Němci mohou žádat o odškodnění za nucené práce. Kolik mohou dostat?

Žádat o něj mohou všichni němečtí civilisté, kteří museli kvůli své národnosti nebo státní příslušnosti v období od 1. září 1939 do 1. dubna 1956 z nařízení cizího státu nuceně pracovat. Týká se to tedy i sudetských Němců, kteří museli po skončení druhé světové války pracovat na území tehdejšího Československa.

Podle odhadu sudetoněmeckého landsmanšaftu, který má ČTK k dispozici, loni žilo ještě asi 2000 sudetských Němců, jichž se odškodnění týká. Žádat o něj mohou až na malé výjimky do konce roku 2017 právě jen žijící, nikoliv jejich potomci.

Nárok naopak nemají nárok ti Němci, kteří napomáhali nacistické nebo jiné krutovládě, ani ti, kteří se dopustili či se podíleli na válečných zločinech nebo zločinech proti lidskosti. Odškodnění se nedočkají ani ti, kteří své postavení v daném období výrazně zneužili ve svůj prospěch nebo v neprospěch někoho jiného.

Nařízení německého ministerstva vnitra za nucenou práci označuje nedobrovolnou a nikoliv krátkodobou práci, kterou lidé vykonávali pod hrozbou násilí nebo trestu. Pokud se během pracovní činnosti mohli pravidelně vracet domů, nebudou mít na odškodnění zpravidla nárok.