Přerozdělování uprchlíků? Kvóty rozhádaly země EU, dosud ale nefungují

"Ano, tempo by mohlo být rychlejší, ale to, co děláme, není nevýznamné," komentovala tento týden situaci mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová. Přerozdělování podle ní pokračuje a například na počátku září odletělo 18 žadatelů o azyl do Francie či 40 osob z Řecka do Finska.

Loni na jaře se v reakci na potíže, které se zvládáním migrační vlny měly Řecko a Itálie, unijní státy shodly, že jim ulehčí situaci převzetím 40.000 syrských, iráckých či eritrejských žadatelů o azyl. Rozděleni měli být podle kvót spočtených na základě kritérií jako je velikost země, její bohatství, míra nezaměstnanosti či počty dosud přijatých běženců.

Na konci září 2015 pak přes odpor Česka, Slovenska a Maďarska odhlasovali ministři vnitra zemí EU mimořádné přerozdělení dalších 120.000 běženců za dva roky.

"Kvóty na uprchlíky" se staly silným politickým symbolem. Například Slovensko se obrátilo na evropský soud a maďarská vláda na říjen kvůli kvótám organizuje referendum.

Psali jsme: Další bariéra proti uprchlíkům: Britové postaví zeď podél dálnice v Calais Přes plot a pryč. Z Maďarska utíkají migranti  

Analytik Yves Pascouau z bruselského Střediska evropské politiky (EPC) mezi důvody stávající situace na prvním místě uvádí fakt, že migranti mají vlastní představy a často nekonkrétní informace o systému azylových řízení v EU. Je proto mnohdy složité je přesvědčit, aby program využili.

V rozhovoru s ČTK Pascouau také připomněl, že členské země stále neposkytly dostatečné počty odborníků - ať už na azylové řízení či třeba překladatelů - pro takzvané "hotspoty", tedy místa v Řecku a Itálii, kde se má celý proces soustředit.

"Některé státy navíc nabídly jen velmi málo míst. A některé nechtějí přijímat nikoho," uvedl Pascouau. Odpor některých členských zemí vůči celému mechanismu je podle něj zjevný. "Teď se dostáváme do situace, kdy je po roce jasné, že systém nefunguje tak, jak fungovat měl," tvrdí analytik.

Evropský komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos podle mluvčí komise členským zemím jejich loňské závazky dál opakovaně připomíná. Avramopulos letos na jaře zmiňoval, že země by si měly přebírat celkem 6000 migrantů měsíčně.

K tomu je ale daleko. Státy zatím - podle údajů k 5. září - nabídly jen 13.288 míst, tedy ani ne desetinu celkového počtu. Na programu se přitom podílí také Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko, které nejsou členy unie. Naopak Británie a Dánsko zůstávají v důsledku svých výjimek mimo.

Česko, kde je odpor vůči kvótám trvale velmi silný, podle tabulky zatím nabídlo 50 míst a přijalo 12 osob, osm z nich dorazilo na konci srpna. Maďarsko a Rakousko zatím nenabídly ani jedno místo.

Výrazně nejvíce běženců v rámci systému převzala Paříž, celkem přes 1600 osob. Podle kvót na Francii ale připadá více než 18.000 lidí. Německo by jich mělo přijmout přes 27.000, reálně tam z Itálie a Řecka přijelo jen okolo šesti desítek žadatelů o azyl. V Berlíně, který dál řeší živelný příchod více než milionu běženců z minulých měsíců, navíc politici začínají hovořit o možnosti vracení uprchlíků zpět do Řecka.