Hanba, uráží nás. Střelil Francii do zad! Prezidentský kandidát Macron rozzuřil francouzské politiky.

Paříž – Dlouho favorizovaný kandidát na prezidenta Francie François Fillon se kvůli skandálu kolem sporného zaměstnávání jeho ženy a dětí v průzkumech propadá. Zřejmě by se ani nedostal do druhého kola. V něm by se měli podle odhadů setkat šéfka Národní fronty Marine Le Penová a nezávislý centrista Emmanuel Macron. Právě Macron ale teď jedním svým prohlášením rozvířil vody. Uškodí to jeho popularitě?

Macron vyvolal bouři kritiky ze strany svých soupeřů, když označil francouzskou kolonizaci Alžírska za „zločin proti lidskosti". V televizním interview v Alžíru tento týden uvedl, že francouzské chování v Alžírsku, které dosáhlo nezávislosti v roce 1962 po osmi letech války, bylo „skutečně barbarské, a tvoří součást naší minulosti, se kterou se musíme konfrontovat tím, že se omluvíme."

Součástí Macronovy cesty byla také zastávka u Památníku mučedníků v Alžíru, kde politik uvedl, že chce podporovat „usmíření vzpomínek" mezi oběma zeměmi. Jak podotýká agentura AFP, násilná historie mezi Francií a Alžírskem je stále zdrojem napětí mezi oběma zeměmi i ve francouzských politických kruzích.

Psali jsme: Macron zůstává favoritem na prezidenta Francie. Ve 2. kole rozdrtí Le Penovou, ukázal průzkum Rusko se snaží ovlivnit volby ve Francii? Útočí na nás hackeři, používají dezinformace, zlobí se Macronův asistent  

Prezident François Hollande učinil v posledních letech kroky, aby vztahy urovnal. Uznal například, že došlo ke „krvavé represi" alžírských demonstrantů ze strany policie v Paříži v říjnu 1961. Také se omluvil za přístup k takzvaným harkisům - Alžířanům, kteří bojovali za Francii.

Mnoho takzvaných harkis a jejich rodin se po konci války stalo terčem krvavých odvetných opatření alžírských nacionalistů. Zabity byly desítky tisíc lidí. „Uznávám odpovědnost francouzských vlád za opuštění harkis, masakry těch, kteří zůstali v Alžírsku, a nelidské podmínky, jimž byli vystaveni ti, které přijala Francie,“ uvedl v roce 2016 Hollande v Paříži během pietního shromáždění na památku zavražděných.

Myšlenka, že se Francie musí omlouvat, pobouřila především zástupce pravice. Republikánský kandidát Fillon Macronova slova ve středu odsoudil a uvedl, že „tato nenávist k naší historii, to věčné pokání, není hodno kandidáta na prezidenta republiky"

Psali jsme: Fillonův krach přinesl do volby prezidenta ve Francii opět napětí Republikáni ve Francii zvýšili tlak na Fillona, chtějí mimořádné zasedání strany Stane Fillon před soudem? Justice hodlá aféru Penelopegate dál vyšetřovat  

Wallerand de Saint-Just, člen krajně pravicové Národní fronty Le Penové, obvinil Macrona, že „střílí Francii do zad", zatímco Gerald Darmanin, spojenec ex-prezidenta Nicolase Sarkozyho, tweetnul: „Hanba Emmanueli Macronovi za urážení Francie v zahraničí“.

Není to poprvé, kdy se Macron dotkl tohoto palčivého problému. „Ano, v Alžírsku probíhalo mučení, ale také došlo ke vzniku státu, bohatství a střední třídy, uvedl pro magazín Le Point. „To je realita kolonialismu. Existují tu prvky civilizace a prvky barbarství. Kolonialismus bylo to, že se Francie podělila o svou kulturu,“ dodal.

K problému se loni v srpnu vyjádřil také Fillon, podle kterého jde o snahy „vyčistit historii“. „Francie není vinna z toho, že se chtěla podělit se o svou kulturu s národy Afriky,“ tvrdí.

Související

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.
Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron Alžírsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend

Český hydrometeorologický ústav vydal naléhavé varování před nadcházejícími extrémními víkendovými teplotami, které mohou dosahovat až 40 °C. Takto vysoké hodnoty představují zdravotní riziko pro celou populaci, přičemž nejzranitelnější skupiny, jako jsou starší a nemocní lidé, malé děti a těhotné ženy, by se měly pobytu na slunci a ve vysokých teplotách zcela vyhnout.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 2 hodinami

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 5 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 8 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy