Oslo - Šéf norského mírového institutu Kristian Berg Harpviken dnes naznačil, kdo by mohl prestižní Nobelu cenu míru letos dostat. Vypadá to, že prestižní cena poputuje mezi odpůrce prezidenta Donalda Trumpa.
Podle něj by ocenění mohla dostat například Americká unie občanských práv (ACLU), která podala žalobu na Trumpův výnos zakazující dočasně vstup do USA migrantům ze sedmi převážně muslimských zemí.
Středa 1. února byla posledním dnem, kdy bylo možné podat nominace. Jména nominovaných jsou přísně střeženým tajemstvím, mohou je ale odhalit ti, kdo příslušné kandidáty navrhli. Po vypršení lhůty smějí své kandidáty přidat ještě členové Nobelova výboru na své první schůzce 16. února. Datum vyhlášení letošní Nobelovy ceny za mír ještě nebylo zveřejněno, pravděpodobně to ale bude 6. října, napsal dnes server The Local. Laureát cenu převezme 10. prosince v norské metropoli Oslo.
"Cena za mír pro ACLU by určitě byla vnímána jako kritika prezidenta Trumpa," prohlásil podle serveru The Local Harpviken, který patří mezi nejuznávanější experty při předpovídání budoucích laureátů. "Ale byla by především oslavou dlouhodobého, vytrvalého boje za občanská práva, hlavně v USA, ale také ve světovém kontextu," dodal.
Podle Harpvikena byl letos opět nominován i Trump, kterého navrhl nejmenovaný Američan za "prosazování míru prostřednictvím ideologie síly". A na seznamu kandidátů údajně nechybí ani ruský prezident Vladimir Putin.
Francouzská média již dříve uvedla, že kandidátem je i bývalý francouzský prezident Jacques Chirac, jehož nominaci podpořilo na 300 zákonodárců a dalších francouzských politiků. Chirac se v zahraničí zapsal do povědomí zejména tím, že navzdory tlak Washingtonu a Londýna odmítl účast Francie ve válce v Iráku, která začala v roce 2003 a trvala více než osm let.
Za své úsilí o světový mír byl znovu nominován také papež František. "Je to jeden z vzácných případů lidí, kteří vystoupili proti Donaldu Trumpovi," prohlásil politik Knut Arild Hareide, vůdce norské Křesťanské lidové strany, která podle deníku The Local papeže Františka na letošní Nobelovu cenu za mír navrhla.
Související
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
Aktuálně se děje
před 59 minutami
MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?
před 2 hodinami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 3 hodinami
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 3 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 4 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 5 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 6 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 7 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 8 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 9 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 9 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 10 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 12 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.
Zdroj: Libor Novák