Velké problémy s migranty: Nemají respekt k nám ani ke státu, stěžuje si policie. Podle vlády je ale vše v pořádku

Paříž – Francouzský premiér Manuel Valls trvá na tom, že ve Francii neexistuje nic takové, jak jsou no-go zóny, kde neplatí žádné zákony a kam se i policisté bojí chodit. Uvedl to po násilném útoku benzínovými bombami na čtyři důstojníky nedaleko Paříže. Policejní odbory však mají jiný názor.

Valls navštívil předměstí francouzské metropole, kde byli v sobotu při útoku molotovovými koktejly zraněni čtyři policisté. Jeden z nich je v kritickém stavu. K inciento došlo v blízkosti nechvalně známého sídliště La Grande Borne v oblasti Viry-Châtillon na jihu Paříže, kde žijí velké skupiny přistěhovalců.

Útok na důstojníky, kteří měli dohlížet na bezpečnost umístěných bezpečnostních kamer, teď využívá opozice, která poukazuje, že vláda dovolila vznik oblasti, kde není respektováno právo.

Premiér Valls, kterého při návštěvě doprovázel také ministr vnitra Bernard Cazeneuve, slíbil, že bude zaručeno, aby byly státní autority respektovány. „Neexistují žádné no-go zóny," prohlásil premiér. Zároveň ale přiznal, že existují oblasti, kde je „situace mimořádně obtížná".

Zároveň ujistil, že osoby, které jsou za útok na policisty zodpovědné, se budou za své činy zodpovídat. „Tito lidé budou nalezeni, postaveni před soud a přísně potrestáni, protože když budeme útočit na policii, zaútočíme na Francii samotnou," řekl premiér.

Policisté se slovy premiéra nesouhlasí, no-go zóny jsou prý realita

Policejní odbory však s jeho slovy nesouhlasí. „Samozřejmě, že existují no-go zóny ve Francii, kde policie nemůže zasahovat a dělat bezpečně svou práci," uvedl pro server The Local Denis Jacob z policejní unie CFDT s tím, že nejde jen o policisty, ale třeba i hasiče a úředníky.

„V těchto oblastech policie nemůže uplatňovat právní předpisy, čelí tam útokům. V případě, že policie nemůže dělat svou práci, je to proto, že jsou tu zločinci a pachatelé trestných činů, kteří nerespektují zákon," vysvětloval.

„Není to jen problém této vlády, je to problém všech francouzských vlád za posledních 20 let. Vlády nikdy nepřiznají, že existují no-go zóny, protože je to znamení selhání státu," tvrdí policejní odborář.

Počet zraněných policistů roste

V pondělí také byly zveřejněny nové statistiky, které ukazují, že ve srovnání s rokem 2010 bylo v roce 2015 zraněno o 25 procent více policistů a četníků. V roce 2015 bylo ve výkonu služby zraněno 5674 policistů, v roce 2010 to bylo 4,535 policistů. U četníků byl nárůst ještě výraznější - 1,807 zraněných v roce 2015 ve srovnání s 1,408 zřaněnými v roce 2010.

„Část populace už nemá žádný respekt k policii nebo státu," tvrdí Jacob. Řešením by podle něj mohl být návrat k systému místní policie a místních policejních stanic, nebo k hlídkám, který by pravidelně procházeli ulicemi. „Jsem u francouzské národní policie 30 let. Když jsem začal, policisté pracovali na místě v místních policejních stanicích, ale ty byly zrušeny," stěžuje si Jacob.

„Policie znala všechny mladé lidi v dané oblasti a mohla tak získávat důležité zpravodajské informace o tom, kdo se dopouští zločinů. Získávali také informace od místních obyvatel, kteří se nyní cítí zcela opuštěni," dodal.

V návaznosti na útok v Viry-Chatillon oblast zaplavilo několik desítek pořádkových jednotek, které měly sloužit jako demonstrace síly ze strany příslušných orgánů. Jacob však varuje, že tento krok bude nakonec zbytečný. „Když se situace uklidní, pořádková policie odejde, a až se tak stane, věci se prostě vrátí do původního stavu. Vláda musí investovat do trvalých místních policejních sil," dodává.

Problémy má i Německo

Podobné informace přitom přicházejí také z Německa. I když německé ministerstvo vnitra existenci no-go zón popírá, server Breitbart citoval místní úředníky a policisty, kteří tvrdí něco jiného. Například v Severním Porýní-Vestfálsku libanonské klany řádí tak, že je policie téměř bezmocná. Tamní policejní odbory situaci s no-go zónami sledují s obavami. Odborář Volker Husz řekl: „Situace se v posledních letech v problémových okresech výrazně zhoršila. Úředníci jsou uráženi a je jim vyhrožováno, zatímco zapisují dopravní nehody, napadáni jsou i zdravotničtí pracovníci. Nemůžeme nechat toto chování jen tak."

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Francie Policie Francie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

včera

včera

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

včera

včera

včera

Tanker, ilustrační fotografie.

Česko je mezi zeměmi, které chtějí chránit lodě v Hormuzském průlivu

Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají. 

včera

včera

včera

20. března 2026 21:50

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

20. března 2026 20:22

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

20. března 2026 19:37

Začne další dlouhá výluka. Tramvaje nebudou jezdit u Pražského hradu

Turisté asi nebudou nadšení, ale každá tramvajová trať potřebuje čas od času opravit. Již o víkendu začnou práce na úseku u Pražského hradu, který je jednou z nejvyhledávanějších památek v hlavním městě. Rekonstrukce potrvá až do léta. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy