Rusko v problémech? Státy se k němu otáčí zády, varuje analýza

Únik z ruské sféry vlivu

Jak analýza vysvětluje, Estonsko, Litva a Lotyšsko jsou svou strategickou zeměpisnou polohou v severovýchodní Evropě klíčovými státy pro kohokoliv, kdo chce mít v regionu převahu.

Do rostoucího Ruska byly začleněny na konci 18. století a s malou přestávkou v 20. století v něm zůstaly až do roku 1990, kdy těsně před pádem Sovětského svazu získaly nezávislost a začaly svou integraci do Západu. „Vyvrcholilo to vstupem všech tří států do Evropské unie a NATO v roce 2004," připomíná analýza.

„Ale vstup těchto zemí do obou západních organizací neukončil vliv Ruska v oblasti. Všechny tři státy stále mají značné menšiny etnických Rusů: 24 % v Estonsku, 27 % v Lotyšsku a 6 % v Litvě," podotýká analýza.

Rusko v regionu hraje také velmi významnou roli na poli energetiky. „To začalo představovat problém poté, co Rusko obnovilo svou roli regionální mocnosti rychlou porážkou Gruzie v srpnu 2008 a použitím odříznutí plynu k potrestání Ukrajiny v letech 2006 a 2009. Malé a zranitelné Baltské státy tak začaly mít obavy, že Moskva se příště zaměří právě na ně," vysvětluje.

Západní integrace

Všechny tři státy se z tohoto důvodu zaměřily na intenzivní ekonomickou integraci do Evropské unie. Všechny tři postupně vstoupily do eurozóny – Estonsko v roce 2011, Lotyšsko v roce 2014 a Litva v roce 2015 – a začaly také snahy o snížení energetické závislosti na Rusku.

Litva v roce 2014 dokončila stavbu a spustila provoz tankeru na ukládání kapalného plynu, čímž se zvýšily její možnosti. Velkou roli na snížení závislosti podle analýzy také hrálo vzájemné propojení všech Baltských států plynovody, stejně jako propojení elektrickou infrastrukturou s Polskem a severskými zeměmi.

„Tyto projekty také daly Baltským státům při vyjednávání s ruskou energetickou firmou Gazprom více možností. Díky tomu Litva v minulých dvou letech na import ruského plynu získala slevu 23 %," vysvětluje analýza.

Jak ale připomíná, po událostech na Ukrajině v roce 2014 se země obávaly, že zde propuknou podobné protesty a že se etnicky ruské skupiny budou chtít odtrhnout a připojit k Rusku. Ačkoliv zde podle analýzy k několika protestům došlo, nebyly nijak rozsáhlé a přitáhly maximálně stovky příznivců. „I hlavní prorusky orientované politické strany naopak stagnovaly," uvádí.

Vojenský vliv Západu

„Baltské státy se nyní snaží stavět na svém úspěšném omezování ruského vlivu. Jsou v čele těch, kteří podporují agresivní odpověď EU a NATO na roli Ruska v ukrajinském konfliktu. Asertivně také prosazují uvalení a prodloužení sankcí EU na Rusko a posílení západní spolupráce s dalšími postsovětskými státy."

Na závěr ale dodává, že se Baltské státy stále obávají konvenční vojenské síly Ruska, kterou demonstrovalo například během konfliktu v Sýrii. Kvůli ukrajinské krizi Rusko posílilo svou vojenskou přítomnost v regionu, což naopak vedlo k posílení reakce ze strany NATO.

Vojenská přítomnost Západu se podle analýzy v nadcházejících měsících v oblasti Baltských států bude zvyšovat. „Očekává se, že červencový summit NATO ve Varšavě přinese oficiální dohodu o umístění čtyř praporů v Polsku a Baltských státech," podotýká.

„Dohoda zcela neodstraní riziko ze strany Ruska, které zahrnuje také nekonvenční a hybridní taktiky, jako jsou například kybernetické útoky a ekonomické omezení. Ale co se týče vlivu v oblastech energetiky a politické manipulace, dá se očekávat, že vliv Moskvy v oblasti bude pokračovat ve svém pomalém poklesu," uzavírá analýza.