uvedl s tím, že zvažuje stěhování do jiného města.

Majitel restaurace Savickas vyhlíží blížící se hlasování se strachem a rezignací. V případě, že Británie opustí EU, přijde o nové zákazníky a zkrachuje. Budoucnost jeho restaurace a sousedního supermarketu, do kterého investoval téměř 150,000 dolarů visí na vlásku. „Co můžeme dělat?" ptá se. Připouští, že i když tady chce „zůstat navždy," rozhodnutí je v rukou Britů.