Berlín - Angela Merkelová bude znovu kandidovat na šéfku Křesťanskodemokratické unie (CDU) a na funkci německé kancléřky. Podle agentury DPA to dnes v Berlíně sdělila na schůzi vedení své strany.
Její rozhodnutí znovu se ucházet o kancléřský úřad se všeobecně očekávalo. Německý deník Bild dnes informoval, že podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění si Merkelovou za kancléřku nadále přeje 55 procent Němců.
Zhruba za dva týdny se koná sjezd CDU, který by měl Merkelovou na další dva roky potvrdit v čele strany. Parlamentní volby by se měly v Německu uskutečnit v září příštího roku.
Aktuální průzkumy veřejného mínění dávají Merkelové velmi dobré šance na to, aby po vítězných volbách již počtvrté sestavovala německou vládu. Žena, která je kancléřkou už 11 let, by se tím vyrovnala velikánům německé politiky Konradu Adenauerovi (v čele spolkové vlády 1949-63) a Helmutu Kohlovi (1982-98).
Na 55 procent Němců si stále přeje, aby německá kancléřka Angela Merkelová setrvala ve své funkci. Oproti srpnovým průzkumům si tak polepšila o pět procentních bodů, uvedl ve své dnešním vydání deník Bild.
Učinil tak v den, kdy zasedá předsednictvo vládních křesťanských demokratů (CDU). Všeobecně se očekává, že šéfka kabinetu oznámí, že bude v příštím roce znovu kandidovat na kancléřku.
S oznámením kandidatury Merkelová dlouho váhala a na všechny otázky, jestli se bude znovu ucházet o vedení vlády, v posledních měsících odpovídala, že rozhodnutí oznámí, až přijde vhodná chvíle.
Důvodem, proč si dvaašedesátiletá politička dávala na čas, bylo i to, že čekala, až se urovnají spory se sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU) o řešení migrační krize. Ty dvojici partnerských stran rozdělily nejvíce za poslední desítky let a jednu dobu to dokonce vypadalo, že bavorská CSU Merkelovou znovu nepodpoří.
Jak z CDU, tak z CSU ale v poslední době zaznívaly hlasy, že by kancléřka měla kandidovat znovu. Merkelová přes všechny výhrady k její migrační politice patří nadále mezi nejoblíbenější německé politiky a v rámci konzervativní unie nemá podle pozorovatelů reálnou alternativu. Ve čtvrtek ji podpořil i americký prezident Barack Obama, který prohlásil, že kdyby byl Němec, byl by jejím příznivcem.
Související
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno před 58 minutami
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
před 1 hodinou
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
před 3 hodinami
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
před 3 hodinami
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
před 4 hodinami
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
před 5 hodinami
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
před 6 hodinami
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
před 7 hodinami
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
před 7 hodinami
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
před 8 hodinami
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
před 9 hodinami
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
před 10 hodinami
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
před 11 hodinami
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
před 11 hodinami
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
před 13 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
včera
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
včera
Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi
včera
Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila
včera
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Zdroj: Libor Novák