Mladík šel bojovat proti IS, radikálové ho zabili. Světu ale před smrtí poslal tento vzkaz

Muž odešel bojovat ne jako fanatik, ale jako někdo, kterému není osud světa lhostejný. Zpráva o jeho smrti ale zasáhla nejen mladíkova rodinu. Předtím, než ho zastřelili, totiž zanechal odkaz celému světu.

Dvaadvacetiletý farmář z Readingu nedokázal nečinně přihlížet, jak se ve světě rozmáhá terorismus. Rozhodl se proto pro anonymní odchod do Sýrie, kde chtěl pomoci porazit nebezpečný chalífát. 

Krátce na to ale Deanova rodina a kamarádi dostali smutné oznámení. Mladík padl v boji a příbuzným v hlavě vířilo množství nezodpovězených otázek. Nedělníku The Observer se však podařilo získat dosud nezveřejněný rozhovor pořízený ještě před jeho smrtí v Sýrii. Hovoří v něm o riziku úmrtí a uvedl, proč se rozhodl obětovat svůj život za svobodu v jiné zemi.

Mladík v rozhovoru prozradil, že myšlenka odejít byla výsledkem dlouhého přemýšlení, nikoliv spontánního rozhodnutí. Evans sice pocházel z rodiny vojáků, ale vstup do armády ho původně vůbec nelákal. Doma ale poslouchal rádio, sledoval televizi a četl zprávy o expanzi teroristů z IS, které ho vnitřně ničily.

Zhruba před rokem se doslechl o Kurdech, kteří s teroristy vytrvale bojují. Na Facebooku si našel stránky bojové skupiny The Lions of Rojava operující v severní Sýrii a po několika měsících se rozhodl odjet do Sýrie.

"Jistěže nechci zemřít, ale když se to stane během boje, ..." odmlčel se mladík v rozhovoru. Pak přiznal, že se více bojí Islámského státu než smrti. Slyšel totiž o tom, jak krutě teroristé zacházejí s nepřáteli.

Cesta do Sýrie byla komplikovaná. Zpočátku musel projít kontrolou ze strany úřadů. Poté odletěl z Londýna do Düsseldorfu, odtud do Berlína a poté do tureckého Istanbulu. Jakmile překročil hranici Turecka, dostal se do tábora, kde se zúčastnil krátkého tréninku.

O tři týdny později již bojoval v první linii, dokud nezahynul nedaleko města Manbidž. Evans v záznamu označil Kurdy za přátelské a velkorysé. Bojovníci podle něj dostávali tři teplá jídla denně a během volna se snažili hlavně dobře vyspat.

Někdy jim vyšel čas i na chatování či hraní baseballu. Poslední slova bojovníka z Británie proto patřily právě Kurdům. Podle Evanse potřebují na vítězný boj s teroristy více zbraní, podpory, ale i dobrovolníků.