Východní Evropa je rájem pro teroristy. Server varuje před obrovským nebezpečím

Bukurešť - Reportér stanice Sky News se dostal přímo mezi obchodníky se zbraněmi na východní Evropě. Jeho reportáž dokazuje, že ačkoliv se mluví o tom, že teroristé z Islámského státu získávají zbraně spíše ze Saudské Arábie nebo z Turecka, není neobvyklé, když jim je dodávají právě východoevropské gangy.

Novinář uvádí, že se vydal „hluboko do Rumunska, aby se setkal s dealery, kteří jsou ochotni prodat vojenské zbraně teroristům". Podle jeho zjištění jsou totiž východoevropské mafiánské skupiny schopny dodávat zbraně doslova každému.

„Bezpečnostní analytici říkají, že islamistické teroristické buňky a osamělí vlci zabijáci považují automatické zbraně za nejlepší způsob, jak provést masové vraždění v ulicích. Evropské otevřené hranice znamenají, že zbraně jako AK-47 lze snadno dodávat zákazníkům v západní Evropě. AK je podle gangu nejžádanější zbraní, jen zřídka ji používají obyčejní zločinci," píše Sky News.

Zbraně pochází z Balkánu a Ukrajiny

Většina zbraní podle novináře pochází z Balkánu, kde mají skupiny „přístup k milionům zbraní", které tu zůstaly po letech konfliktu. Část zbraní dodávaných teroristům pak prý pochází i z Ukrajiny, především z oblasti současného konfliktu na východě země.

Po měsících vyjednávání se novináři podařilo s jedním takovým gangem domluvit, aby ukázal, co nabízí. „Nebyla to žádná lest. Oni věděli, že jsme zpravodajská organizace, která chce ukázat, jak relativně snadné je získat zbraň, a věřili, že budeme nakupovat. To jsme neudělali, což věc trošku zkomplikovalo," přiznává reportér.

Hlavní prý je, že je nezajímalo, kdo reportéři jsou – pokud jsou připraveni platit. „Po celou dobu našeho setkání dávali jasně najevo, že by prodali zbraně absolutně komukoliv; bankovnímu lupiči, masovému vrahovi nebo teroristovi – nedělali v tom žádný rozdíl," píše server.

Dodáme vám z Ukrajiny tolik zbraní, kolik budete chtít

Když dojeli na místo setkání – na odlehlém místě na venkově, muži v kuklách novináře prohledali, zkontrolovali jejich vybavení, sebrali jim telefony a vzali jim i klíčky od auta. Zbraně k prodeji měli uložené v kufru svého auta. Šlo prý jen o ukázky, překupníci totiž deklarovali, že jsou schopni zajistit tisíce kusů včetně munice. „Přivezli jsme je z Ukrajiny s municí, můžete jich mít, kolik chcete," tvrdili.

Muži tvrdili, že jejich zbraně byly propašovány z Ukrajiny do Rumunska a pak že budou jiným gangem propašovány do západní Evropy a na Střední východ. Primárním cílem však prý byla západní Evropa. Tento gang se zabýval pouze střelnými zbraněmi, má prý ale vazby na jinou skupinu, která se specializuj na těžké zbraně, granáty, rakety a miny.

Novinář píše, že zbraně byly vysoce kvalitní a na pohled se zdály nové - například ostřelovací pušky rakouské značky Steyr, které se prodávaly asi za 3 tisíce eur. Na prodej byly i poloautomatické pušky, brokovnice, lovecké pušky a pistole. Gang se prý ale specializuje na AK-47, které je v současné době a zejména mezi teroristy velmi žádané, poptávka po nich v Evropě prý za poslední dva roky rapidně vzrostla. Rumuni prodávali kus za asi 1700 eur.

Evropa je zaplavena nelegálními zbraněmi

„Evropa je zaplavena nelegálními zbraněmi a Schengen prakticky znemožňuje sledovat nebo zastavit jejich pohyb. Teroristické útoky byly charakteristické používáním bomb. To se změnilo. Automatické zbraně zabijí více lidí, snadněji se převáží a jsou daleko snadnější k použití," vysvětluje Sky News.

„Tyto zbraně jsou často získávány v konfliktních oblastech jako je Ukrajina," uvedl Ian Cruxton, ředitel sekce organizovaného zločinu britského Národního úřadu pro kriminalitu. „Musím zdůraznit, že Velká Británie je zdaleka nejbezpečnější místo v Evropě, pokud jde o útoky se zbraněmi jako jsou tyto. Ale musíme být ostražití, vždy musíme dělat víc," řekl s tím, že evropská hranice je jen pár kilometrů daleko.

„Ještě v Rumunsku nám členové gangu dali jasně najevo, že pokud nebudeme nakupovat, oni s námi nebudou ztrácet čas. Před odjezdem nám řekli, abychom počkali 20 minut, aby mohli zmizet. 'Pokud přijdete znovu, musíte si něco koupit, jinak nechoďte', řekl nám jeden z nich, když odcházeli," končí svou reportáž novinář.

Související

NATO, ilustrační fotografie. Analýza

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

Více souvisejících

Terorismus zbraně Ukrajina

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

před 3 hodinami

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

před 4 hodinami

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

před 5 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

před 9 hodinami

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

před 12 hodinami

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

před 14 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

před 15 hodinami

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

před 16 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

včera

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

včera

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

včera

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

včera

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy