Budapešť - Ačkoli je postoj Maďarska vůči přistěhovalcům negativní, rozhodla se nyní Orbánova vláda migranty do země naopak přilákat. Země totiž bojuje s rostoucím nedostatkem pracovní síly, píše americký list The Washington Post (WP).
Když Amnesty International odsoudila Maďarsko za zanedbávání povinností spojených s ochranou lidských práv, nezdálo se, že by na to vláda brala ohledy. Nyní si však země uvědomila, že potřebuje naopak více cizinců, a tak přišla s plánem pozvat pracovníky ze zahraničí mimo EU. Ti by mohli v zemi zůstat a pracovat po dobu několika let, aniž by přitom dostali občanská práva.
Nedostatek pracovní síly v Maďarsku není ničím nečekaným - země každý rok ztrácí mladé pracovníky, kteří odcházejí do jiných zemí EU jako třeba Francie nebo Německa za vyššími platy. Dalším faktorem ovlivňujícím nezaměstnanost je dlouhodobě nízká porodnost.
Ministr hospodářství Mihály Varga proto podpořil požadavky Svazu zaměstnanců a průmyslníků, aby do země přišly stovky tisíc uprchlíků, napsal rakouský list Die Presse. Podle odhadů bude země potřebovat desítky tisíc migrantů, aby snížila nedostatek pracovních sil a odvrátila negativní ekonomické následky.
WP přitom poukazuje na návrh Vargova ministerstva, že zahraniční pracovníci mají být schopni "kulturní integrace". Premiér Viktor Orbán loni v září poznamenal, že muslimové vyrostli v jiném náboženském a kulturním prostředí, což je důležitým faktorem, protože Evropa a evropská kultura má kořeny křesťanské.
Gábor Bernáth, odborník z maďarské Akademie věd, poukázal na politikova protichůdná tvrzení, když připomněl jeho loňský výrok "V Maďarsku stále ještě dominuje kultura respektování", přednesený před arabskými investory.
Holly Caseová, profesorka na Brownově univerzitě věnující se dění ve východní Evropě, však tvrdí, že Maďaři ani tuto strategii nepřijmou. "Oni (členové vlády) ví, že Maďaři to tak snadno nepřijmou, uvážíme-li, že vláda postavila svoji legitimitu na upřednostňování rodilých Maďarů a xenofobii, z čehož vyplývá, že každý cizinec vstupující na maďarské území bere pracovní místo rodilému Maďarovi," říká profesorka.
V příštích měsících se rozpor v postojích vlády bude nejspíše ještě prohlubovat, protože ministr hospodářství je připraven prosazovat svůj návrh, zatímco Orbán plánuje v říjnu uspořádat referendum o kvótách.
Související
Maďarský parlament pod vedením Magyara začal rušit kontroverzní Orbánovy zákony
Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák