NATO rozpracuje vznik praporů pro Pobaltí. Mají odstrašit Rusko, ne rozpoutat válku

Ve středu a ve čtvrtek by měli ministři obrany aliančních zemí na svém jednání v Bruselu oznámit konkrétní příspěvky jednotlivých států.

Už od varšavského setkání prezidentů a premiérů NATO jsou jasné čtyři "vedoucí" národy, odpovědné každý za jeden z praporů: Američané budou tvořit páteř jednotky v Polsku, Britové v Estonsku, Kanaďané v Lotyšsku a Němci v Litvě. Po ministerském jednání by mělo být alespoň z větší části zřejmé, jací vojáci a z jakých zemí tento základ doplní.

Jak dnes novinářům řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, prapory jsou "věrohodným způsobem odstrašení" a jejich úkolem není vyprovokovat konflikt.

Česká republika pro příští rok s účastí v těchto praporech nepočítá. Celkem 150 českých vojáků se ale bude na počátku příštího roku tři měsíce podílet na výcviku svých pobaltských kolegů v rámci paralelní společné akce zemí takzvané visegrádské skupiny, tedy ještě Polska, Slovenska a Maďarska.

O něco méně rozvinuté jsou alianční plány na podporu Rumunska a Bulharska, v nichž sílí obavy z ruského chování v Černém moři po anexi ukrajinského Krymu. Diplomaté upozorňují, že Rusko na poloostrově výrazně posiluje svou vojenskou přítomnost a mohlo by tak situaci v Černém moři vyhrotit.

Psali jsme: NATO: Ruská letadlová loď může posílit útoky na civilisty Halabu NATO se zapojilo do bojů proti IS. A přišlo rázné varování  

Součástí ministerské diskuse bude také situace v Iráku, kde se začal útok na město Mosul, které je od roku 2014 obsazené teroristy z organizace Islámský stát (IS). Všechny členské země NATO jsou podle svých možností zapojeny do koalice, která s IS bojuje.

Aliance také dál zvažuje, zda začne s přesunem výcviku příslušníků iráckých ozbrojených sil přinejmenším částečně z Jordánska přímo do Iráku. Významnou částí čtvrtečních debat ministrů obrany NATO bude snaha posílit spolupráci s Evropskou unií. K tomuto jednání je přizvána šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová.