"Sbohem a děkujeme, pane Chiraku." S exprezidentem se loučili státníci z celého světa

Francouzští i zahraniční politici se dnes na zádušní mši v pařížském kostele Saint-Sulpice naposledy rozloučili s Jacquesem Chirakem, prezidentem Francie z let 1995 až 2007. Pařížský arcibiskup Michel Aupetit Chiraka označil za srdečného muže, který v sobě měl opravdovou lásku k lidem. Obřadu se zúčastnilo kolem 80 zahraničních osobností včetně ruského prezidenta Vladimira Putina či exprezidenta Spojených států Billa Clintona, uvedla agentura AFP.

Kostel Saint-Sulpice, což je druhá největší náboženská stavba francouzské metropole, byl krátce po poledni zaplněn do posledního místa. Plné lidí bylo také náměstí před kostelem a po příjezdu pohřebního průvodu s rakví prostranstvím dlouho zněl potlesk přítomných.

"V našem bývalém prezidentovi, v tomto srdečném muži podporovaném jeho chotí Bernadettou, byla opravdová láska k lidem," citoval web France Info arcibiskupa Aupetita. Ten v promluvě hovořil o Chirakově zájmu o sociálně slabší obyvatele či o jeho odporu k účasti Francie na americké invazi do Iráku. "Sbohem, a děkujeme, pane Chiraku," řekl na závěr.

Na zádušní mši bylo pozváno kolem 2000 lidí. Vedle současného šéfa Elysejského paláce Emmanuela Macrona a členů jeho vlády přišli Chirakovi vzdát hold například bývalí prezidenti Francie François Hollande, Nicolas Sarkozy a Valéry Giscard d'Estaing. Ze zahraničí přijeli vedle Putina a Clintona také například italský prezident Sergio Mattarella či maďarský premiér Viktor Orbán. Českou republiku zastupoval šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

Francie čtyři dny po úmrtí bývalé hlavy státu drží na Chirakovu počest státní smutek. Zádušní mši v Saint-Sulpice předcházely vojenské pocty za přítomnosti prezidenta Macrona na čestném dvoře Invalidovny, uvedl na svém webu list Le Monde. Ještě dříve se v Invalidovně - v katedrále Saint-Louis-des-Invalides - odehrála soukromá mše za přítomnosti vdovy Bernadette, která se od Chirakovy smrti neobjevila na veřejnosti. Ještě před Macronovým příjezdem pronesl řeč na exprezidentovu památku jediný Chirakův vnuk Martin Chirac-Rey (23). Krátce před polednem vojenská eskorta doprovodila rakev zahalenou do francouzské vlajky do chrámu Saint-Sulpice.

Na úřadech a ve školách či v poslanecké sněmovně uctili Francouzi v 15:00 Chirakovu památku minutou ticha.

Chirac, který měl vleklé zdravotní problémy, zemřel minulý čtvrtek ve věku 86 let. Pohřben byl dnes odpoledne za přítomnosti svých nejbližších na pařížském hřbitově Montparnasse, kde už spočívá Chirakova dcera Laurence, která zemřela v roce 2016. Fotoreportér zachytil exprezidentovu dceru Claude, jak sama stojí před hrobem svého otce, s prostým nápisem "Jacques Chirac, 1932-2019" pod bílým křížem.

Související

Emmanuel Macron

Macron měl v Izraeli incident, z kostela vykázal policistu

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes zavítal do kostela svaté Anny v Jeruzalémě, kam přijel jako mnoho dalších státníků na mezinárodní fórum o holokaustu. U vstupu do objektu při hlasité hádce vykázal z místa izraelského policistu, což mnohým připomenulo podobný incident z návštěvy někdejšího prezidenta Jacquesa Chiraka v roce 1996. Kostel patří ke čtyřem jeruzalémským objektům, které jsou majetkem francouzské vlády.
Francie, ilustrační foto

Poslední rozloučení se Chirakem: Na mši se očekává sto zahraničních politiků

Dnem národního smutku se dnes Francie loučí se svým prezidentem z let 1995 až 2007 Jacquesem Chirakem. Jeho rodina a blízcí ráno uctili jeho památku komorním obřadem v pařížské katedrále Saint-Louis-des-Invalides. Na polední zádušní mši v kostele Saint-Sulpice se očekává mimo jiné stovka zahraničních politiků včetně ruského prezidenta Vladimira Putina, napsal deník Le Monde.

Více souvisejících

Jacques Chirac Paříž Vladimír Putin Bill Clinton Francie

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy