Paříž – Francouzský premiér Manuel Valls trvá na tom, že ve Francii neexistuje nic takové, jak jsou no-go zóny, kde neplatí žádné zákony a kam se i policisté bojí chodit. Uvedl to po násilném útoku benzínovými bombami na čtyři důstojníky nedaleko Paříže. Policejní odbory však mají jiný názor.
Valls navštívil předměstí francouzské metropole, kde byli v sobotu při útoku molotovovými koktejly zraněni čtyři policisté. Jeden z nich je v kritickém stavu. K inciento došlo v blízkosti nechvalně známého sídliště La Grande Borne v oblasti Viry-Châtillon na jihu Paříže, kde žijí velké skupiny přistěhovalců.
Útok na důstojníky, kteří měli dohlížet na bezpečnost umístěných bezpečnostních kamer, teď využívá opozice, která poukazuje, že vláda dovolila vznik oblasti, kde není respektováno právo.
Premiér Valls, kterého při návštěvě doprovázel také ministr vnitra Bernard Cazeneuve, slíbil, že bude zaručeno, aby byly státní autority respektovány. „Neexistují žádné no-go zóny," prohlásil premiér. Zároveň ale přiznal, že existují oblasti, kde je „situace mimořádně obtížná".
Zároveň ujistil, že osoby, které jsou za útok na policisty zodpovědné, se budou za své činy zodpovídat. „Tito lidé budou nalezeni, postaveni před soud a přísně potrestáni, protože když budeme útočit na policii, zaútočíme na Francii samotnou," řekl premiér.
Policisté se slovy premiéra nesouhlasí, no-go zóny jsou prý realita
Policejní odbory však s jeho slovy nesouhlasí. „Samozřejmě, že existují no-go zóny ve Francii, kde policie nemůže zasahovat a dělat bezpečně svou práci," uvedl pro server The Local Denis Jacob z policejní unie CFDT s tím, že nejde jen o policisty, ale třeba i hasiče a úředníky.
„V těchto oblastech policie nemůže uplatňovat právní předpisy, čelí tam útokům. V případě, že policie nemůže dělat svou práci, je to proto, že jsou tu zločinci a pachatelé trestných činů, kteří nerespektují zákon," vysvětloval.
„Není to jen problém této vlády, je to problém všech francouzských vlád za posledních 20 let. Vlády nikdy nepřiznají, že existují no-go zóny, protože je to znamení selhání státu," tvrdí policejní odborář.
Počet zraněných policistů roste
V pondělí také byly zveřejněny nové statistiky, které ukazují, že ve srovnání s rokem 2010 bylo v roce 2015 zraněno o 25 procent více policistů a četníků. V roce 2015 bylo ve výkonu služby zraněno 5674 policistů, v roce 2010 to bylo 4,535 policistů. U četníků byl nárůst ještě výraznější - 1,807 zraněných v roce 2015 ve srovnání s 1,408 zřaněnými v roce 2010.
„Část populace už nemá žádný respekt k policii nebo státu," tvrdí Jacob. Řešením by podle něj mohl být návrat k systému místní policie a místních policejních stanic, nebo k hlídkám, který by pravidelně procházeli ulicemi. „Jsem u francouzské národní policie 30 let. Když jsem začal, policisté pracovali na místě v místních policejních stanicích, ale ty byly zrušeny," stěžuje si Jacob.
„Policie znala všechny mladé lidi v dané oblasti a mohla tak získávat důležité zpravodajské informace o tom, kdo se dopouští zločinů. Získávali také informace od místních obyvatel, kteří se nyní cítí zcela opuštěni," dodal.
V návaznosti na útok v Viry-Chatillon oblast zaplavilo několik desítek pořádkových jednotek, které měly sloužit jako demonstrace síly ze strany příslušných orgánů. Jacob však varuje, že tento krok bude nakonec zbytečný. „Když se situace uklidní, pořádková policie odejde, a až se tak stane, věci se prostě vrátí do původního stavu. Vláda musí investovat do trvalých místních policejních sil," dodává.
Problémy má i Německo
Podobné informace přitom přicházejí také z Německa. I když německé ministerstvo vnitra existenci no-go zón popírá, server Breitbart citoval místní úředníky a policisty, kteří tvrdí něco jiného. Například v Severním Porýní-Vestfálsku libanonské klany řádí tak, že je policie téměř bezmocná. Tamní policejní odbory situaci s no-go zónami sledují s obavami. Odborář Volker Husz řekl: „Situace se v posledních letech v problémových okresech výrazně zhoršila. Úředníci jsou uráženi a je jim vyhrožováno, zatímco zapisují dopravní nehody, napadáni jsou i zdravotničtí pracovníci. Nemůžeme nechat toto chování jen tak."
Související
Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
před 49 minutami
Nové napětí v Íránu. Američané podnikli odvetu za útok na nákladní loď
před 2 hodinami
Počasí se po žhavém víkendu ochladí. Příští týden dorazí déšť
včera
Extrémní vlna veder už v červnu? Vědci vysvětlují, co se děje s počasím
včera
Trump označil dronový útok Íránu na loď v Hormuzském průlivu za porušení příměří
včera
Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO
včera
Extrémní počasí činí život v Evropě nesnesitelným. Experti mluví o nejhorší vlně veder v historii
včera
Počet obětí zemětřesení ve Venezuele dvojnásobně vzrostl
včera
Do nejvyššího mrakodrapu v čínském Pekingu narazilo letadlo
včera
Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy
včera
Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend
včera
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
včera
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
včera
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
včera
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
včera
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
včera
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
včera
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
včera
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
včera
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.
Zdroj: Libor Novák