Merkelová opět šéfkou CDU? Blíží se sjezd strany, debata bude bouřlivá

Berlín - Změny ve vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU) nejspíš nelze očekávat. Německá vládní strana si na nadcházejícím dvoudenním sjezdu v Essenu nejspíš zvolí do čela znovu kancléřku Angelu Merkelovou (62). Podle pozorovatelů ale bude diskuze hlasitější než obvykle. Hlavním tématem bude migrační krize.

Před dvěma lety pro Merkelovou, která se o pozici předsedkyně CDU uchází již podeváté, hlasovalo 96,7 procenta delegátů.

Nikdo nepochybuje o tom, že se Merkelová na sjezdu v Essenu znovu stane předsedkyní křesťanských demokratů, které vede už od dubna 2000. Sledovat se tak bude především, kolik procent hlasů dostane od 1001 delegátů, z nichž někteří mají silné výhrady k její migrační politice. Pozorovatelé se víceméně shodují na tom, že jakýkoliv výsledek nad 90 procent bude pro političku úspěchem.

Naopak, pokud by pro Merkelovou hlasovalo výrazně méně delegátů, byl by to signál jak pro opozici, tak pro voliče, že o kancléřce, která se příští rok bude počtvrté ucházet o post na čele vlády, už otevřeně pochybují i její spolustraníci. Nadcházející volební kampaň přitom politička považuje za svou dosud nejtěžší.

Psali jsme: Myslíte si, že migrační krize končí? Rakouský ministr pro vás nemá dobré zprávy. Tvrdě to schytala i Merkelová Merkelová je další na řadě? Přišlo závažné varování Stává se Angela Merkelová Hilary Clintonovou? Roste jí silná opozice  

Hlasy Merkelové může ubrat především její dosavadní migrační politika, letošní propady CDU v zemských volbách a vzestup Alternativy pro Německo (AfD), na kterou zatím křesťanští demokraté nenašli recept. Naopak pro dlouholetou kancléřku může být plusem mezinárodní politická situace po rozhodnutí o brexitu a vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Pro řadu straníků je nyní Merkelová vítaným symbolem stability CDU i spolkové republiky.

Hlasovat se naopak bude o návrhu vedení strany, který zdůrazňuje mimo jiné nutnost vyšších výdajů na bezpečnost, podporuje pokračování rozpočtové politiky bez deficitů nebo apeluje na respektování společných hodnot jako jsou svoboda, demokracie a vláda práva.

Programové diskuze mohou také naznačit, jestli by většina křesťanských demokratů po příštích volbách upřednostnila spíše pokračování velké koalice, nebo vládu se Zelenými a případně svobodnými demokraty. Alespoň v zákulisí se bude debatovat i o tom, kdo by se za několik let mohl stát nástupcem Merkelové.

Související

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.
Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová Německo Konzervativní unie CDU/CSU

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně

S úvodem sezóny poněkud netradičně pokračuje rozprodávání mužstva fotbalové Sparty. Po četných někdejších oporách týmu, jakými byli Jan Kuchta, Lukáš Haraslín či gólman Peter Vindahl, se s pražskou Letnou v nejbližších dnech s největší pravděpodobností rozloučí další takový fotbalista, na jehož výkonech stál sparťanský základ. Konkrétně se jedná o jednoho z mužů, který nosil kapitánskou pásku, dánského obránce Asgera Sörensena. Míří domů do Dánska, přesněji do FC Kodaň.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Dálnice, ilustrační fotografie.

V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 6,2 kilometru dlouhý úsek dálnice D35 Ostrov – Vysoké Mýto v Pardubickém kraji. Oproti původním předpokladům je hotový i provizorní sjezd za tunelem Homole, který umožní napojit se na dálniční obchvat Vysokého Mýta. Cena stavby po valorizaci je 1,46 miliardy Kč bez DPH, většinu nákladů uhradí EU. Práce trvaly dva a čtvrt roku. Tunel Homole, který bude jako samostatná stavba součástí úseku, se řidičům otevře příští rok před létem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Atletika, ilustrační fotografie.

Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend

Na nedávném atletickém mistrovství Evropy v anglickém Birminghamu nezískala česká výprava ani jednu medaili, což se stalo poprvé od roku 1938. Příčiny tohoto jednoznačně neúspěšného šampionátu se teprve budou hledat, na starost to bude mít především reprezentační šéftrenér českých atletů Pavel Sluka. Ten bude chtít od jednotlivých trenérů analýzu toho, proč se jim nepodařilo ve většině případů svým svěřencům načasovat ideálně formu. Mezitím se do výkonů českých atletů bez servítek pustily i dvě české atletické legendy Šárka Kašpárková a Ludmila Formanová.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Českých Budějovicích zúčastnil letošního ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Společně s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) jednal o aktuální situaci českého zemědělství, dopadech sucha na zemědělskou produkci i opatřeních na podporu domácích producentů. Předseda vlády si prohlédl expozice firem a diskutoval se zástupci zemědělských podniků.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC.

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi

Na veřejnost unikla nahrávka z privátní akce v New Yorku, na níž americký viceprezident JD Vance posměšně komentuje postoj Kanady v náročných obchodních jednáních. Vance na setkání s dárci prohlásil, že se kanadský premiér Mark Carney snaží před prezidentem Donaldem Trumpem vystupovat zbytečně tvrdě, přestože Ottawa v klíčových otázkách nakonec ustupuje.

včera

Švédská policie

Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila

Při útoku mečem na střední škole ve švédském městě Fagersta utrpěli těžká zranění dva dospívající studenti. Policisté byli na místo přivoláni v odpoledních hodinách a přímo na škole zadrželi jednoho podezřelého muže. Při zásahu utrpěla zranění ještě třetí osoba, přičemž podle místních médií policisté útočníka při zatýkání postřelili do nohy.

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat

Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.

včera

Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy

Řečtí zemědělci v roce 2024 čerpali evropské dotace na desítky tisíc hospodářských zvířat, která se podle oficiálních státních statistik vůbec nenacházejí na území státu. Analýza vládních dat webu Politico odhalila rozsáhlé nesrovnalosti mezi zmenšujícím se stádem skotu a počtem zvířat, na něž ministerstvo zemědělství vyplácelo finanční podpory. Odhalení přichází v době, kdy se řecká vláda snaží vypořádat s dotačními skandály v zemědělském sektoru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy