Budoucnost Evropy? Výhled není radostný. Nositel Nobelovy ceny prozradil víc

Do prezidentských voleb v USA zbývají stále čtyři a půl měsíce, ale již příští týden proběhne hlasování, které je pro budoucnost světa stejně důležité - britské referendum o setrvání v Evropské unii, tvrdí ekonom Paul Krugman. Laureát Nobelovy ceny za ekonomii v komentáři pro server New York Times konstatuje, že obyvatelé Spojeného království budou bohužel volit mezi špatným a horším a klíčovou otázkou zůstává, co je co.

Škodu nelze vyčíslit

Ekonom bez okolků přiznává, že příští týden hodí do hlasovací urny lístek pro setrvání v EU. Učiní tak navzdory tomu, že dle jeho soudu je EU hluboce nefunkční a prokazuje jen malé náznaky k reformě. "Ale britský odchod - brexit - by zřejmě věci pouze zhoršil, nejen pro Británii, ale pro Evropu jako celek," varuje Krugman.    

Z ekonomického hlediska je věc podle nositele Nobelovy ceny jasná: Brexit by zemi poškodil. Nemusel by sice nezbytně vést k obchodní válce, ale nepochybně by negativně ovlivnil britský obchod se zbytkem Evropy, omezil jeho produktivitu a výnos, uvádí Krugman. Dle jeho kalkulací, které se shodují s dalšími odhady, by Británie v případě opuštění EU přišla zhruba o 2% HDP, což označuje za velkou ránu. Za mnohem obtížnější však expert považuje vyčíslení rizika, nakolik by brexit poškodil City of London - britský Wall Street - která je velkým zdrojem vývozu a příjmů. Celkové hospodářské škody by tak byly výrazně větší, poukazuje ekonom.    

Krugman nicméně považuje za zveličené obavy, že volba odchodu může zpustit novou finanční krizi. "Británie není Řecko," deklaruje odborník. Připomíná, že země má vlastní měnu a v této měně si také půjčuje, tudíž zde odpadá riziko runu, který vytváří měnový chaos. V posledních týdnech sice stoupenci odchodu jednoznačně posilovali, ale britské úrokové sazby se snížily, nikoliv zvýšily, čímž kopírovaly globální propad zisků, vysvětluje expert.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"I tak, z pohledu ekonomiky vypadá brexit jako špatný nápad," deklaruje Krugman. Poukazuje na některé hlasy, které tvrdí, že opuštění EU by umožnilo Británii dělat úžasné věci - zahájit deregulaci a uvolnit magii trhu, což by vedlo k masivnímu růstu. To však ekonom označuje za pouhé voodoo zabalené do britské vlajky. "Jde o stejnou fantazii o volném trhu, která se vždy a všude ukázala jako iluzorní," píše ekonom. Dodává, že ekonomická argumentace ve prospěch brexitu není nikterak zásadní.    

Proč je tedy expert tolik skeptický ohledně setrvání Británie v Unii? Krugman konstatuje, že jedním z důvodů je skutečnost, že dopady brexitu by byly nerovnoměrné. Londýn a jihovýchod Anglie by zasáhl velmi tvrdě, zatímco oslabení libry, kterou by odchod způsobil, by mohlo ve skutečnosti pomoci některým výrobním regionům na severu, předjímá odborník.

Odchod je nezvratný

Za mnohem podstatnější důvod ale ekonom označuje smutnou realitu, v níž se EU momentálně nachází. Takzvaný evropský projekt začal před více než šedesáti lety a dlouho dobu přinášel velmi dobré výsledky, připomíná Krugman. Dodává, že podpořil nejen obchod a zvyšoval hospodářský růst, ale stal se také valem míru a demokracie na kontinentu s hrozivou historií.      

"Dnešní EU je ale zemí eura, největší chyby založené na německém trvání na přeměně krize jedné tepané měny v morální hru hříchů - jiných lidí pochopitelně - které musí být zaplaceny za cenu devastujících rozpočtových škrtů," kritizuje odborník. Tvrdí, že Británie prokázala dobrý instinkt, když si zachovala libru, ale není izolovaná od dalších problémů evropského přesahu, především zavedení volného pohybu osob bez společného vládnutí.     

Ekonom sice dává za pravdu argumentům, že problém kupříkladu rumunských přistěhovalců využívajících britské veřejné zdravotnictví je zveličován a přínos migrace výrazně převyšuje tyto náklady. Na druhou stranu zdůrazňuje, že takto lze stěží přesvědčit veřejnost frustrovanou omezováním veřejných služeb, navíc za situace, kdy důvěryhodnost expertů nakloněných EU je velmi nízká.   

Za nejvíce frustrující věc ohledně EU nicméně Krugman považuje skutečnost, že se nikdo  nikdy nepoučil z chyb, ani je nepřiznal. "Je velmi těžké zjistit, zda v Bruselu či Berlíně probíhá nějaké hledání jádra hrozivých hospodářských výsledků po roce 2008," uvádí odborník. Proto částečně sympatizuje s těmi Brity, kteří nechtějí setrvat v systému, jenž nabízí velmi malou zodpovědnost, byť sám připouští vysokou cenu, kterou by země zaplatila za odchod.  

"Otázka ale zní, zda by britská volba odejít cokoliv zlepšila," pokračuje ekonom. Domnívá se, že by mohlo jít o prospěšný šok, který by evropské elity vytrhl z jejich uspokojení a vedl k reformám. Krugman se však obává, že ve skutečnosti by se věci mohly jen zhoršit. Připomíná, že chyby EU vedou k děsivému nárůstu zpátečnického rasistického nacionalismu, avšak brexit by tyto síly s velkou pravděpodobností ještě posílil, jak v Británii, tak na kontinentu.   

Expert připouští, že jeho závěry o politických dopadech brexitu mohou být mylné, a zároveň může přeceňovat své zoufalství ohledně neochoty EU reformovat se. Právě v tom však tkví podle Krugmana podstata věci. Odkazuje na názor oxfordského profesora Simona Wren-Lewise, dle kterého bude mít Británie i v budoucnosti možnost EU opustit, pokud nyní setrvá, avšak současný odchod bude v praxi nevratný. "Musíte si být opravdu, opravdu jistí, že Evropa je nenapravitelná, abyste podpořili brexit," shrnuje expert. Z tohoto důvodu bude hlasovat pro setrvání, byť nepůjde o radostnou volbu. "Volba však musí být učiněna a já jsem se snížil k tomuto," uzavírá nositel Nobelovy ceny.  

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Írán

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

před 4 hodinami

Modžtaba Chámeneí

Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Modžtaba, který je synem zabitého předchozího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, se totiž od svého jmenování před téměř týdnem neobjevil na veřejnosti. Svět i samotní Íránci zatím marně čekají, až spatří jeho tvář nebo uslyší jeho hlas v televizi.

před 5 hodinami

Aktualizováno včera

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

včera

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

včera

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

včera

včera

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

včera

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

včera

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

včera

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

13. března 2026 21:22

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

Zdroj: David Holub

Další zprávy