Německo je i rok po rozhodnutí Merkelové otevřít migrantům hranice na nohou

Berlín - Rok uplynul od doby, kdy se tisíce uprchlíků tísnily na budapešťském nádraží Keleti a další již mířily po dálnici směrem do Rakouska. V noci na 5. září se tehdy německá kancléřka Angela Merkelová rozhodla, že imigrantům umožní přijít do spolkové republiky.

Toto rozhodnutí pomohlo statisícům běženců, výrazně pozměnilo německou politiku a dodnes budí velké emoce.

"Jsem na to osobně hrdý, že s ohledem na naši historii můžeme takhle pomáhat," říká Christian Thomes z neziskové organizace Caritas. Podle něj je dobré mít kancléřku, která ve složité situaci řekne, že je nutné běžencům pomoci a převezme zodpovědnost.

"Je to zcela pomatená politika," je naopak přesvědčen místopředseda Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland, který někdy o Merkelové hovoří jako o diktátorské kancléřce.

Názory z opačných pólů i aktuální preference hlavních politických stran ukazují, že rok po zásadním rozhodnutí jsou Němci v názoru na kroky šéfky německé vlády rozděleni více než kdy dříve. Nebylo tomu tak ale vždy. Loni v září měl postup Merkelové širokou politickou i veřejnou podporu.

Rozhodnutí nechat běžence přicházet bez kontroly přes německé hranice, kterými už v předchozích měsících loňského roku prošly stovky tisíc migrantů, učinila Merkelová podle německých médií po konzultaci s tehdejším rakouským kancléřem Wernerem Faymannem a také s trojicí německých politiků. Byl mezi nimi ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU), ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (SPD) a šéf jejího kabinetu Peter Altmaier.

S předsedou sesterské CSU Horstem Seehoferem, který se později stal jedním z nejvýraznějších kritiků migrační politiky kancléřky, tehdy nemluvila, protože se mu prý nedovolala.

V rozhodování Merkelové, která nedlouho předtím pronesla známá slova o tom, že Německo situaci zvládne, hrálo roli několik faktorů. Vedle pomoci uprchlíkům, z nichž statisíce šly z válkou zničené Sýrie, to byla také snaha ulehčit Maďarsku a dalším zemím na balkánské migrační trase, které v oněch dnech nával běženců jen těžko zvládaly.

Nezanedbatelnou roli hrály ale i historické konotace. Asi nikdo v okolí kancléřky nebo v německé vládě si nedokázal představit, že by němečtí policisté či dokonce vojáci silou, nasazením slzného plynu a dalších prostředků bránili neozbrojeným uprchlíkům v překročení hranic. Takový obrázek, který by některým mohl byť jen vzdáleně připomenout doby minulé, o sobě Německo šířit nechtělo.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci Německo Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Energetika

Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí

Evropská unie hodlá snížit daně z elektřiny a nabídnout spotřebitelům nové pobídky k přechodu od vozidel a kotlů spalujících paliva. Tento plán je reakcí na energetickou krizi vyvolanou válkou v Íránu, která urychlila odklon ke čistému hospodářství. Brusel chce pomocí těchto opatření nejen snížit účty domácnostem, ale také podpořit konec závislosti na dovážených fosilních zdrojích.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

před 3 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Aktualizováno před 3 hodinami

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Cenny pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak

Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Agrofert

Česko obnovuje dotace pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) se rozhodl obnovit administraci a vyplácení dotací pro koncern Agrofert. K tomuto kroku přistoupil na základě vlastních právních analýz, které si nechal vypracovat u externích advokátních kanceláří. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Prezident Trump

Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí

Prezident Donald Trump se v úterý odpoledne sešel se svým týmem pro národní bezpečnost v Bílém domě, aby rozhodl o dalším postupu ve vztahu k Íránu. Termín vypršení příměří se neúprosně blížil a vládní letoun Air Force Two byl připraven na základně Andrews k odletu viceprezidenta JD Vance do Pákistánu. Administrativa se však potýkala s problémem v podobě naprostého mlčení ze strany Teheránu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Počasí

Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat

Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Německá fotbalová liga - Bundesliga

Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane

Když bylo minulý týden oznámeno, že na post trenéra Unionu Berlín usedne jako historicky první žena-trenérka v mužské fotbalové bundeslize místo odvolaného Steffana Baumgarta Marie-Louise Etaová, strhla se mezi fanoušky značná vlna nevole. Přestože klub za svým rozhodnutím stojí a trenérku před kritickými hlasy chrání, jeho vedení už se nechalo slyšet, že stálou trenérkou se Etaová nestane. A to i v případě, kdyby se Etaové po zbytek této sezóny dařilo. Úvodní zápas v této roli už má Etaová za sebou. V zápase s Wolfsburgem však její Union Berlín prohrál 1:2.

včera

včera

První letošní tornádo bylo na Jičínsku. Meteorologové shánějí informace

V Česku bylo zdokumentováno první letošní tornádo, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí. Vyskytlo se na Jičínsku, bylo slabé a nezpůsobilo žádné větší škody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy