Budoucnost Evropy? Výhled není radostný. Nositel Nobelovy ceny prozradil víc

Do prezidentských voleb v USA zbývají stále čtyři a půl měsíce, ale již příští týden proběhne hlasování, které je pro budoucnost světa stejně důležité - britské referendum o setrvání v Evropské unii, tvrdí ekonom Paul Krugman. Laureát Nobelovy ceny za ekonomii v komentáři pro server New York Times konstatuje, že obyvatelé Spojeného království budou bohužel volit mezi špatným a horším a klíčovou otázkou zůstává, co je co.

Škodu nelze vyčíslit

Ekonom bez okolků přiznává, že příští týden hodí do hlasovací urny lístek pro setrvání v EU. Učiní tak navzdory tomu, že dle jeho soudu je EU hluboce nefunkční a prokazuje jen malé náznaky k reformě. "Ale britský odchod - brexit - by zřejmě věci pouze zhoršil, nejen pro Británii, ale pro Evropu jako celek," varuje Krugman.    

Z ekonomického hlediska je věc podle nositele Nobelovy ceny jasná: Brexit by zemi poškodil. Nemusel by sice nezbytně vést k obchodní válce, ale nepochybně by negativně ovlivnil britský obchod se zbytkem Evropy, omezil jeho produktivitu a výnos, uvádí Krugman. Dle jeho kalkulací, které se shodují s dalšími odhady, by Británie v případě opuštění EU přišla zhruba o 2% HDP, což označuje za velkou ránu. Za mnohem obtížnější však expert považuje vyčíslení rizika, nakolik by brexit poškodil City of London - britský Wall Street - která je velkým zdrojem vývozu a příjmů. Celkové hospodářské škody by tak byly výrazně větší, poukazuje ekonom.    

Krugman nicméně považuje za zveličené obavy, že volba odchodu může zpustit novou finanční krizi. "Británie není Řecko," deklaruje odborník. Připomíná, že země má vlastní měnu a v této měně si také půjčuje, tudíž zde odpadá riziko runu, který vytváří měnový chaos. V posledních týdnech sice stoupenci odchodu jednoznačně posilovali, ale britské úrokové sazby se snížily, nikoliv zvýšily, čímž kopírovaly globální propad zisků, vysvětluje expert.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"I tak, z pohledu ekonomiky vypadá brexit jako špatný nápad," deklaruje Krugman. Poukazuje na některé hlasy, které tvrdí, že opuštění EU by umožnilo Británii dělat úžasné věci - zahájit deregulaci a uvolnit magii trhu, což by vedlo k masivnímu růstu. To však ekonom označuje za pouhé voodoo zabalené do britské vlajky. "Jde o stejnou fantazii o volném trhu, která se vždy a všude ukázala jako iluzorní," píše ekonom. Dodává, že ekonomická argumentace ve prospěch brexitu není nikterak zásadní.    

Proč je tedy expert tolik skeptický ohledně setrvání Británie v Unii? Krugman konstatuje, že jedním z důvodů je skutečnost, že dopady brexitu by byly nerovnoměrné. Londýn a jihovýchod Anglie by zasáhl velmi tvrdě, zatímco oslabení libry, kterou by odchod způsobil, by mohlo ve skutečnosti pomoci některým výrobním regionům na severu, předjímá odborník.

Odchod je nezvratný

Za mnohem podstatnější důvod ale ekonom označuje smutnou realitu, v níž se EU momentálně nachází. Takzvaný evropský projekt začal před více než šedesáti lety a dlouho dobu přinášel velmi dobré výsledky, připomíná Krugman. Dodává, že podpořil nejen obchod a zvyšoval hospodářský růst, ale stal se také valem míru a demokracie na kontinentu s hrozivou historií.      

"Dnešní EU je ale zemí eura, největší chyby založené na německém trvání na přeměně krize jedné tepané měny v morální hru hříchů - jiných lidí pochopitelně - které musí být zaplaceny za cenu devastujících rozpočtových škrtů," kritizuje odborník. Tvrdí, že Británie prokázala dobrý instinkt, když si zachovala libru, ale není izolovaná od dalších problémů evropského přesahu, především zavedení volného pohybu osob bez společného vládnutí.     

Ekonom sice dává za pravdu argumentům, že problém kupříkladu rumunských přistěhovalců využívajících britské veřejné zdravotnictví je zveličován a přínos migrace výrazně převyšuje tyto náklady. Na druhou stranu zdůrazňuje, že takto lze stěží přesvědčit veřejnost frustrovanou omezováním veřejných služeb, navíc za situace, kdy důvěryhodnost expertů nakloněných EU je velmi nízká.   

Za nejvíce frustrující věc ohledně EU nicméně Krugman považuje skutečnost, že se nikdo  nikdy nepoučil z chyb, ani je nepřiznal. "Je velmi těžké zjistit, zda v Bruselu či Berlíně probíhá nějaké hledání jádra hrozivých hospodářských výsledků po roce 2008," uvádí odborník. Proto částečně sympatizuje s těmi Brity, kteří nechtějí setrvat v systému, jenž nabízí velmi malou zodpovědnost, byť sám připouští vysokou cenu, kterou by země zaplatila za odchod.  

"Otázka ale zní, zda by britská volba odejít cokoliv zlepšila," pokračuje ekonom. Domnívá se, že by mohlo jít o prospěšný šok, který by evropské elity vytrhl z jejich uspokojení a vedl k reformám. Krugman se však obává, že ve skutečnosti by se věci mohly jen zhoršit. Připomíná, že chyby EU vedou k děsivému nárůstu zpátečnického rasistického nacionalismu, avšak brexit by tyto síly s velkou pravděpodobností ještě posílil, jak v Británii, tak na kontinentu.   

Expert připouští, že jeho závěry o politických dopadech brexitu mohou být mylné, a zároveň může přeceňovat své zoufalství ohledně neochoty EU reformovat se. Právě v tom však tkví podle Krugmana podstata věci. Odkazuje na názor oxfordského profesora Simona Wren-Lewise, dle kterého bude mít Británie i v budoucnosti možnost EU opustit, pokud nyní setrvá, avšak současný odchod bude v praxi nevratný. "Musíte si být opravdu, opravdu jistí, že Evropa je nenapravitelná, abyste podpořili brexit," shrnuje expert. Z tohoto důvodu bude hlasovat pro setrvání, byť nepůjde o radostnou volbu. "Volba však musí být učiněna a já jsem se snížil k tomuto," uzavírá nositel Nobelovy ceny.  

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 2 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy