Svět se plácnul přes kapsu: Afghánistán dostane přes 15 miliard dolarů

Výsledek, na kterém se EU a její členské země podílí částkou 5,6 miliardy dolarů (135 miliard Kč), podle šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové překonává i ta "nejrůžovější očekávání" organizátorů.

Jednání sedmi desítek zemí a více než 20 mezinárodních organizací bylo dnes také politickým výrazem trvajícího zájmu světa o dění v Afghánistánu, který se vzpamatovává z mnoha let ozbrojených konfliktů a jehož ekonomiku i společnost stále ohrožuje terorismus a extremismus.

Pokračující podpora je ale nakonec o něco nižší než 16 miliard dolarů, kterými dárci slíbili Kábul podpořit před čtyřmi lety na podobné konferenci v Tokiu. Diplomaté v kuloárech byli přes den ohledně výsledku ještě o něco skeptičtější. Přesto podle šéfky diplomacie EU dnes v Bruselu nepanovala "dárcovská únava" z toho, že svět do Afghánistánu posílá peníze už více než deset let.

Afghánský prezident Ašraf Ghání před novináři poznamenal, že konference dnes jeho zemi "prodloužila úvěr", záviset ale bude hlavně na tom, jak peníze jeho země využije. "Práce z afghánské strany naplno začíná zítra," upozornil.

Ghání také připomněl klíčovou roli silné občanské společnosti, funkčního trhu a soukromých investic. Zmínil, že za poslední tři měsíce soukromý sektor oznámil investice v Afghánistánu za 1,1 miliardy dolarů (26,5 miliardy Kč), skoro 800 milionů z této částky v energetice.

Náměstek českého ministra zahraničí Václav Kolaja dnes připomněl, že česká vláda už před několika měsíci rozhodla udržet svou podporu na stávající výši až do roku 2020, kdy dává 20 milionů korun na pomoc afghánským bezpečnostním silám a 20 milionů na ekonomický rozvoj země. "Pro nejbližší dvě léta ještě můžeme připočíst 20 milionů, které budou Afghánistánu ročně alokovány z mezinárodní rozvojové spolupráce," dodal náměstek.

Mogheriniová dnes odmítla spojovat podporu afghánské stability s řešením evropské migrační krize, která dnes není na programu jednání. Nedávno se EU s Kábulem dohodla, že Afghánistán bude přebírat zpět své migranty, kteří jsou nyní v unii druhou nejčastější skupinou žadatelů o azyl.