Za našimi hranicemi se dějí nebezpečné věci. Už nelze mlčet, volá novinář

Řeč je o Polsku a Maďarsku. Novinář píše, že má obě země velmi rád a že o nich už 25 let píše a že se za něj za tu dobu staly druhým domovem. „V letech, kdy se to ještě nenosilo a byl jsem spíše vysmíván jako snílek, jsem stále a stále dokola psal, že ten Visegrád, spolupráce Čechů, Slováků, Maďarů a Poláků je něco báječného, něco, co jsme tu po staletí neměli a čeho bychom si měli vážit a pěstovat to,“ vysvětluje.

Dnes se podle něj Visegrádem ohání kde kdo, i ti, kteří Maďarsko ani Polsko nenavštívili a ani o nich vlastně nic nevědí. „Stačí jim, že nás s Poláky a Maďary spojil náš výrazně převažující a iracionální odpor k uprchlíkům, naše nechuť pomáhat, neochota pochopit, co se to tam daleko v Sýrii vlastně děje,“ domnívá se Palata.

„Naše společná snaha nepálit si prsty, když - jak jsme tiše doufali, tito lidé s námi stejně žít nechtějí a míří do nejen bohatšího, ale také humánněji se chovajícího Německa a Rakouska. Toto nové, s étosem boje proti totalitě a za lidská práva těžko slučitelné sobecké visegrádské bratrství jsem nesdílel a sdílet nechci, protože v nás, Polácích, Češích, Slovácích a Maďarech, probouzí to horší, co v nás je,“ píše novinář.

Přesto se podle něj v Maďarsku a především v Polsku děje ještě něco horšího. „Je to v Maďarsku postupná a v Polsku bleskurychlá demontáž svobody, skutečné demokracie a vlády práva, o svobodě sdělovacích prostředků a nezávislých veřejnoprávních médií nemluvě,“ varuje Palata s tím, že Polsko a Maďarsko míří k autoritářským režimům.

„V nich přestávají být možné férové volby, v nich jsou opoziční demonstrace označovány lidmi jako polský vůdce Jaroslaw Kaczynski za pokusy o puč. V nich nejde o společný osud země a respektování práv všech občanů, ale jen o moc, o pokud možno ničím neomezovanou vládu těch, kteří se k moci dostali,“ myslí si.

Nejsmutnější na celé věci podle něj je, že o svobodu a demokracii nepřipravují obě země žádní bývalí komunisté, ale lidé, kteří komunismus pomáhali  svrhnout. „Což platí jako o Viktoru Orbánovi, tak o Jaroslawu Kaczynském,“ připomíná. V Polsku se podle něj navíc přidává i katolická církev, která dříve bývala „morálním majákem a zdrojem naděje pro miliony Poláků“. Jan Pavel II. se podle podle něj musí obracet v hrobě.

„Je mi z dnešního Polska a Maďarska smutno. Ale už nelze mlčet, nelze se tvářit, že se v těchto zemích nic špatného neděje. Protože mlčením zrazujeme ty Poláky a Maďary, kteří stále ještě ve svobodu a demokracii věří, kteří stále ještě nevzdali svůj boj o návrat k normálním poměrům, kteří doufají, že my Češi a Slováci je v tom nenecháme stejně, jako jsme je v tom nechali v roce letech 1956, nebo 1981, kdy byli jejich snahy o změnu totalitních režimů krvavě potlačovány,“ varuje.

I proto se podle něj nesmíme bát říkat nahlas, že s tím, co se nyní děje v Polsku a Maďarsku nesouhlasíme. „Nebojme se podat ruku těm, kteří se tomu staví na odpor. A především jděme sami příkladem, jak se nenechat o svoji svobodu a skutečnou demokracii připravit. A volme obezřetně a opravdu jen ty, kteří nás o naši svobodu nepřipraví,“ dodává Palata.