Budoucnost EU? Merkelová vyráží na evropskou misi, jednání s V4 bude složité

Merkelová se dnes nejprve sejde s italským premiérem Mattem Renzim a s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Od nich se čeká jasný signál pro Evropu. Pak to začne být složitější. Ve středu jede nejmocnější žena Evropy do Tallinu, ve čtvrtek do Prahy. Mimořádně komplikovaná budou páteční jednání ve Varšavě, kde bude kancléřka mluvit s premiéry zemí takzvané visegrádské čtyřky. Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko jsou tvrdí odpůrci jejího kurzu v uprchlické politice.

Ale ani rozhovory na zámku Meseberg v Braniborsku nebudou žádná procházka růžovou zahradou. V pátek tam Merkelová očekává premiéry Nizozemska, Finska, Švédska a Dánska, v sobotu přijedou rakouský kancléř a šéfové vlád Slovinska, Bulharska a Chorvatska.

Do nadcházejícího neformálního summitu "zbývající EU", který se uskuteční 16. září v Bratislavě, chce nyní Merkelová "mluvit o praktickém postupu, který by ukázal všem evropským občanům viditelné výsledky," uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Ale už před zahájením kancléřčina evropského turné mluvčí varuje před přehnaným očekáváním. Bratislava podle něj "nepovede k závěrům, které by proces reflexe ukončily," zdůraznil Seibert.

Psali jsme: Merkelová zřejmě bude chtít přesvědčit Sobotku o přijetí uprchlíků, píše list Welt. A když neuspěje...  

V Itálii se Merkelová, Renzi a Hollande setkají na ostrůvku Ventotene, kde evropský myslitel a komunista Altiero Spinelli společně s dalšími v roce 1941 sepsal "Manifest z Ventotene", v němž volal po sjednocení Evropy. Trojice chce navštívit Spinelliho hrob, a dát tak najevo soudržnost EU po takzvaném brexitu.

Co se týká Estonska, podle vyjádření ministerstva zahraničí v Tallinu se země v evropské politice shoduje s Merkelovou.

Český prezident Miloš Zeman naopak s uprchlickou politikou Merkelové nesouhlasí, vstřícný postoj Německa označil za nesmysl. Středolevá vláda ale přesto sází na společná témata s Německem jako je hospodářství, doprava a bezpečnost.

Samozřejmě jde Merkelové také o její vlastní politickou budoucnost. Jen když se jí podaří udržet Evropu pohromadě, konečně dostat společně s partnery pod kontrolu uprchlickou problematiku a najít způsob společného evropského nasazení v syrské krizi a v bezpečnostních otázkách, mohla by se v roce před parlamentními volbami znovu začít zvyšovat její klesající popularita.