Francouzi na Nobelovu cenu za mír nominovali exprezidenta Chiraca

Paříž - Bývalý francouzský prezident Jacques Chirac byl nominován na letošní Nobelovu cenu za mír. Chirac se v zahraničí zapsal do povědomí zejména tím, že přes tlak Washingtonu a Londýna odmítl účast Francie ve válce v Iráku, která začala v roce 2003 a trvala více než osm let. 

Nominaci 84letého pravicového politika podpořilo na 300 zákonodárců a dalších francouzských politiků, upřesnila dnes francouzská média.

„Tato kandidatura by umožnila zvýraznit činy Jacquesa Chiraka v zahraniční politice," řekl bývalý Chirakův ministr hospodářství Thierry Breton. Exprezident podle něho uznával mnohostrannost, inteligenci, rozdílnosti a snahu o zachování kultur a bojoval proti hrozbě střetu civilizací a tmářství.

Chirakovo působení v čele státu v letech 1995 až 2007 podle průzkumů kladně hodnotí 83 procent Francouzů. Doma byl známý jako dlouholetý šéf tradiční pravice a starosta Paříže, v jejímž čele stál více než 18 let. Obyvatelé také oceňují, že pomohl uzákonit právo žen na potrat a zákaz trestu smrti ve Francii.

Na Nobelovu cenu za mír byl loni nominován rekordní počet 370 kandidátů - 228 jednotlivců a 148 organizací. Cenu nakonec na podzim získal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, který dojednal mírovou dohodu s levicovými povstalci z hnutí FARC.

Související

Emmanuel Macron

Macron měl v Izraeli incident, z kostela vykázal policistu

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes zavítal do kostela svaté Anny v Jeruzalémě, kam přijel jako mnoho dalších státníků na mezinárodní fórum o holokaustu. U vstupu do objektu při hlasité hádce vykázal z místa izraelského policistu, což mnohým připomenulo podobný incident z návštěvy někdejšího prezidenta Jacquesa Chiraka v roce 1996. Kostel patří ke čtyřem jeruzalémským objektům, které jsou majetkem francouzské vlády.
Ilustrační foto

"Sbohem a děkujeme, pane Chiraku." S exprezidentem se loučili státníci z celého světa

Francouzští i zahraniční politici se dnes na zádušní mši v pařížském kostele Saint-Sulpice naposledy rozloučili s Jacquesem Chirakem, prezidentem Francie z let 1995 až 2007. Pařížský arcibiskup Michel Aupetit Chiraka označil za srdečného muže, který v sobě měl opravdovou lásku k lidem. Obřadu se zúčastnilo kolem 80 zahraničních osobností včetně ruského prezidenta Vladimira Putina či exprezidenta Spojených států Billa Clintona, uvedla agentura AFP.

Více souvisejících

Jacques Chirac Francie nobelova cena

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy