Brusel - NATO chce mít v tomto týdnu jasněji o konkrétní podobě čtyř vícenárodních praporů, které mají v Pobaltí a Polsku začít působit na jaře roku 2017. Jejich vznik je reakce na zhoršené vztahy s Ruskem.
Ve středu a ve čtvrtek by měli ministři obrany aliančních zemí na svém jednání v Bruselu oznámit konkrétní příspěvky jednotlivých států.
Už od varšavského setkání prezidentů a premiérů NATO jsou jasné čtyři "vedoucí" národy, odpovědné každý za jeden z praporů: Američané budou tvořit páteř jednotky v Polsku, Britové v Estonsku, Kanaďané v Lotyšsku a Němci v Litvě. Po ministerském jednání by mělo být alespoň z větší části zřejmé, jací vojáci a z jakých zemí tento základ doplní.
Jak dnes novinářům řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, prapory jsou "věrohodným způsobem odstrašení" a jejich úkolem není vyprovokovat konflikt.
Česká republika pro příští rok s účastí v těchto praporech nepočítá. Celkem 150 českých vojáků se ale bude na počátku příštího roku tři měsíce podílet na výcviku svých pobaltských kolegů v rámci paralelní společné akce zemí takzvané visegrádské skupiny, tedy ještě Polska, Slovenska a Maďarska.
O něco méně rozvinuté jsou alianční plány na podporu Rumunska a Bulharska, v nichž sílí obavy z ruského chování v Černém moři po anexi ukrajinského Krymu. Diplomaté upozorňují, že Rusko na poloostrově výrazně posiluje svou vojenskou přítomnost a mohlo by tak situaci v Černém moři vyhrotit.
Psali jsme: NATO: Ruská letadlová loď může posílit útoky na civilisty Halabu NATO se zapojilo do bojů proti IS. A přišlo rázné varováníSoučástí ministerské diskuse bude také situace v Iráku, kde se začal útok na město Mosul, které je od roku 2014 obsazené teroristy z organizace Islámský stát (IS). Všechny členské země NATO jsou podle svých možností zapojeny do koalice, která s IS bojuje.
Aliance také dál zvažuje, zda začne s přesunem výcviku příslušníků iráckých ozbrojených sil přinejmenším částečně z Jordánska přímo do Iráku. Významnou částí čtvrtečních debat ministrů obrany NATO bude snaha posílit spolupráci s Evropskou unií. K tomuto jednání je přizvána šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová.
Související
Hluboká krize důvěry. Lidé už ve spojenectví s USA nevěří, co bude po odchodu Trumpa nikdo netuší
Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Svět řeší nástupce Kim Čong-una. Poprvé v dynastii to nebude muž
před 53 minutami
Albaneseová označil Izrael za „společného nepřítele lidstva“. Macinka ji vyzval k rezignaci
před 1 hodinou
Trump zasadil boji s oteplováním smrtelnou ránu. Éra klimatických regulací je definitivně u konce
před 2 hodinami
„Největší deregulace v americké historii.“ Trump zrušil vědecké rozhodnutí omezující plyny oteplující planetu
před 3 hodinami
Počasí se ochladí, očekávají se i sněhové srážky
včera
Ceny Anděl mají za sebou další kolo hlasování. Známe nominované
včera
FN Olomouc zareagovala na vyšetřování. Prozradila, co odhalilo její vlastní šetření
včera
Pro Čechy to nebude jednoduchý turnaj. Hokejisté na úvod prohráli s Kanadou 0:5
včera
V Ondřejově našli po požáru lidské tělo. Svědci měli slyšet výbuchy
včera
Sáblíková se po nemoci rozloučila na olympiádě s oblíbenými pěti kilometry
včera
Počasí se o víkendu navrátí k zimě. Meteorologové už plánují výstrahu
včera
Zabystřanova jízda stačila na 17. místo. Nejlepší sdruženář v TOP 20, muži v curlingu byli blízko senzaci
včera
V pražské ZOO se potvrdila ptačí chřipka. Platí mimořádná opatření
včera
Zemřel herec Van Der Beek, proslavil ho seriál Dawsonův svět
včera
Šéf olympiády flirtoval s Epsteinovou spolupracovnicí. Celebrity mu vypovídají smlouvy, ve funkci přesto zůstane
včera
Odvaha má vyšší hodnotu než olympijská medaile, ocenil Zelenskyj vyřazeného skeletonistu
včera
Začal hokejový turnaj mužů. Slováci se postarali o senzaci, Švédové se trápili
včera
Češi nejvíce věří Pavlovi. Nejméně Turkovi, Macinkovi a Okamurovi
včera
Političky Richterová a Decroix dostaly výhrůžné dopisy. Věc bude řešit policie
včera
Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum
V české veřejnosti po loňských říjnových volbách posílily segmenty, které si nepřejí odchod z Evropské unie. Podle nejnovějších dat analytického ústavu STEM pro Zastoupení Evropské komise v ČR přibylo lidí spokojených s naším členstvím i těch, kteří by v případném referendu hlasovali pro setrvání. Tento posun lze pravděpodobně přisoudit umírněnému tónu předvolební kampaně, kdy se hlavní politické síly vyhýbaly ostrým střetům na téma unijní politiky.
Zdroj: Libor Novák