Mayová chce tvrdý brexit, úplné oddělení Británie od EU

Británie touží po zcela novém partnerství, které bude respektovat odlišnost ostrovní země a její nové aspirace. Hodlá odstoupit od Soudního dvora EU, od jednotného trhu a od dalších unijních struktur. Mimo jiné chce kontrolovat počet lidí přicházejících z unijních zemí, řekla Mayová. Bez upřesnění podmínek také uvedla, že si přeje novou celní dohodu s unií.

"To co navrhuji, nemůže znamenat sounáležitost s (unijním) jednotným trhem, který by nám bránil v uzavírání našich vlastních obchodních dohod. A to nejen s EU, ale také se starými a novými spojenci mimo Evropu," vysvětlila Mayová. S EU si po brexitu přeje mít "ambiciózní a bezcelní obchodní dohodu".

Brity, kteří loni hlasovali pro brexit poměrem 52 ku 48 procentům hlasů, přitom vyzvala k jednotě. Brexit je podle Mayové příležitost mít silnou, otevřenější, tolerantnější a bezpečnou "globální Británii". Premiérka potvrdila, že hodlá aktivovat článek 50 lisabonské smlouvy koncem března.

Spotřebitelské ceny v Británii v prosinci meziročně stouply o 1,6 procenta. Inflace tak dosáhla nejvyšší úrovně od od poloviny roku 2014. Prosincový růst cen překonal očekávání analytiků, kteří jeho tempo v anketě agentury Reuters odhadovali v průměru na 1,4 procenta. V listopadu činila meziroční míra inflace 1,2 procenta.

Za růstem inflace stály podle statistického úřadu zejména vyšší ceny letenek a potravin a pomalejší pokles cen benzinu. Britská centrální banka v listopadu předpověděla, že inflace do konce letošního roku přesáhne 2,7 procenta, protože slabší libra tlačí vzhůru ceny dováženého zboží.

Centrální banka vývoj cen pozorně sleduje a snaží se posoudit jeho dopad na spotřebitelské výdaje. Ty britské ekonomice pomáhají čelit negativním dopadům brexitu. Britská libra od červnového referenda ztratila téměř 20 procent k dolaru a 13 procent k euru.