Iráčané, kteří odešli z Česka, nejspíš zůstanou v Německu

Návrat do ČR tak nejspíš hrozí jen trojici Iráčanů, které se německá policie už na konci července pokusila vrátit. Nepodařilo se jí to ale, protože je nenašla.

Skupina 25 iráckých křesťanů, kterou do Česka v rámci zvláštního programu přivezl Nadační fond Generace 21, do Německa odešla začátkem dubna. Pětice z nich má ve spolkové republice rodinu, a tak směla zůstat. Zbylých 20 Iráčanů se z rozhodnutí německých úřadů mělo vrátit do Česka, které je za jejich azylové řízení zodpovědné. Sedmnáct z nich ale 17. července dostalo církevní azyl od Evangelické jednoty bratrské v saské obci Herrnhut.

A právě církevní azyl je podle statistik prakticky zárukou toho, že budou moci nadále setrvat v Německu. Z 332 církevních azylů pro 531 lidí, které byly loni ukončeny, jich 323 pro 513 lidí skončilo z pohledu náboženských společností úspěchem, tedy tím, že běženci mohli v Německu alespoň dočasně zůstat. V případě 323 běženců přitom církevní azyl skončil uplynutím šestiměsíční lhůty, po níž je podle dublinských dohod automaticky za azylové řízení zodpovědné Německo.

To, že se církevní azyl běžně používá i z taktických důvodů, potvrzuje Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF). "To je výhoda církevního azylu, že se do něj jde, aby lhůta uběhla," řekla ČTK mluvčí úřadu Edith Avramová. "Nikdo nepůjde a nebude se silou snažit tahat lidi z církevního azylu," poznamenala také s tím, že BAMF nyní znovu přezkoumává žádost skupiny o azyl v Německu.